Pane kolego, narazil jste na zajímavý aspekt, který bych potřeboval trochu objasnit. Píšete aby žáci přišli vybaveni znalostmi a dovednostmi. Zajímalo by mne co myslíte těmi dovednostmi, které by měli umět a co myslíte svým tvrzením "dostanu je do .. tvarovatelné podoby". Podotýkám že mi nejde o vědomosti - ty jsou dány výstupy ze základní školy, ale dovednosti.
Ještě jednu poznámku k virtuálním hospitacím: pokud by nebyly, tak se nerozvine taková zajímavá diskuse, která nás může inspirovat. A pokud by nebyl tento prostor (rvp.cz), tak bychom se nemohli "sesíťovat" a diskutovat přesto, že jsme od sebe třista kilometrů. A to je také díky Vám.
A pokud nemáte animovaný průběh II. světové války na interaktivní tabuli, pošlete mi osobní mail a já Vám tento moc pěkný prográmek rád pošlu.

Pozor, nehodnoťme kurikulární reformu předčasně. Žáci, kteří jí prošli, se na gymnáziu ještě neobjevili.
A ještě jednu poznámku: pokud máte osmileté gymnázium:
- Jaké dovednosti a znalosti po žácích požadujete na nižším gymnáziu.
- Jsou žáci, kteří projdou nižším gymnáziem jiní, než ti, kteří nastupují do vyššího čtyřletého studia?

A ještě jednu poznámku k této zajímavé diskusi. Já osobně jsem alergický na termíny "moderní, neotřelé metody". Raději mám termín vhodné metody, které odpovádají stanoveným cílům. A proto ty cíle musím mít jasně formulované.
Komenský, když učil Debrecénu, tak mu žáci zlobili. Aby je tedy zvládl, tak použil dramatizaci: žáci danou látku sehráli. CO je tedy moderní?

Dobré odpoledne,
také se chci přidat k těm,kteří obdivují odvahu kolegy stoupnout si před kameru a vědět, že budu hodnocen řadou gymnaziálních učitelů !
V rámci diskuze vás všech mě napadla jedna myšlenka: našel by se učitel, který by zkusil tutéž látku,totéž téma odučit před kamerou jinak - za použití úplně jiných metod,forem?? Vůbec ne z důvodu kritiky frontální výuky, ale jako inspiraci.

Tak to je hozená rukavice . Přiznám se bez mučení, že já bych k tomu odvahu nenašel ...

Zajímalo by mne, co vás vedlo k rozhodnutí realizovat grant na tvorbu e-textů pro žáky, když na trhu jsou již hotové a profesionálně udělané? Pracovali na tom 7 let, takže určitá kvalita je snad zajištěna.
http://www.silcom-multimedia.cz/tituly/cd/index.htm#nic

K využití grantu rozšíření jazykových a ICT kompetencí žáků gymnázia s využitím e-learningu jsme se odhodlali z několika důvodů:
1) Žáci gymnázia se seznámí a budou aktivně využívat e-learningové kurzy, vytvořené vyučujícími. Nepůjde jen o využití při samostudiu, elektronická výuka bude plnohodnotnou součástí vyučování.
2) Těžištěm projektu bude využití ICT při výuce jazyků - s kvalitními jazykovými znalostmi, se zkušenostmi s e-learningem a s širokým spektrem znalosti z oblasti infomatiky budou vysoce konkurenceschopní.
3) Primárním cílem projektu je vytvoření multimediálních e-learningových kurzů, obsahujících jak výukový obsah, tak i testové a opakovací rozhraní. Žáci tak poznají své znalosti a porovnají je s požadavky vyučujícího.
4) Sekundární cíle jsou volné zpřístupnění ICT všem žákům i vyučujícím po celé škole, vytvoření dostačujících podmínek pro využití e-learningových kurzů při výuce a nasazení OS Linux.
5) Pro vyučující bude přínosem projektu zdokonalení ICT dovedností, získání sebedůvěry v práci s ICT, zdokonalení ve využívání elektronické komunikace. Kvalitní přípravou kurzu si usnadní práci s jeho údržbou, získají zpětnou vazbu (i mezi vyučujícími stejného předmětu). Podle požadavků si snadno připraví testovací rozhraní, celkově zefektivní svou práci. Elektronickou komunikací s žáky na soustředění či dlouhodobě zraněnými snadno zadají práci a zkontrolují si její plnění. Tak se zmenší dopad časté absence na plynulost výuky.
6) Využití notebooků při výuce umožní využít nové metody při práci se žáky. Zjednoduší se i zastupování (suplování) za učitele. Elektronický kurz bude velkým přínosem i pro handicapované studenty (např. nevidomé), kteří navštěvují naši školu.
7) E-learningový kurz nebude pouze statická webová stránka s anonymním přístupem, ale individuálně zaměřený vzdělávací portál, obsahující animace, videa, zvuky a rozšiřující odkazy. Úspěšnost každého žáka se bude uchovávat v jeho profilu, dostupnému jak žákovi, tak i rodičům a vyučujícím. Výsledky testů, i jednotlivých otázek budou pro vyučující (i vedení školy) spolehlivou zpětnou vazbou, ze které bude možné vyvodit závěry pro výuku (které části jsou pro žáky problematické). S využitím notebooků budou kurzy navíc využívány přímo při výuce, nebudou tak sloužit jen pro domácí přípravu.

