Pročetl jsem si celou diskuzi. Na řadu otázek mám dost odlišný názor, připojím pár svých poznámek.
- rámcový učební plán v RVP pro gymnázia obsahuje celkem 8 hodin, které musí být povinně věnovány na volitelné vzdělávací aktivity a 26 hodin, které jsou disponibilní. Z toho přímo plyne, že nutně budou na různých školách různé učební plány a že i v jedné škole je možné napsat víc ŠVP a disponibilními hodinami akcentovat výuku třeba společenskovědních, nebo přírdovědných předmětů, ale třeba i výchov. Myslím si, že "specializace" je naprosto v pořádku, to je také smysl RVP - je to pouze rámec.
- ten, kdo si myslí, že gymnaziální vzdělávání má obsahovat zejména látku, která je pro žáky potřebná "pro život" nebo pro jejich další studium, se mýlí. Myslím si, že to na jakékoli střední škole a tím spíš na gymnáziu tak nemá být. Kde jinde se mladému člověku dostane všeobecného vzdělání? Je zcela nepodstatné, jestli v budoucnu budu k něčemu potřebovat podrobnou znalost elektrofilní adice. Když ji proberu podrobně, tak ji pochopím, kultivoval jsem tím o drobný krůček schopnost svého myšlení a řešení problémů. A když pak budu novinář, nebudu psát o chemickém průmyslu nesmysly.
- nesouhlasím s tím, že učivo chemie má připravit pro budoucí studium (tedy, pokud jsem pochopil, co je učivem chemie míněno). Je-li míněn povinný předmět chemie, tak cílem je všeobecný základ z oboru chemie – obsahem by mělo být to, co by měl znát každý, kdo absolvuje, bez ohledu na to, čemu se dál bude věnovat. Elektrofilní adice je naprostý základ v anorganické chemii, nikomu neuškodí, když se této problematice chvíli pověnuje – ani programátorům. Pro budoucí studium má připravit až volitelný předmět, který na povinný předmět navazuje.
- každý začínající učitel musí po nástupu do školy začít plně vyučovat přesně podle toho, co škola chce - tedy podle jejího ŠVP. Na praxi si má student právě vyzkoušet, co to obnáší (kromě všech ostatních důvodů, proč se praxe realizuje). Praxe, kde může student učitelství učit co chce a jak chce je chybně pojatá praxe, protože tak potom reálná výuka nemá vypadat. Vedoucí učitel má se studentem projít obsah výuky i formy, které si představuje a pomoci studentovi (který má zatím zkušenost jen ze svých vzpomínek) výuku připravit, aby cíle, které mu stanovil, dokázal naplnit. Hodiny mají být vyhodnoceny a podle rozboru pak připraveny hodiny další.
- porvnávat současné maturanty s maturanty z dob minulých je mylné. V současné době studuje v maturitních oborech téměř 80% populace. Nese to s sebou fakt, že nynější Bc. je dřívější maturita - ale to není nic na co bychom měli nadávat, to je fakt, to je předpoklad, ze kterého musíme vycházet. Došlo prostě k tomu, že se "středoškolské učivo rozvolnilo do více let". není na tom nic špatného – když má 40% populace titul Bc, tak to znamená, že znalosti a dovednosti dřívějších maturantů má 40 % populace, jen je dosáhne o 4 roky později. Je to sice dražší, ale zase je to větší procento, protože dříve to bylo sotva 15 %. Maturitní zkouška má dnes jiný účel než měla dříve, proto nemůžeme dřívější obsah porovnávat s jejím současným obsahem.
- ŠVP není žádný "shora nadiktovaný nesmysl", je to dokument zásadní právní síly, který, narozdíl od jiných podobně závazných dokumentů, mohla sama škola sestavit podle svého nejlepšího vědomí. Když je ale jednou sestaven, tak platí. Může se řidič auta "nenechat příliš svázat dopravními předpisy?" – když je jednou ŠVP napsán, je to totéž. Co tedy znamená, že se učitel nenechá ŠVP příliš svázat? Znamená to, že něco z náplně výuky klidně vynechá? To přece nesmí - ŠVP je závazný dokument a přitom jediný, který definuje práci školy. Znamená to, že něco přidá? To pochopitelně může, ale jedině v případě, že je již definovaný obsah naplněn. Že změní formu výuky? To je diskutabilní podle toho, jak je o formách výuky v ŠVP psáno. Jestli je přesně definována, nesmí, jestli není definována, může postupovat podle svého uvážení. V případě, že je třeba se od ŠVP odchýlit, tak se musí nejdříve udělat jeho revizi tak, aby v budoucnu tato odchylka nebyla potřebná – a to tak, aby se tato změna dotkla až budoucích žáků (např. budoucích třeťáků, pokud změna zasáhne pouze třetí ročník). Když bych zjistil, že se některý učitel neřídí tímto závazným dokumentem, tak bych to považoval za porušení pracovní kázně.
Všechny zdravím
_________________ Petr Krupka
|