Dobrý den,
Nevím, jak mám reagovat na zprávu lékaře potvrzující nepřítomnost dítěte z důvodu kombinovaného postižení. .Dokonce máme potvrzení od lékaře které dítěti přerušuje nebo ruší docházku do školy.

Rozvoj spolupráce s rodiči - to je běh na dlouhou trať. O tomto tématu jsem diskutovala v sekci Základní vzdělávání (téma Trvale udržitelný rozvoj). Nejdůležitější zásadou asi je, že rodiče musí být našimi rovnocennými partnery, musíme si je "hýčkat". Rodiče neustále informujeme o dění ve škole, co nás čeká, dostávají školní časopis, v letošním roce do něj sami 3x přispěli (na Vánoce a Velikonoce všichni rodiče!). Zavedli jsme týdenní plány - rodiče jsou informováni o tom, co se žáci učí, z čeho a kdy budou zkoušeni, co musí umět, nač se mají doma připravovat. Zavedli jsme čtvrtletní slovní hodnocení - velice úspěšné! A v letošním roce jsme se odhodlali k dalšímu kroku - třídní schůzky v daný čas, který vyhovuje rodičům, ve trojici - učitel - žák - rodič. Z mé třídy byl omluven pouze jeden rodič, který se dostavil v náhradním termínu! Tak velké procento účasti jsem za dobu svého pedagogického působení ještě neměla. Osvědčily se mi telefonické rozhovory s rodiči - nejen informace o problémech jejich dětí, ale také o jejich úspěších, pokrocích, snaze - prostě telefonická pochvala. A poslední třešničkou na dortu je vtažení rodičů do školy - jejich účast na komunitním setkání v rámci ověřování standardů kvality komunitních škol, z něhož vyšly náměty na další spolupráci, společné akce - ty jsem se pokusila vřadit do klíčových aktivit projektu OP VK 1.2 v Pardubickém kraji. Teď už jen čekáme, zda bude projekt podpořen, jak budou naplánované aktivity úspěšné (společné sportovní akce, exkurze, tvořivé dílny, odborné besedy).
Iva