V zaznamenané hodině je záměr diskutovat. Přítomnost kamer však chuť diskutovat "zchladila". S diskusí mají i problém ve veřejných masmédiích. Vybírám z "předpisu" České televize:
Čl. 6.5 Kodexu České televize, pojednávající o diskusních pořadech a pluralitě říká právně závazným způsobem, že "moderátoři diskusních pořadů České televize jsou povinni zachovávat nestrannost. Divák by neměl z jejich vystupování v pořadu poznat, jaký k diskutovanému problému nebo diskutujícím zaujímají postoj. Moderátoři vždy iniciují otevřenou výměnu názorů mezi pozvanými diskutujícími, současně však dbají na dodržování pravidel čestně vedené diskuse."
Porušení Kodexu je porušením pracovní kázně s toho vyplývajícími pracovně právními důsledky. Korektnost otázek se mimo jiné pozná v tom, zda jsou "otevřené". Dále se pozná v tom, že nevnucují tázanému jeden z názorů a nekonfrontují ho s citátem, vytrženým z kontextu, aniž by mu dal pořad prostor kontext osvětlit.
(in: Britské listy: http://www.blisty.cz/2010/2/26/art51382.html 25. února 2010)
Heslo: Diskusní metoda, RVP Metodický portál, WIKI, Dostupné ZDE: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/D/Diskusni_metoda

> Jakou máte zkušenost s diskusí v hodinách geografie?
> Necháváte žáky diskusi moderovat nebo vše řídíte sami?
> Snažíte se diskusi dovést do jednoho řešení nebo respektujete více názorů s otevřeným koncem?

Dobrý den, goegrafii neučím, ale myslím si, že otázka diskuze není věcí předmětu, ale metody vyučování. Asi jsem nebyla dostatečně pozorná při náhledu na hospitaci, ale že by tam proběhla diskuze....? Snad ta minikonzultace se zajímajícími se žáky po hodině, kterou ovšem vyvolali právě žáci, nikoliv učitel.
Zaznamenala jsem otázky (občasné) vyučujícího, na které odpovídají žáci podle momentální chuti.......nejde podle mě o diskuzi, což považuji za škodu, protože by, myslím, žáci diskutovali rádi (aspoň někteří).
Připravit diskuzi na dané téma je jistě náročnější než frontální výklad, ale přináší více motivace pro žáky, která mi zde hodně chyběla. K diskuzi je také potřeba (tedy můj názor) oslovovat žáky jmény i adresně a to jsem vůbec v hodině nezaznamenala, což mě dost rušilo.
Ráda nechávám žáky diskutovat, proč nedat prostor různým závěrům, ale je nutné uzavřít fakty-správnými odpověďmi, aby nedošlo k zafixování chybných tvrzení, představ a pod. a navíc je nutné zodpovědět otázky, které v diskuzi vzniknou k tématu a s nimiž nebylo dopředu počítáno a tím vzniká časová náročnost. Čili nutně je třeba vstup učitele.

Dobrý den, tak máte pravdu, že je to spíš o monologu, ale pochopte, že když Vám žáci zamrznou, včetně vyučujícího, tak vést diskusi je problém...
Moje původní představa vycházela z běžných hodin, kdy se studenti opravdu nebojí mluvit, oslovuji je křestními jmény a pod... Před tou kamerou to je vážně všechno úplně jinak. Já vím, že vlastně o nic nejde, ale ta psychika tam pracuje...
Měl jsem rovnou napsat, že to bude výklad. Snažil jsem se při natáčení stále mluvit, aby tam nevznikala hluchá místa. To víte, před tou kamerou to je prostě jiné...

diskuze ve stylu ČT je,podle meho,mimo misu. Ve skole je zcela jina situace. Neni realne nechat zaky arg.k tematu,ktere se teprve uci.
Muze se jednat o radu nazoru ale spise otazek na kantora,ktery musi tyto usmernit a zodpovedet.
Jedna li se zde o diskuzi stylu ČT,pochybuji.

Dobrý den, moc děkuji za odpověď. Máte naprostou pravdu, je to odvaha jít do filmování. Já bych na to asi neměla , máte můj obdiv. Navíc to musí působit hodně na žáky .....tak, jak píšete. Líbilo se mi, že někteří se zájmem po hodině konzultovali a bylo vidět, že rádi.
Zařazujete někdy sebehodnocení žáků nebo hodnocení na závěr hodiny-ocenenění aktivity nebo účasti v diskuzích, správné odpovědi..atd. konkrétními známkami ? Já se o to snažím, ale potřebovala bych nějaký mustr na zjednodušení této problematiky. děkuji.

Pěkné odpoledne, hodnocení pochopitelně zařazuji, včetně emocí, když je odpověď opravdu excelentní, což pochopitelně ze záznamu není patrné. Při natáčení se snažíte udržet city na uzdě a stále se kontrolujete, alespoň tedy pokud mluvím za sebe... A mustr pochopitelně žádný nemám, závěrečné hodnocení je pokaždé problém a já se snažím přihlédnout k celoroční aktivitě a podobně. Ve škole samozřejmě známkujeme a využívám tzv. váženého průměru, což mi umožňuje přiřadit konkrétním známkám konkrétní hodnotu...

Moje zkušenost se sebehodnocením žáků/studentů:
jsou z velké části k sobě nesebekritičtí, ale je to i tím, že ne zcela přesně rozumějí stupnici (kritériím) hodnocení.
V tom mě hodně pomáhá Bloomova taxonomie (vzpomenout si, rozumět, použít, rozebrat (analyzovat), hodnotit (evaluovat) a tvořit)
výborný: je tvořivý; samostatný; když udělá chybu, při upozornění ví, jako chybu udělal, dovede i vyvodit, proč ji udělal
Při velmi častém bezduchém odříkávání pasáží, aniž by věděl, co říká, jsem dával trojku. Stačilo dát pár otázek k tématu, a žák se v odpovědích ztrácel (viz výše Bloom - nerozuměl, jen si pamatoval, a to ještě jen něco)
Čtyřkou jsem hodnotil pokud reagoval na "velmi návodné" otázky. Ověřoval jsem si tak, zda by byl schopný u maturity (při "výbuchu") tímto způsobem reagovat.
Ta nesebekritičnost žáků spočívala v tom, že když odříkali naučené odstavce, tak očekávali výborné hodnocení. Jejich představa: stačí se čas od času nabiflovat, nechat se vyvolat a ve zbytku roku "vegetit" a projít. Jejich argument byl, že spolužák dostává jedničky a přitom se moc neučí, jen to "vokecá" a oni nad tím tráví noci.
Doporučuji se podívat sem: http://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/853/POJETI-VYUKY-ZEMEPISU-GEOGRAFIE-V-BRITSKEM-KURIKULU.html/co je v Anglii výjimečný (excelentní) výkon ze zeměpisu pro 14-leté! Ale jsou tam i další stupně, a škála je četnější než velmi hrubá 1 až 5.
To je moje zkušenost, která se mně osvědčila. Ale jsme každý jiný takže netvrdím, že je to ten nejlepší způsob na světě. Jakou mají zkušenost ostatní kolegové?