Také jsem jednoznačně pro, rozšířím to i o audio a vidoe ukázky. Není nic snadnějšího, než při probírání problamitky Milady Horákové pustit audio a video z procesu, než půl hodin zdlouhavě vysvětlovat o co se jednalo pomocí frontální výuky - samozřejmě s patřičným komentářem a následnou diskuzí

Navazovat na předchozí znalosti a ne znova opakovat...
Obávám se, že spoléhat se na znalosti ze základních škol opravdu není možné. Mám zkušenost, že pokud učím naše žáky z víceletého gymnázia, mohu si dovolit říct-jak jsme si říkali v kvartě, jak jsme to probírali...a on se někdy někdo chytne! Občas je jich i více, a to jsem si jistá, že jsme látku probrali (a že z ní měli jedničky). Bohužel u žáků čtyřletého gymnázia nemohu často navázat na nic. Myslím si, že cesta je zkrátit výuku nejstarších dějin a zúžit ji na kulturní dějiny (i když vynechat řecké dějiny je smutné...), něco podobného provést se středověkem a zaměřit se na 19. a20. století, ale osobně nevím, jak to udělat, aby se neztrácely tolik potřebné souvislosti, už teď mne mrzí, kolik látky vynechávám...

Právě práce s vizuálními prameny mi přijde velmi vhodná a rozvíjí skutečně širší kompetence, ne pouze faktografické znalosti. Např. karikatura nám ukáže "stranickost" karikaturisty (můžeme např. srovnávat různé karikatury vztahující se ke stejné události) - navíc zařadíme do dějepisu i PT mediální výchova. Fotografie lze využít k motivaci (k jaké události se snímek vztahuje, co myslíte, podle čeho tak usuzujete apod.). Aktivity mohou být různě časově náročné - podle potřeby... Může se některý z kolegů podělit se svými zkušenostmi v této oblasti?

Já si dokonce myslím ,že kombinací vyučované látky mezi jednotlivými předměty se dá vyšetřit nějaká ta hodina.

My jsme u nás na škole konečně najeli na systém -1. ročník – dotace 2 hodiny týdně (pravěk, starověk, středověk do 13. století); 2. ročník dotace 2 hodiny týdně (zbytek středověku, novověk); 3. ročník dotace 1 hodina týdně ( moderní dějiny do roku 1945); 4. ročník dotace 2 hodiny týdně (situace v ČSR a světě po roce 1945). Seminář bude věnovaný regionálním dějinám.A musí to jít.

"Nedůvěra podle mě vychází z příliš velkého spektra učebnic.."
To ale není argument proti používání některé z nich.

Z mého pohledu to může být pro učitele jeden z důležitých faktorů

Chtěla bych poděkovat všem účastníkům, kteří se do diskuze k virtuální hospitaci hodiny dějepisu zapojili. Byla bych ráda, kdybychom se k nastíněným tématům (využívání kartografických materiálů, možnosti práce s ikonografickými prameny, didaktický potenciál interaktivní tabule, větší aktivizace žáků vs. klasická frontální výuka) průběžně vraceli v off-line diskuzi. Věřím, že se svými zkušenostmi a názory přispějí i další kolegové pedagogové z praxe.

Denisa Labischová