Pan kolega Sárközi se zde nejprve zeptal, jaký cíl má výuka chemie pro "nechemikáře", pak prozradil, že onen cíl zná, že nás jen zkouší. Těch cílů je ale u každého předmětu asi víc, než ty dva, které uvádí - paní Petrů uvedla další dva: nabídka volby zaměření nerozhodnutým studentům G (zde dodám: lze žáka získat pro určitý obor, ale taky mu ukázat, že některý obor neodpovídá jeho nadání) a např. chemie jako výzva pro humanitně orientované studenty (leckdy je to vnímáno tak, že např. jazykově orientovaní žáci mají jakési právo úlev od matematiky a přírodních věd x matematici a přírodovědci přece musejí ovládat cizí jazyky).
Pan kolega se pak ptá, zda si učitelé chemie připouštějí onen druhý úkol - praktickou chemii pro život pro většinu. Myslím, že učitelé to berou vážně, žáci ne. Co mám říkat tomu, když v TV v cestopisném pořadu ukazují pláž s běžným pískem - tedy křemenem a jednou slyším, že jde o "křemíkovou" pláž, jindy je "silikonová". U svých žáků vím, že je jim to upřímně jedno. Pan kolega se taktně vyhnul mému náznaku, že z botaniky nebo mineralogie si možná nepamatuje ani plačící spolužačku. Ale možná, že si pamatuje víc, než bych čekal. Těch, kteří si ale nepamatují nic z chemie, nic z botaniky, nic z mineralogie najdeme dost. Je to pak učitelem jednoho předmětu? Taky jsem nadhodil Seiferta - jak je to s výukou literatury u generace, která nečte? Není ve stejné nebo dokonce větší krizi než výuka chemie? Samozřejmě, že lze odpovědět, že jde aspoň o pokus otevřít žákům cestu k nějakým hodnotám, formovat jejich osobnost - o to se chemie pokouší taky. I učivo chemie má formativní charakter - již zde bylo zmíněno, že pochopení adice rozvíjí logické myšlení - tedy u těch několika žáků, kteří se o to pokusí ...

Mně ani tak nezajímá názor pana Melichara, jako spíš studentů - budoucích učitelů chemie. Snad můj původní dotaz dobře pochopili. O žádných cílech jsem ve svém upřesnění ovšem nepsal. Psal jsem o dvou rovinách. Zajímalo by mě, jaké cíle vidí budoucí učitelé chemie jako nejdůležitější v rovině:

2) Naučit všechny studenty SŠ (ZŠ) praktické využití chemie v jejich životě

Nebo to tak nevidí? A s touto rovinou výuky pro "nechemikáře" nepočítají? Prostě učí všechny studenty jako by byli budoucí chemikáři?

Pane kolego S., psal jste o 2 horizontech - to jsou spíše cíle než roviny (aspoň podle mě).

Představa laiků o jakési "praktické chemii" je bohužel naivní. Praktickou ch. ve výuce třeba reprezentuje složení kypřícího prášku do pečiva, ale co pomůže tato znalost při pečení? Praktická chemie jsou dnes hlavně léky, ale bližší informace o nich znamenají hlubokou teorii. Podobně třeba správná výživa - např. otázka vyšších mastných kyselin.

Jinak jsem si uvědomil, že dlužím dodat: Elektrofilní adici u alkenů sám neučím vůbec podrobně. Letos jsem ji po řadě let podrobněji probíral v semináři - na dotaz studentky. A na její dotaz se k tématu ještě jednou vrátím a výklad ještě doplním.

Ukázka, jak se učí chemie v Indii: http://www.youtube.com/watch?v=RZ6y4NgFahw

To je klasický omyl, vážená kolegyně. Zapotřebí je vyvážit jednak obsah (content knowledge), metody (pedagogical knowledge) i užití technologií (technological knowledge). Přemýšlet tedy jen jak něco vyučovat je první chybou. Právě didaktická transformace obsahu pak dává učivo, nikdy jinak.

Naopak! Na semináři nestrčíme hlavu do písku. Studenti budou konfrontovat svůj postoj s postojem kolegy Melichara.

Pane kolego, když už se začínám radovat, že je tu po dlouhé době nesouhlas s Vaší koncepcí, povede se Vám mě přesvědčit. Nesouhlasím tak napůl
Spousta praktických poznatků je založena na učení miskoncepcí, to máte pravdu. V učivu chemie ale najdeme praktično v tom, co učíme, už u složení směsí . Ano, moc toho nebude u suspenze či aerosolu, přesto ale budeme mluvit řečí, které žáci rozumí (pěna, emulze, při výběru příkladů i u výpočtů).
Nejde tedy o to, jestli žáci rozumí mastným kyselinám až do acetylcoenzymu A vycházejícího z Lynenovy spirály, ale o to, že ví, že jde o oxidaci, a tak vyhodnotí zumbu a podobné výstřelky jako tahák na peníze a nikoli možnost zhubnout. Je to vlastně stejné i u projektové výuky - hlavně reálný výsledek. Ten můžeme získat i bez hlubokých znalostí.
Hezký den.

Já mám dojem, že veřejnost si praktickou chemii představuje ještě daleko a daleko praktičtěji - už jen nějaké mastné kyseliny jsou přece teorie.

Co a jak? - Plně s Vámi souhlasím. Zároveň si ale myslím, že paní kolegyně je moudrá dáma, která jen zdůraznila jednu složku v daném kontextu. Avšak spolu jsme, pane kolego, tvrdě narazili u atomu. Mám stále dojem, že pro Vás je existence atomu okrajová záležitost, že jste ve svém hojně komentovaném článku právě tvrdě zdůraznil ono "jak" .

Ano, protože ono co? je zrovna u atomu žákům do 18 let geneticky nepoznatelné