V on-line diskuzi jsme narazili na problém autenticity virtuální hospitace. Domnívám se, že je to velmi důležitá otázka, neboť na tom, zda se jedná o "skutečnou" nebo "předváděnou" hodinu, záleží do značné míry její hodnocení. Že virtuální hospitace "normální" hodina není, dokazují výroky paní učitelky, že žáci "byli ukázněnější," že při hodině "pracovaly nervy" nebo že byla učitelka při svém rozhodování vedena pochopitelnou snahou poskytnout prostor všem žákům.
Jako opatření zazněl názor použít skrytou kameru.
Při virtuální hospitaci však jistě nelze skrýt kameru před učitelem. A zda by bylo možno skrýt kameru před žáky, když i pro instalaci kamer u vchodu do školy jsme od všech žáků, resp. jejich zákonných zástupců, potřebovali písemný souhlas, je otázka.
Věřím však, že i přes oslabenou autenticitu těchto hodin a z toho vyplývající omezení lze skrze ně díky vzájemné výměně názorů (a případně i díky komentáři přizvaného didaktika) získat řadu cenných informací.
Co si o smyslu a úskalích virtuálních hospitací myslíte Vy? Podělte se prosím s námi o své názory! Děkujeme!

Začnu zeširoka. Mysím si, že když jdu na normální hospitaci, tak mi v drtivé většině případů stejně dobře poslouží hospitace, o které dám učiteli předem vědět (i s několikadenním předstihem) jako hospitace,kdy prostě přijdu do hodiny.
Obě hodiny jistě vypadají jinak, ale v obou uvidím, jak učitel se žáky pracuje a o co se snaží. Jen v té hodině, o které ví dopředu že bude hospitovaná, předvede "to nejlepší, co umí" a v té přepadové to tak být nemusí. Pkaždé pznám, jaký má vztah k žákům, jaká je tam atmosféra, jak jsou vyklí pracovat atd.

Podobně bych to viděl i u virtuálních hospitací. Kamery a podivní ldé, kteří tam stojí a tak hodinu jistě posunou jinam, než bývá normálně, ale jde to odfiltrovat, můžeme vidět, jak by hodina vypadala, kdyby tam kamery nebyly, poznáme, co chtěl učitel sdělit a tak.

Podle mě je z tohoto hlediska autenticita dostatečná.