Milí kolegové,
zajímalo by mě, jak oslovovat správně děti na střední škole/gymnáziu. Jsou to žáci nebo studenti? Mám mnoho rozporuplných informací. Existuje nějaký právní výklad?

Jeden můj kolega začal důsledně říkat "studenti" nejen jako oslovení, ale i ve zprávách třídního na poradách. Podle mě zřetelně ironicky. Teď to tak říkají skoro všichni a zcela vážně. Naproti tomu se obecně používá označení učitel/ka, profesor/ka už slyšet není.
Takže máme "studenty" a "učitele". (Oficiální termín je žák, ale běžné oslovení tím určeno není.)

Je to zakotveno někde v zákoně nebo vyhlášce?

S tím oslovením učitel mám zase opačnou zkušenost. Dříve se oslovovalo pane profesore/profesorko na gymnáziích, teď je to rozšířeno do všech středních škol a někteří vyučující si na tomto oslovení velmi zakládají. Mně osobně je jedno, jestli mě osloví paní učitelko nebo paní profesorko (učím na gymnáziu)- titulem/oslovením si ego nehoním.

Studenti jsou v terciálním vzdělávání, tedy na vysokých školách a univerzitách a u nás i ve vyšších odborných školách, které sice nejsou vysoké školy, ale nějak se stalo, že mají statut studenta.

Na základních a středních školách nejsou studenti, ale žáci. Ve školském zákonu to sice není nijak výslovně uvedeno v nějakém paragrafu, ale vyplývá to z významu a používání. Pletou to nejen novináři a redaktoři v novinách a televizi, ale i bývalý ministr, který žákům středních odborných učilišť v jedné větě říkal učňové a zároveň i studenti a žáci.

I pojem učeň přestal existova zcela tiše a nenápadně tím, že se přestal používat a ve školském zákoně se o žácích středních odborných učilišť hovoří jako o žácích.

Profesory vysokých škol jmenuje president. Na středních školách stejně jako v autoškole i jiných podobných školách jsou učitelé. Nikde ve světě se učitelé nestydí za pojmenování učitel (teacher), u nás se označení profesor nějak přeneslo z pojmu středoškolský profesor z první republiky a tak to nejen žáci ale mnohdy i redaktoři a novináři pletou a používají nesprávný název.

Moc Vám děkuju za vyčerpávající odpověď. Konečně mám jasno.

Oficiální označení samozřejmě určuje zákon. Při zavádění Nové výchovně vzdělávací soustavy na přelomu 70. a 80. let se začlo mluvit o 3 proudech SŠ - G, SOŠ, SOU a všude o žácích (zde tedy asi zmizel termín učeň). Termín SŠ profesor je nejen z 1. republiky, ale už z Rakouska-Uherska. Používal se nejen u nás, ale v německé jazykové oblasti a nevím, zda se v Rakousku nebo Německu náhodou ještě nepoužívá. Svět není jen ta anglicky mluvící část. (Jinak i VŠ profesor je zároveň VŠ učitel.) Právo používat pracovní označení SŠ profesor ale platilo i za socialismu,uváděl to VŠ zákon asi z r. 1967 platný asi do r. 1980. Pak toto označení ze zákona zmizelo, protože přestala být oddělována VŠ příprava pro učitele 2. st. ZŠ a pro SŠ. Další změna byla asi v r. 1990, kdy se příprava učitelů pro SŠ zase oddělila, označení stř. prof. už tam asi nebylo zrodili magistři.
Ale tohle není otázka diskuze! Diskuze je tam, kde lze mít svůj názor, zde platí zákony. Měla by asi existovat na tomto webu část, kde někdo povolaný (expert z NUV) odpovídá na věcné dotazy. Diskuzi ovšem vést na téma, jak žáky či studenty v reálné praxi oslovujeme, ale ne na téma, jak je to oficiálně předepsané.

Tato služba samozřejmě existuje: Konzultační centrum NÚV. Odkaz na něj najdete hned z titulní stránky Metodického portálu RVP.CZ (Mám dotaz).

Je to hezká služba, stejně jako konstatování předchozího příspěvku, ale někdo by měl vysvětlit všem žákům i učitelům středních škol a všem redaktorům v novinách a televizi, že ve středních školách jsou žáci a ne studenti a aby toto pojmenování používali. Takhle se to hemží studenty ze všech stran.

Totéž u žáků středních odborných učilišť, kteří se z neznalosti také považují za studenty a na druhé straně jim zase někteří politici a redaktoři říkají učňové nebo také studenti, což je také nesprávné.

Totéž u oslovování pane profesore, paní profesorko, které možná učitelům dělá dobře, i když dobře vědí, že jsou to učitelé a profesoři jsou pouze ti, které jmenoval prezident.

Hlavně by správné pojmenování žáků, učitelů a vysokoškolských studentů, měli znát a používat redaktoři i politici, kteří na téma školství do médií hovoří.