Problematika udržitelného rozvoje je nesmírně široká. Zahrnuje nejen rovinu přírodní, ale také sociální, ekonomickou, etickou, kulturní, politicko-společenskou, ideologickou… Už při prvním pokusu o vymezení pojmu TUR a udržitelnost vůbec jistě narazíme na velmi rozmanité výklady v souvislosti s hodnotovou, světonázorovou orientací atd.
Vzhledem k obrovské šíři této problematiky myslím, že by se nejdříve mělo diskutovat o možném společném východisku pro tyto velmi rozmanité pohledy. Takovým základem se mi zdá být „obecně-systémové“ nahlížení na TUR jako na (ne)udržitelnost stávajícího fungování uzavřených systémů, kde kvantitativní růst není trvale možný.
O čem dalším myslíte, že stojí za to diskutovat v souvislosti s tímto tématem
) zaměřujete.
Zásadně totiž nesouhlasím s tvrzením, že všechny tyhle projekty jsou k ničemu, že se na školách dělají, jsou běžnou věcí. Ze zkušenosti vím, že do projektu ŠUŽ se nezapojí jakákoliv škola - zapojují se školy aktivní, inovativní, většinou ty, které jsou činné v oblasti EVVO (mají svého koordinátora, vypracovaný plán činnosti EVVO), otevřené školy ("komunitní"). Příprava a realizace projektu v rámci ŠUŽ dává škole jakousi nadhodnotu - je přínosem pro žáky (rozvoj všech klíčových kompetencí, vědomostí, dovedností, návyků, zvýšení sebevědomí, ...), pro učitele a školu - její zviditelnění, získání jisté prestiže (iniciátorem "dění v obci", probuzení "spících občanů", navázání partnerství, ...). Bohužel mám i zápornou zkušenost - školy nazývají projektem téměř vše díky neznalosti (?) terminologie, výkladu - co je to projekt? (viděla jsem švp, ve kterém se v rámci učebních osnov anglického jazyka vyskytovaly samé projekty - rodina, škola, oblečení, volný čas, ...). Věřím však, že takových škol je minimum...