DISKUSE K VIDEOZÁZNAMU HODINY - 28. 1. 2010 od 16.00

Mgr. Lucie Babišová

S tématem Facebook mám podobnou zkušenost jako p. Picková - téma, které je žákům blízké je samozřejmě nejvhodnější .... děkuji za tip s mobilními telefony, určitě to v hodině vyzkouším

Zdeňka Švecová

Kateřina Picková píše:

add VÝSTUP Z HODINY
Téma bylo skutečně objemné, zabývali jsme se pak hodně terminologií spojenou s mobilními telefony, kdy jsem je donutila změnit si nastavení mobilů na angličtinu

, blogování jako takové z toho nakonec vyšlo jako podtéma nejslabší, daleko nosnější se ukázala debata na téma výhody a nebezpečí internetu a nejvděčnější byl samozřejmě facebook. Kdybych to bývala věděla předem, vyměnila bych fcb za blog, protože při tom žáci skutečně ožili a všichni měli co říct (plus chtěli). Blogging project jsme nakonec nedělali, tlačil nás čas, studenti (teda vlastně žáci) odjeli na lyže, takže jsme to uzavřeli jakousi panelivou diskuzí, kde jsem pro jednou nebyla dominantní já

Líbí se mi, že jste netrvala na tématu bloggingu a přenesla pozornost k facebooku, který je této věkové skupině žáků (klidně jim zde říkejme studenti :-)

) pravděpodobně bližší, a také ho často využívají, zejména pokud to pozitivně ovlivnilo jejich osvojování anglického jazyka.

Petr Najvar

Mgr. David Novák píše:

Dle poznatků vědy, malé děti jsou vybaveny téměř zázračným mozkovým mechanismem, který jim umožňuje induktivní metodou zažít velmi komplexní gramatická pravidla bez jakéhokoliv vysvětlení. Tato schopnost se během několika let ztrácí. Navíc, a to je velmi důležité, dítě se neučí jazyk pouhých 3 x 40 minut týdně, ale několik let cca 10. hodin denně!

S tak malou časovou dotací prostě induktivní metoda nikdy bez pomoci deduktivní fungovat nebude -- s výjimkou triviálních gramatických jevů.

Tento mechanizmus nazývá Chomsky "Language acquisition device". Podle některých teorií, které staví zejména na Lennebergovi, dospíváním ztrácíme k tomuto "zařízení" přístup. Podle jiných se však jen proměnují jeho funkce.

Monika Černá

Mgr. David Novák píše:

Domnívám se, že tato argumentační linie je příliš zkratkovitá. Není indukce způsob, jakým jsme se naučili mateřskému jazyku, či způsob, jakým se cizímu jazyku učíme v přirozeném prostředí? (Uznávám, že tyto argumenty nejsou příliš validní pro danou situaci, vyhrocuji je pro potřeby diskuse.)

Dle poznatků vědy, malé děti jsou vybaveny téměř zázračným mozkovým mechanismem, který jim umožňuje induktivní metodou zažít velmi komplexní gramatická pravidla bez jakéhokoliv vysvětlení. Tato schopnost se během několika let ztrácí. Navíc, a to je velmi důležité, dítě se neučí jazyk pouhých 3 x 40 minut týdně, ale několik let cca 10. hodin denně!

S tak malou časovou dotací prostě induktivní metoda nikdy bez pomoci deduktivní fungovat nebude -- s výjimkou triviálních gramatických jevů.[/quote][/quote]

Já obdivuji vaši jistotu, stav poznání o procesech učení se cizím jazykům tak daleko ještě nedošel, aby věci tvrdil s takovou jistotou.

Kateřina Picková

Mgr. Jan Zouhar píše:

Nepoužíváte jinou úpravu sezení žáků? Při malém množství se nabízí půlkruh, aby na sebe lépe viděli v případné komunikaci.

tak teď budu asi znít konzervativně, ale v tomto případě jsem zcela proti, ovšem z velmi prozaických důvodů:
v naší škole se studenti neustále stěhují z třídy do třídy, takže by skutečně bylo časově náročné třídu pro každou hodinu upravovat...
osobně navíc praktikuji ještě větší extrém - u obzvlášť živých tříd mám každého posazeného v jedné lavici, aby se lépe soustředili a nenechali se rozptylovat podkolenkami sousedky, na prácí ve dvojicích a skupinách je pak nakombinuju pokaždé jinak, aby spolu nekonverzovali stále stejní lidé

Monika Černá

Kateřina Picková píše:

Mgr. Jan Zouhar píše:

Nepoužíváte jinou úpravu sezení žáků? Při malém množství se nabízí půlkruh, aby na sebe lépe viděli v případné komunikaci.

tak teď budu asi znít konzervativně, ale v tomto případě jsem zcela proti, ovšem z velmi prozaických důvodů:
v naší škole se studenti neustále stěhují z třídy do třídy, takže by skutečně bylo časově náročné třídu pro každou hodinu upravovat...
osobně navíc praktikuji ještě větší extrém - u obzvlášť živých tříd mám každého posazeného v jedné lavici, aby se lépe soustředili a nenechali se rozptylovat podkolenkami sousedky, na prácí ve dvojicích a skupinách je pak nakombinuju pokaždé jinak, aby spolu nekonverzovali stále stejní lidé

A nevadí vám, že je k některým žákům hodně daleko?

Kateřina Picková

ani ne, tuto individuální úpravu aplikuju jen u těch nejmenších, při jejichž hodině skutečně neposedím, takže neustále pobíhám od jednoho k druhému a stále kontroluji, kdo co dělá. U starších, resp. klidnějších dětí je mám posazené všechny vepředu, takže případné diskuze a interakce probíhají slyšitelně a snad i srozumitelně pro všechny..

Mgr. Lucie Babišová

Musím přiznat, že v některých třídách, tedy především u některých žáků, tuto "separaci" uplatňuji také. Neplatí to samozřejmě pro všechny hodiny a pro všechny aktivity.

Tomáš Vacek

Ještě dovolte otázku k poslechu použitému v hodině. Nebyl pro žáky příliš obtížný?

Alena Literová

Monika Černá píše:

Vyučovací hodina byla vedena frontálně s výjimkou poslední aktivity, kdy žáci pracovali ve dvojicích. Vnímáte převahu frontální výuky v tomto konkrétním případě spíš pozitivně nebo negativně?

Tak se mi nějak nezdařilo vložit moji poznámku:). Tak ještě jednou.
Navazuji na odpovědi Kateřiny na mé dotazy a díky za perfektně položenou otázku.
Mně osobně se zdálo frontálního přístupu hodně (i když třída byla velmi malá - 10 studentů). Já osobně ráda volím kontrolu ve dvojicích nebo čtveřicích, a pak kontrolujeme jen "sporné" jevy. Jeví se mi to jako mnohem efektivnější. Nemám nic proti frontální výuce, také ji používám. Ale jsou vždycky naši studenti "s námi" při frontální výuce?

Přihlášení do Metodického portálu

Přihlášení pomocí e-mailu

Nemám profil, chci se registrovat

DISKUSE K VIDEOZÁZNAMU HODINY - 28. 1. 2010 od 16.00

Kdo je online