Doporučuju článek v Respektu z tohoto týdne (43/2007) - Jak být nejlepší (s. 28 an.). Věnuje se kvalitě vzdělávání a přichází s překvapivým zjištěním - kvalitní školu dělají kvalitní učitelé. Nezáleží ani tolik na penězích investovaných do školství, ale na výběru studentů pedagogických fakult. Budou-li tito vybíráni tak, aby obecně patřili mezi nejlepší vysokoškoláky v dané zemi, poroste tím jejich prestiž a tím i prestiž jejich povolání.
ps

Určitě souhlasím, článek mne také zaujal. Zrovna jsme s kolegy diskutovali na téma vzdělávání učitelů před sto lety a nad jeho prestiží. Možná, že tam je jedno z "úzkých hrdel" rozvoje našeho školství.

Docela by mě zajímalo, k čemu jste dospěli. Existuje nějaký důkaz, že být učitelem v roce 1907 bylo prestižní? V jednom textu z 19. století jsem narazil na klasické stesky - málo peněz, špatné bydlení apod. Obecné povědomí ale tvrdí, že statkář, učitel a farář byli jistou občansko/intelektuální elitou - je to ale pravda? A měly na to v případě učitelů vliv učitelské ústavy? A pokud ano- tak jaký?
Sám si vzpomínám na pocity marnosti na PdF, kde pedagogika a psychologie působily spíš jako trpené předměty a dělala se věda. Jenže dobře učit - to je ta správná věda a mám pocit, že učit se člověk musí učit. Nevěřím tomu, že něteří lidé jsou učitelé ze své přirozenosti - byť můžou mít dispozice.
No a na tuhle vědu se tam příliš nehrálo - spíš se tvrdilo, že ten, kdo na něco má, nejde učit. Pak to působilo, že do škol jdou ti neschopní, kteří ale mají štempl na to, že můžou učit. To prestiž neudělá ani náhodou.

Pedagogické fakulty a jejich reflexe aktuálních trendů ve vzdělávání jsou kapitola sama pro sebe. Sice to stále kritizujeme, ale na druhou stranu, když odborníci tvrdí, že je třeba vyvíjet tlak na jejich kvalitu (a tudíž je liberalizovat formou školného, kdy přijde přirozený tlak přímo od studentů), tak učitelé jsou první, kdo chtějí zachovat stávající stav.
Ona není fakulta co fakulta, resp. katedra co katedra. Existuje mnoho kateder, které současnou reformu vítají a studenty v ní snaží zorientovat. Nicméně souhlasím, že komunikace změny (res. vysvětlování důvodů reformy) měla probíhat i zde.

Rozhodně věřím, že jsou kvalitní katedry a pokud se ještě podaří vytvořit veřejné povědomí o tom, které katedry, kterých PdF jsou kvalitní, pak tam budou chodit ti, co mají zájem učit a ty fakulty budou produkovat kvalitní učitele - naše školství pak bude skvělé.
Pokud znáte dobré katedry - předem díky za tipy.

ps

Tema je to velmi obtížné. Přesto si myslím, že principy jsou jasné. Jestliže se na vysokou školu hlásí lidé, kteří mají své osobní vize dál než jen: "budu jen učit" ( nebo dokonce "nikam jinam jsem se zatím nedostal"), tak z nich mohou být kvalitní učitelé. Průměrnost plodí v lepším případě zase jen průměrnost. Možná, že jednou z cest je právě změna pohledu učitele na sebe sama v rámci stávajících změn. Je to určitě pracná a dlouhá cesta, ale alespoň jedna.

Dovolil bych si být ne tolik příkrý v úsudcích. Ze své osobní zkušenosti mám pocit, že někteří lidé ve věku plnoletosi prostě ještě nemusí přesně vědět to, co vlastně očekávají a kam chtějí směrovat. A myslím, že pokud se vydají cestou učitelské přípravy a dostane se jim dobrých příkladů, zapálených učitelů a i troška vědeckého fundamentu, může to v nich probudit zájem o kantorské povolání. Mají-li vrozené předpoklady (a ty by měly být součástí požadavku přijímacího řízení na VŠ), mohou se z nich stát dobří učitelé.

Ahoj,
mě na tom článku zaujal i kontext - zprávu vypracovala poradenská agentura McKinsey & Co., mnohými považována za onu "jedničku" v poradenské Top-5, v celosvětovém měřítku. Tak trochu mi to nepřímo potrvzuje, že business a úspěch v něm - neboli jádro práce McKinsey - se prostě odvíjí od škol, dobrých učitelů a dobrého vzdělávacího systému. Možná vám to zní banálně, ale lidi z businessu toto spojení často nevidí. Hurá McKinsey!
Čímžto se i "vítám" na tomto fóru, bude mi potěšením se potkávati i nadále
Dan Franc

Ahoj,
já si myslím, že prestiž učitele ještě vychází z toho, jak je ochoten dávat do své práce sám sebe. Pokud si vzpomenu na celou řádku učitelů, kteří v zásadě pouze reprodukují věci, které jsou někde napsané a nedají do toho cosi ze sebe, tak pak nejsou zajímaví a těžko mohou vybudovat nějakou prestiž učitelskému povolání. Naopak si vzpomínám na pár učitelů, kteří učili po svém, jejich hodiny byly něčím jiné a tam jsem si říkal, jo učitel, to je zajímavá práce.

Ahoj,

při čtení tohoto fóra mě napadla otázka, jak se onen vytoužený "kvalitní učitel" pozná, resp. co dělá učitele kvalitním. Není to tak dlouho, co jsem navštěvoval víceleté gymnázium a za svá studia jsem potkal kantory tří skupin:

• Konzervativní generál: "Nad studentem je třeba stát s klackem v ruce, jinak se nic nenaučí." Učebnicovým příkladem byly moje učitelky matematiky a angličtiny. Kupodivu (?) byly obě velmi oblíbené a díky nim jsem první ročník matematiky na VŠ prošel "s prstem v nose", o angličtině nemluvě.
• Liberál: "Žáci se nesmí nutit, jinak budou k učivu přistupovat s despektem." Čistého liberála jsem zažil jenom jednoho a shrnul bych to tak, že ho všichni měli rádi, ale nikdo nic neuměl. Naštěstí ho nahradil jedinec s větším podílem generála.
• Flink: Skoro čistého flinka jsem zažil taky jenom jednoho. Na cvičeních zadal samostatnou práci, zmizel a objevil se po hodině a půl, aby si zkontroloval náš výsledek. Měli jsme podezření, že chodí do kabinetu tělocvikářek. Epizodu, kdy se vrátil s mokrými vlasy (sprcha?) jsme mezi sebou řešili ještě dloho poté

Můžete mi říct, kdo z nich je onen kvalitní učitel? Podle mě ten první. Ale nějak mi to nejde dohromady s "moderními přistupy" ve výuce...