I když se jedná o téma, které je zařazené v jiné části portálu RVP, napadlo mě využít diskuze k virtuální hospitaci a otevřít problematiku nových maturit i zde.
Ponechme stranou diskusi o tom, zda nová státní maturita skutečně bude uskutečněna nebo definitivně zapadne v propadlišti dějin. Zajímal by mě názor a zkušenost ostatních kolegů na podobu tzv. školní podoby státní maturity. My jsme jako jedna z pilotních škol RVP dostali možnost vyzkoušet si v pilotním programu novou podobu – rozhodli jsme se letošní maturity z dějepisu pojmout formou obhajoby maturitní práce, která je zaměřena na regionální dějiny v kontextu s českými a světovými.
Pro jakou formu se případně rozhodnete v příštím roce Vy – pro klasickou podobu, pro obhajobu práce, kombinaci obou forem nebo zvolíte něco „originálního“? Jaké vidíte výhody a nevýhody daných forem, kde jsou případná úskalí?
A rozhodl se ještě někdo z učitelů z pilotních gymnázií vyzkoušet letos jinou podobu maturit?

Většina škol se také přiklání k maturitní práci. Zajímalo by mne, zda jste si stanovili nějaká kritéria pro kvalitu takové práce po stránce obsahové a formální.

Zdravím,
Kritéria jsme samozřejmě stanovit museli, a to formální, obsahová a hodnotící. A na rovinu říkám, že to nebylo nic jednoduchého – přeci jen se jedná o maturitní zkoušku, takže vše musí být tzv. neprůstřelné, nezpochybnitelné. Nebudu zde kritéria vypisovat celá, pokud bude mít někdo z kolegů zájem, mohu je zaslat po mailu.
Takže jen malá ukázka –
Rozsah - 20 - 30 stran textu (bez úvodní stránky, obsahu, anotace, závěru a příloh)
Forma - jednotný styl; velikost písma 12, Times New Roman; řádkování 1,5; zarovnání do bloku; text na formátu A4 v textovém editoru uložený ve formátu .doc, zpracovaný laserovou nebo inkoustovou tiskárnou; vzhled stránky: nahoře, dole, vpravo, vlevo 2,5 cm, u hřbetu 0 cm, záhlaví a zápatí 1,25 cm
Hodnotící kritéria pro písemnou část - Písemná část (maturitní práce) je bodována, výsledný počet bodů je dán průměrem hodnocení vedoucího maturitní práce a oponenta. Max. počet bodů je roven 100.
• Formální část – max. 30 bodů
o dodržení jednotného stylu (velikost písma, řádkování, zarovnání do bloků, vzhled a číslování stránky) – max. 10 bodů
o dodržení citace zdrojů uváděné v textu práce a v seznamu použité literatury – max. 10 bodů
o dodržení řazení (kladení) listů a vnější podoby práce – max. 2 body
o správnost použití příloh v práci – max. 4 body
o grafická podoba – max. 4 body
o minimální počet bodů, potřebných ke splnění požadavků – 10 bodů
• Obsahová část – max. 50 bodů
o dodržení zadaného tématu, míra splnění cíle práce – 10 bodů
o dodržení rozsahu práce; správnost anotace a závěru; je- li obsah práce logicky a přehledně rozčleněn – 10 bodů
o originalita, vlastní myšlenky – 10 bodů
o využité zdroje, vhodnost a aktuálnost zdrojů, vhodné metody odpovídající zadání práce – 10 bodů
o odborná správnost, užití správně terminologie – 10 bodů
o minimální počet bodů, potřebných ke splnění požadavků – 10 bodů
• Jazyková část – max. 10 bodů
o gramatická, interpunkční, stylistická správnost
o minimální počet bodů, potřebných ke splnění požadavků – 0 bodů
• Celkový dojem 10 bodů
o přehlednost, logická návaznost textu
o minimální počet bodů, potřebných ke splnění požadavků – 0 bodů

Díky za ukázku kritérií k hodnocení. Doufám, že i další kolegové se podělí a svůj názor. Jak se žáci připravují na vytvoření takové práce? Zadáváte jim takovéto práce v menším rozsahu již během studia?

Dobrý den,
Žáci si témata vybírali už v září v rámci svých seminárních prací, od prosince, kdy už bylo na 100% jisté, že půjdeme cestou obhajoby, se jen podrobněji specifikovala kritéria a rozšířil se obsah práce.
Jsme v ověřovacím roce, vše vyhodnotíme a popřípadě ještě vylepšíme.
Pokud vše zůstane platné i do budoucna, byl bych rád, pokud by žáci na práci pracovali průběžně od 3. ročníku, s využitím co nejširšího spektra archiválií a metod práce.
Žáci pracují na seminárkách či referátech menšího rozměru průběžně od 1. ročníku, nejen v hodinách dějepisu. Snažíme se o co nejbližší sjednocení kritérií v rámci mezipředmětových vztahů.

Vidím, že v tom máte dlouhodobou koncepci. To by mohlo být pro žáky přínosné. Rozvíjí si tím mnoho kompetencí:
Kompetence k učení: vyhledávání, kritické posouzení, využití různých zdrojů
Kompetence komunikativní: dovednost napsat delší práci s argumenty a protiargumenty, zvládat pravidla úpravy písemností, prezentovat svou práci atd.
Problém vidím v oponentech. Kdo bude ochoten přečíst si dvacetistránkovou práci? A to ještě v jakémsi termínu. Budete mít oponenty ze školy nebo z veřejnosti (lépe řečeno z obce rodičovské a bývalých absolventů)?

V letošním roce máme 22 maturitních prací, rozdělili jsme si je s kolegou na půl – u 11 budu vedoucím maturitní práce a u zbylých 11 oponentem.
Na vytvoření posudků máme měsíc a půl ( termín odevzdání je v pátek 26.3.).
Do budoucna by jistě bylo vhodné, kdyby se oponenti našli i v řadách odborné veřejnosti ( muzeum, archiv, historický ústav, pedagogická fakulta apod.). Již letošní rok jsme zaznamenali z jejich strany zájem, ale jelikož vše ještě zkoušíme, ponechali jsme raději celou problematiku na „našich bedrech“ (i vzhledem k obhajobě před maturitní komisí, kde tím pádem pokaždé bude jak vedoucí maturitní práce, tak i oponent).

S pozdravem
Václav Chochol