Domnívám se (a není to polemika výhradně s autorem ocitovaného odstavce), že smyslem virtuálních hospitací by naopak mělo být předvést hodinu, již bychom mohli z hlediska probíhající "reformy" (promiňte mi ty uvozovky) označit za vzorovou. Tedy hodinu, která plní konkrétní výstupy ze ŠVP a navíc (pokud nejsou "procedurální výstupy" součástí osnov) rozvíjí žákovské kompetence. Obojí pokud možno způsobem, který by každodenní výuka umožňovala (ne tedy "divadlo"). Na plánovaní takových vzorových hodin by se podíleli nejen učitelé (aby tím nenesli "kůži na trh" - neb o to nám přeci nejde) spolu se zúčastněnými experty (kteří zde podle mého soudu dosud hrají prakticky bezvýznamnou roli). Kůži na trh by tak nesli spíš experti než sami učitelé.
Jako koordinátoři zavádění změn do běžné výuky musíme hledat EFEKTIVNÍ (co nejrychlejší a nejsnadněnší v poměru k zamýšlenému výsledku, ekonomické hledisko nechávám stranou) cesty ke ZEFEKTIVNĚNÍ VV procesu na našich školách. Mírně pochybuji, že takovou cestou je sledování a následný rozbor hodin, kterých každý učitel ročně odučí desítky, tedy běžných průměrných (bez negativní konotace) hodin.

Dobrý den pane kolego,
1) spektrum dovedností, které by si žáci podle mého názoru měli přinést ze základních škol, abychom je na střední škole mohli dále rozvíjet, je široké – takže jen namátkou : kritické myšlení, analýza a syntéza informací, sebekázeň, sebehodnocení, sebekritika, zaujmout vlastní názor a umět ho obhájit, řešení problémových situací, práce s mapou, komunikační a prezentační dovednosti a další.

2) Jako geograf jsem samozřejmě pro využití map v hodině dějepisu, v rozumné míře. Uznávám také argument, že interaktivní tabule není samospasitelná, i když při správném využívání je v porovnání s atlasem efekt minimálně stejný. Ale rád zkusím paralelně výuku v jednom ročníku jak pomocí interaktivní tabule, tak s pomocí školních dějepisných atlasů, uvidím zda u žáků dosáhnu vyšších geograficko – historických znalostí a dovedností. Můžete mi ze své praxe doporučit nějakou řadu atlasů?

3) Materiálů k druhé světové válce mám opravdu hodně, ale rád se seznámím s dalšími. Prosím pošlete mi animaci na adresu – chocholv@email.cz

4) Naše škola má pouze 4. leté studium, takže srovnání bohužel nemám.

S pozdravem Václav Chochol

Dobrý den!
K bodu 1. Plně s Vámi souhlasím s Vaším přehledem dovedností, které by žáci měli zvládat na určité základní úrovní. Dodávám k tomu ale: i na střední škole musíme tyto dovednosti dále rozvíjet. Jak? Frontální výukou?
K bodu 2.
Atlasy: Oxfordký atals moderních světových dějin. Praha: Odeon, 1991
Encyklopedický atlas světých dějin. Mapy a chronologický přehled. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998 Vynikající.
Školní atlas světových dějin. Praha: Kartografie, 1973
Digitální zdroje v této diskusi.
K bodu 3. Posílám mailem.
K bodu 4. Já to zažil. Když začalo víceleté gymnázium, dostal jsem primu a říkal si: Naučím je daleko více a na vyšším stupni už budeme diskutovat, srovnávat atd. Uměli. Ale Oha. Za čtyři roky věděli stejně. Tedy skoro nic. A teprve pak jsem si uvědomil, že "opakování je matka moudrosti". Pokud něco slyší žáci v páté třídě a pak až za čtyři roky, je jasné, že si nic nepamatují. Ale právě ty dovednosti o kterých jste psal, by si měli nést celý život. Proto je považuji za důležitější.
Díky za dobrý tip k diskusi o aktuálním problému: školní maturita. Doufám, že se kolegové vyjádří.