Ad frontální výuka

Moje zkušenost je taková, že žákům v drtivé většině vyhovuje frontální výuka, že si z hodiny hodně pamatují a nemusí se doma učit. Ale jsem určitě pro využívat v rámci frontální výuky, co možná nejvíce jiných metod a forem výuky. Frontální by ale měla v dějepise podle mého názoru zůstat stěžejní. Ale teším se na odlišné názory a zkušenosti ostatních kolegů

Frontální výuka

Možná by stálo zato, pokusit se udělat na školách dotazníky, co by žáci na výuce chtěli změnit, zda by se jim líbilo i zařazení něčeho jiného. Já na konci školního roku dávám žákům možnost se vyjádřit, samozřejmě písemně a anonymně, co se jim na hodinách líbí a nelíbí, co by chtěli změnit apod.

Mám zkušenost, že žákům vyhovuje právě frontální výuka.Možná proto, že nemusí vyvíjet moc aktivit, ale také možná proto, že se jim kantor prostě dobře poslouchá, má skvělý výklad atd.

S tím naprosto souhalsím, je v tom i kus té lenosti a pohodlnosti

Problém hodnocení ze strany žáků je, že většinou hodnotí jen v porovnání s tím, co mohli zažít. U takových dotazníků by bylo určitě zajímavé zjišťovat více to, co jim nevyhovuje. Inspiraci by měli učitelé získávat mimo - třeba právě ve virtuálních hospitacích. Dívali jste se na virtuální hospitace z jiných předmětů, které jsou již zveřejněné? A inspirovali Vás k něčemu?

Samozřejmě s tím zkušenosti mám a jenom pozitivní, je to právě o tom, co všechno interaktivní tabule nabízí.

Ona je to u nás taková tradice, v dnes již docela zastaralém výzkumu Mládež a dějiny se potvrdilo, že ČR je úplně specifická tím, jak hodně žáci důvěřují výkladu učitele dějepisu - myslím, že dokonce nejvíce ze všech evropských zemí (narozdíl např. třeba od britských škol, kde je učitel jen jakýmsi koordinátorem žákovských aktivit - výuka stojí na práci s učebnicí, které je zase postavena na práci s prameny). Podle mne je to možná tím, že jiné možnosti žáci moc neznají, možná i tou pohodlností (mnohým vyhovuje více diktování do sešitu - toto samozřejmě není případ námi zhlédnuté hodiny)...

Já vždy na konci školního roku zkouším poslední 3 - 4 hodiny "jinak", žáky hodiny baví, ale pak Vám stejně napísou, že chtějí raději výklad. Ale jedná se jen o mojí zkušenost, jinde je to třeba jinak.

Prosím, proč myslíte, že zrovna v dějepise by měla tato metoda být stěžejní? Já mám bohužel právě z dějepisu z tohoto pojetí nejhorší zkušenosti, tedy ze svých mladých středoškolních studentských let Fakt je, že naše paní profesorka mluvila velice zajímavě, strukturovaně, ale potichu - v tom to ale asi celé nebude. Dejme tomu jsem si tehdy na čas zapamatovala cosi, ale rychle to bylo fuč Přemýšlet historicky jsem se nenaučila. A přitom je to tak zajímavý obor! Samý příběh, samé dění, věda o lidstvu.
Lenka

Osobně jsem přesvědčen, že je to jedno z velkých úskalí celého vzdělávacího systému. Učitel je nositel "pravdy". Ta je pak posléze nekriticky přejímána žáky. Má to ale i zajímavou souvislost, že učitel musí být na "vysoké stupni vzdělanosti" , aby tímto nositelem mohl být... Ale to je už na úplně jinou diskusi, mnohem obecnější a tu bychom snad mohli otevřít jako vedlejší vlákno po skončení diskuse.