Dobrý večer vespolek,
souhlasím s každým příspěvkem, který v diskuzi zazněl. Rodiče jsou dnes zaměstnani a opravdu nemají čas chodit na všechny akce mateřské nebo základní školy. Vždycky se najdou rodiče úžasní, kteří chtějí spolupracovat a učitelkám všemožně pomáhají, pak ti průměrní a pak rodiče nespolupracující. Ti nespolupracující rodiče mě mrzí jako každou učitelku, které na kooperaci s rodiči záleží. Učím v 1. třídě. Rodiče mají informace na školních webových stránkách, píšu jim je do notýsku a ne každý rodič je čte nebo s informacemi správně pracuje. Stalo se mi i to, že maminka podepsala informaci o tom, že třída jede na týdenní pobyt a dítě přihlásila. Pak přišla do školy a tvrdila, že o akci nevěděla.

Jakou zkušenost máte Vy?
Jarka Tenkrátová

Dobrý den.
Přidávám se k diskusi a dovolím si zmínit výbornou spolupráci naší školy a rodičů. Vše začíná už samotným zápisem dětí, seznámením se s prostory školy, postupnou adaptací (někdy i s rodiči),
společnými tvořivými odpoledni (pracujeme s grafickými barvami, zkoušíme sypanou batiku, pleteme z pedigu, pečeme perníčky,pouštíme draky máme pravidelná odpoledne v keramické dílně, cvičení rodičů a dětí...) V loňském roce jsme s rodiči dokonce strávili dva víkendy kopáním dopadových ploch pro nové herní prvky na školní zahradu. Bylo to moc fajn a děti si váží toho, že to byli právě jejich rodiče, kteří se zasloužili o to, že máme krásnou zahradu. To vše ovšem přináší nadstandardní časové nároky k nám, ped. pracovníkům. Děláme to rády a s chutí a je to prima.
Zdravím Míšu a všechny ostatní. Radka (Žatec)

Tak takovou spolupráci Vám můžu Radko v dobrém smyslu jen "závidět.";)

Už jsem si tu nějakou dobu nepovídali, jak se vám daří spolupracovat s rodiči. Je u vás něco nového? Povedlo se rodiče ještě více vtáhnou do dění ve školce?

Koukám, že tady nějak diskuse „umřela“. Příspěvků o skvělých akcích pro děti a taky o spolupráci s rodiči je tu dost.
Zajímavější by mohla být ještě diskuse o tom, zda se daří zapojovat rodiče nějakým způsobem do plánování vzdělávací práce? A třeba blíž specifikovat, jak u vás probíhá adaptace dětí?
Moje zkušenost je taková, že akcí, které MŠ ve snaze „dostat rodiče“ do MŠ, pro ně pořádá dost a těch se rodiče zpravidla hojně účastní. Zdá se mi, že to ale bere učitelkám dost energie, ale se „spoluúčastí“ rodičů na vzdělávání jejich dětí to příliš nepomáhá. Efektivnější se mi zdá, když rodiče vstupují do tříd za svými dětmi, zvyknou si chvíli s nimi ve třídě pobýt a tak mají možnost sledovat komunikaci učitelky s dítětem, jeho hru a interakce s ostatními dětmi……. Zkrátka, že se toho o svém dítěti a jeho vzdělávání v MŠ dozví mnohem více. Jaké máte zkušenosti vy?
A také by mohlo být zajímavé, jakým způsobem např. předáváte rodičům informace o pokrocích, vývoji, ale i problémech dětí? Ukazujete jim Vaše záznamy o dětech? A jak vůbec záznamy vedete?

Paní Zora Syslová tu položila několik zajímavých otázek.
Musím říct, že s některými přístupy jsem se zatím nesetkala. Třeba s tím, že by rodiče vstupovali do tříd, účastnili se plánování ani s tím, že by se rodičům ukazovali záznamy o dítěti, tedy jeho pokrocích.
Mám dojem, že paní učitelky spíš nechtějí, aby rodiče do třídy vstupovali, protože by to některým dětem bylo líto, že jejich rodiče tam nemohou být.
Případné infornace o pokroku jsem zatím dostávala jen ústně. Jinou zkušenost nemám.
Jak je to obvyklé u vás?

Jani,
tak přesně tak, jak to popisuje paní Zora, to probíhá u nás ( a jsem přesvědčena, že i v jiných školkách). Rodiče mají právo zapojit se do plánování edukačního procesu, mají právo vstupovat kdykoliv do tříd a zúčastnit se každodenních aktivit. Denně si rodiče chvíli s dítětem hrají (ne všichni, samozřejmě, ale pokud by chtěli, mohou), a to ráno nebo i odpoledne. Jsou to pro nás celkem zajímavé momenty, protože se jednak odbourá ona pomyslná bariéra mezi rodinou a školou a jednak se dozvíme spoustu důležitých informací o dítěti samotném. Nejednou jsem nabídla rodiči kávu nebo čaj, abych jim chvíle v MŠ zpříjemnila - proč ne . No a co se týká záznamů o dítěti - na ty má rodič plné právo. Tyto záznamy ale nejsou k dispozici veřejně, ale pouze na vyzvání. Pro ostatní jsou tajné.

No tak vida, co všechno se v našich školkách nyní děje, . Díky Bohunko.
Jak to chodí v dalších školkách?

Dobrý den všem.
Po delší pauze jsem zde opět na stránkách portálu a dovolím si aktuálně reagovat na spolupráci rodiny a školy. Máme za sebou první týdny adaptace nových dětí, které, aspoň u nás, byly docela perné. Letos k nám přišly velmi malé děti, některým ještě nejsou 3 roky. Mezi některými je rozdíl opravdu veliký. Mluvím o komunikativních schopnostech, sebeobsluze, sociálních dovednostech. Jeden chlapec stále ještě potřebuje cítit bezpečí maminky a tak maminka ve škole setrvává a chvilkami se ze třídy vzdaluje, pak zase přichází. Je přítomna dopoledního bloku činností. Všímá si pokroků jednotlivých dětí ve fázích adaptace. Prochází činnostmi, které jsou dětem nabízeny. Myslím si, že je to oboustranná výborná zkušenost, kdy má maminka prostor nakouknout pod pokličku předškolního edukačního procesu a my se dozvíme více o dítěti... Nyní už začínáme mít pocit že nastala ta pravá chvíle, kdy maminka zůstane za zavřenými dveřmi a chlapec se bude s naší pomocí a pomocí kamarádů sžívat s prostředím bez maminky.

I u nás mají rodiče do třídy vstup povolen a často toho využívají. Některé děti své rodiče do třídy doslova vtáhnou, aby jim ukázaly, co postavily, o čem si povídáme /máme koutek s aktuálním tématem/. Myslím, že u nás i díky tomu vládne u nás ve třídě domácí atmosféra, ačkoli jsme velká sídlištní MŠ.

Iveta, Plzeň