Téma slouží pro studenty předmětu Praxe na SŠ. Návštěvníci zvenčí jsou však zváni k diskusi.
Jak to jde na praxích?

Ahoj, tak jak jsem říkala, že jsem doposud neměla problém, jako bych to na dnešek přivolala. Pochopila jsem, proč paní učitelky na zdejší škole ve valné většině odmítají prezentace a používání interaktivních tabulí. V každé druhé učebně je interaktivní tabule, ale počítače jsou šíleně pomalé (prezentaci mi počítač otevíral téměř 10 minut a video, na které byl odkaz v prezentaci: bomby bílého fosforu v pásmu Gazy mi tento počítač nenačetl do konce hodiny). Ještě, že jsem měla s sebou pracovní listy na opakování síry a nějak jsem studenty zabavila. Kompletně mi to narušilo hodinu a nakonec jsem studentům zbytek výpisků musela nadiktovat ze svých příprav, protože prezentace se mi sekla úplně a počítač se rozhodl spolupracovat opět až v polovině přestávky.

Zdravím,
mám do pléna pár otázek, budu ráda za jakékoliv reakce
1) Jak se stavíte ke "specializaci" gymnaziálního vzdělávání? Na mé škole jsou tři větve - humanitní, přírodovědná a programátorská. Liší se samozřejmě časovou dotací jednotlivých předmětů, ale v rámci povinného bloku jsou od žáků vyžadovány stejné znalosti. Byla jsem tak svědkem výuky principu elektrofilní adice v programátorské třídě (třetím ročníku), kdy téma bylo probráno vcelku podrobně. Nutno podotknout, že učivo žákům nebylo vůbec jasné. Co myslíte, je to nutné? Žádoucí?
2) Využívají na Vašich školách žáci v laboratorní výuce předem vypracované materiály od učitele či z knihy? Jaký z toho máte pocit? Jsou pak žáci na výuku lépe připraveni, když dopředu ví, co budou v hodině dělat? Spolupracují lépe? Bohužel nemám tuto zkušenost...
3) Podle jakých učebnic se na Vaší škole učí? Co využívají žáci a co učitelé? U nás je to třídílná Chemie pro čtyřletá gymnázia.
4) Jak podrobný je ŠVP (chemická část) Vaší školy?
5) Co projektová výuka? (Ne)koná se?

Děkuju za jakékoli odpovědi a podněty

Zdravím!
Osobně jsem zažila stejnou gymnaziální specializaci - u nás to byla humanitní, strojírenská a stavebnická větev . Nakonec jsem maturovala z chemie, protože jsem prostě chtěla a chemie se učila stejně pro všechny větve. Asi jsem měla štěstí na učitelku, protože za celou dobu studia jsem nepochopila jen jednu věc a tu mi kamrádka nakonec vysvětlila
Co se týče Dášiných programátorů - nemyslím si, že by bylo až tak zbytečné vědět něco o elektrofilní adici....na druhou stranu, vědí vůbec, co je to elektrofil a co je adice? Pak přijdou na to, proč je elektrofilní a postačí na to jeden dva příklady. Umí najít v molekule místo s vysokou elktronovou hustotou nebo netuší, co to znamená? Začala bych u jednoduchého. Nároky by asi neměly být příliš vysoké, na druhou stranu z nich není třeba dělat "jinou kategorii", co nepochopí pojmy elektrofil a adice nebo si naopak bude myslet, že má "velké úlevy".
HK

Dádo, děkujeme za podnět. Nejošemetnější, a z mé pozice zodpověditelná, je první otázka.
Samozřejmě, že to potřeba není! Jde o přetrvávající chyméru v českém školství. Programátoři opravdu nepotřebujou chemii tak, jak je jim předkládána. Oni ji v této formě nepotřebujou ani ti humanitci, ba dokonce ani více než polovina přírodovědců. To ale nechme stranou.
Problém je se současnými vzdělávacími programy. Hádám, že na té škole chemii v ŠVP tvořil tentýž člověk pro všechny tři větve. Text bude poměrně stejný, né-li totožvý. Je to samozřejmě špatně.
Ano, gympl to snese. Stejně tak to ale snáší těch 80 % žáků zbylých středních škol. A výsledek? CHEMIE JE JEDNÍM Z NEJMÉNĚ OBLÍBENÝCH PŘEDMĚTŮ. Můžeme se utěšovat, že je to celosvětový stav. Na západě (a Skandinávii) už ale mnohým došlo, že takovou chemii, jak se učí, potřebuje tak 5 % ze třídy. Zbytek potřebuje jinou koncepci. O té snad příště

Ahoj Dášo,
gympl, na kterém jsem já je všeobecný, proto k první otázce mohu přidat jen vlastní názor a to je ten, že bych stejné vlastnosti vyžadovala tak do konce druháku, dál ať se studenti zaměří na své předměty.
2) Na laboratořích u nás jedna učitelka dává na papíře návod, druhý učitel dohání výklad, co o hodinu nestihl, takže o laborkách nemůže být řeč a ta, u které jsem já jim žádný návod dopředu nedává a vše říká během hodiny. Osobně mi to vyhovuje, jelikož práce je tak více koordinovaná.
3)Učebnice u nás ve škole na chemii oficiálně jsou, ale ani moje učitelka neví, jak vypadají a ani, když jsem na tuto školu chodila já, tak jsme vůbec žádné neměli.
4) ŠVP z chemie je velice podrobné, jelikož to sestavuje "vedoucí předmětu", který diktuje šílené množství rovnic a snaží se z této školy udělat chemický gympl s vysokoškolskou chemií, což pochopí tak jeden až dva lidé u něj ve třídě. Mluvím z vlastní zkušenosti, sama jsem ho 4 roky měla a nic moc.
5) Projektová výuka na gymplu v Rakovníku se tak nějak nekoná. Tedy papírově ano, ale ve skutečnosti učitelé dělají nějaké projekty jen s dětmi na nižším osmiletém gymplu, se staršími nic. Možná to realizují formou exkurzí, ale projektové dny nebo tak něco tam není.

Nevím, zda ti to pomohlo, je v tom hodně osobního pohledu, protože jsem na tuto školu chodila a ráda bych zde v budoucnu i pracovala, tak mám možná trochu zkreslený pohled.

Martine, Dášo!
Proč se tedy dělí gymnázia na specializované větve? Chemie je snad všeobecně vzdělávací předmět a logicky myslet ještě nikoho nezabilo. Souhlasím s tím, že humanitní ani programátorská větev nepotřebuje chemii v "takovém rozsahu", ale proč by, sakra, neměli logicky myslet? A kromě toho - možná, že se mýlím - a kéž bych se mýlila, pokud se bude chemie neustále odsouvat a prezentovat jako nějaký absurdní předmět, který vlastně nepotřebujeme - "jsme přece programátoři" apod. - nikdy ti lidé nepochopí, že chemie je prostě všude. Jsou líní logicky myslet a dnes jsem toho byla svědkem na při hospitaci na praxi. Na jednu stranu vidím seznam "kompetencí", které pomalu odpovídají vysoké škole a na druhou stranu není síla, která by je donutila myslet alespoň v těch nejjednodušších logických linkách. Ale to je - dle mého názoru, který nikomu nevnucuji - ve školském systému. Úroveň vzdělanosti klesá. To, co bylo třeba k maturitě v roce 1990, to dnes stačí na bakalářský titul. A někdy ani nemám dojem, že by to bylo na tu maturitu.
Je totiž strašné, když mluvím se studentem VŠCHT oboru nanotechlogie a zjistím, že nezná význam slova denaturace.....navíc v sousisloti s alkoholem. Takže klidně bych doporučila anížení objemu učiva, ale trvala bych na odvozování logických souvislostí a nutila bych je myslet!

Myslím, že proti tomu nikdo nic neřekne Shodujeme se ale v tom, že současné pojetí je přinejmenším nešťastné. Změnu přinese dlouhá a strastiplná cesta.

Ahoj.
Tak já k praxi z chemie ještě toho tolik říct nemůžu, jelikož jsem ji ani pořádně nezačala. Musela jsem čekat, než praxi dokončí jiná praktikantka, která tam byla už od září. Ale to už jsem ti, Martine, psala. A mimochodem, už jsem tam konečně vypsala i ten můj rozvrh
Od příštího týdne začínám učit, ale bohužel mi nechali pouze kvintány, kde se probírají výpočty (látkové množství, hm. a obj zlomek apod.), takže tam ani moc prostoru pro nějakou zajímavější výuku není, bohužel Nebo mě alespoň k tomuhle tématu nic zajímavýho nenapadá.

Díky za příspěvek, Aneto.
Myslím, že spoustu zajímavýho najít můžeš:
a) ukázat jim, že to není jen o vzorci a cukru ve vodě
b) nedělat z toho vědu se zlomky a procenty, ale učit je uvažovat, že 100 g soli v hrnci na 100 g špaget 900 mlm je počítatelná z hlavy stejně tak, jako když sním 2/8 pizzy
c) to vychází z b) Máš možnost vymýšlet zajímavý úlohy. Methanol je na snadě, můžeš rozpouštět hliníkovou minci v coca cole, kyselinu chlorovodíkovou v žaludečních šťávách, hmotnostní zlomek jednotlivých složek oběda v žaludku atd. atd. Pak to má švih a smysl. Dej vědět, jak Ti to šlo a taky, jaký příklady Tě napadly.