Zvu Vás k diskusi nad zhlédnutou hodinou, kterou uvedu dvěma příklady:
První příklad: Velmi často se mně stává, že pokud někomu řeknu, že jsem geograf, odpoví: mapy!
A následuje: ukazování na mapě, slepá mapa, křížovky, zajímavosti, fakta (čísla), hlavní města, města, řeky, hory, pohoří .... Když jsem psal tento příklad, druhý den se objevil text, který uvádím ve svém druhém příspěvku.
Druhý příklad: budoucí učitelka zeměpisu a chemie se vrátila z praxe a přiznala, že žáky více bavila chemie než zeměpis. Proč? V chemii museli vyvozovat, přemýšlet, v zeměpise museli biflovat. Proč s žáky jako v hodinách chemie nepřemýšlela?
Otázky do diskuse ke konkrétní hodině:
> Co je v tomto tématu generalizací/konceptem (modelem, teorií, zákonitostí apod.)?
> Jaké jsou v této generalizaci nezbytné pojmy?
> Jaká jsou nezbytně nutná fakta k podpoření pojmů a zapadající do generalizace/konceptu?
Může učitelem vybraná generalizace ovlivnit výběr pojmů a fakt?
Jakou s tím máte zkušenost? Vybíráte z učebnice nebo podle sebe nebo podle toho, o čem se zrovna mluví (např. dokument v TV, diskuse ve sborovně/kabinetě)?
Na diskusi se těší
Jaroslav

Pozn.: o čem tady hovořím, se jmenuje Brunerův koncept struktury vědomostí a najdete jej například v: Pasch et al. (1998): Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Portál Praha, na straně 55
Pozn.(2) postřeh žáků: „Toto byla první hodina, při které jsme se drželi tématu a neodbíhali jsme k věcem zajímavým, leč s probíraným tématem úplně nesouvisejícím.“

Našel jsem pár videi se zeměpisnou tématikou. Pokud je znáte, jakou s nimi máte zkušenost? Máte nějaká videa na téma zhlédnuté hodiny (hydrosféru)? Obecně, jak využíváte takových krátkých videí? Jak s videi pracujete?
> Roční období http://www.youtube.com/watch?v=taHTA7S_JGk
> Píseň snad o všech zemích světa! http://www.youtube.com/watch?v=VyzQItUhXyw
> Ladislav Vodička - Já tu zemi znám http://www.youtube.com/watch?v=YCZ6k_QcvEE&NR=1
> Dvouletá dívenka ovládá ukazování na mapě světa http://www.youtube.com/watch?v=r43yCiKlbCo[/list]

Našel jsem zajímavý, tedy pro mne , text k tématu obecně, nikoliv ke konkrétně shlédnuté hodině:
(...) Jde-li třeba zrovna o ten zeměpis, vyučujícího nemusí vůbec napadnout, co všechno by mohl ve výuce prezentovat jako specifika osnovami vytčeného teritoria, včetně obrazové nebo filmové dokumentace. A aby žactvo zaujal k vnímavosti pro krajinné a kulturní rozdíly mezi různými končinami světa. Navíc může být takový vyučující nemálo v nejistotě nad tím, jak pak klasifikovat studenty; podle jakých měřítek a na základě jakého materiálu. Proč by se pak neuchýlil k uplatnění „spásonosných“ testů? Snadno lze zadat na nějakém předem zkopírovaném obrysu hranice několika států a pak třeba vyžadovat přesnou lokalizaci hlavních řek a měst (ne-li také pásem hor, spolu s výškami nejvyšších vrcholů). Snadno se to opraví, faktograficky může zůstat vyučující v pohodě, a navíc má nemalý bič nad svými svěřenci. Studentům zbývá opakovaně být ve stresu: „Co si na nás zase ten náš kantor příště vymyslí?“ Více najdete na: http://www.blisty.cz/2010/3/19/art51676.html.
Netřeba zdůrazňovat, že jde o pohled člověka, který vidí výuku zeměpisu z vnějšku.

> Jak tento pohled pisatele změnit?
> Má smysl jeho pohled měnit?
> Jak by se dalo argumentovat proti zjednodušenému pohledu pisatele s použitím konkrétní hodiny zeměpisu z video-hospitace?

Vážený pane Vávro, před chvílí jsme ukončili online diskus a hodně se to tam točilo ohledně prezentování vlastních názorů. Myslím, že jsme tam toho dobře rozebrali, ale teď, dodatečně, mne napadlo toto téma v poněkud "choulostivější" variantě - otázka prezentování politických názorů, otázka zvláště důležitá právě třeba v tomto "lukrativním" předpolitickém období...
To je teprve k zamyšlení, že?
Zároveň mi dovolte poděkovat za pěknou a podnětnou online diskusi.

Vážený pane kolego Bendle,
protože jsem neměl moc času na poděkování během virtuální hospitace, činím tak nyní. Děkuji za tu diskusi, ale i za trefnou otázku o politických názorech ve škole. Jako kantor se s ní peru neustále. Vím, že plno učitelů se bojí pustit do diskuse o politických názorech po zkušenosti s dobou před rokem 1989.
Zažil jsem politické "šílenosti" ve škole, které se děly před ale i po roce 1989. Obecně pro mne platí, že bych měl být jako učitel (a tady to myslím spíš filozoficky než z pohledu politických věd) rezistentní vůči moci.
Snad stručně, co se mně osvědčilo:
1) nikdy nepřipustit v diskusi pouze jeden jediný správný názor. Taková diskuse při jediném názoru by připomínala "sešlost" z Orwellova 1984 (hodina nenávisti?), a hlavně nemá smysl! Můžu a nemusím se ztotožňovat s názorem na "ne-oteplování Země", ale použít jej jako další názor k celosvětovému "jednotnému hlasu" považuji ve škole za přínosné a i nutné. Vyhýbal bych se jmenování, kdo který názor prezentuje/řekl (tedy autorit, ne studentů!). Pouze různé názory jednoduše stručně na začátku diskuse formulovat a vyzvat studenty k diskusi. Pokud bych řekl, že ten názor "razí" pan XY či paní XY, pak podle mé zkušenosti diskuse končí "papouškováním", "následováním vůdce" (syndrom stádovosti). Tady se dostávám k následujícímu bodu
2) nepřipustit v diskusi pouze argumentaci - typu to říká pan/paní XY. Studenti musí argumentovat se znalostí problému. Osvědčilo se mně zapisovat některé výrazné názory na tabuli a pak se k těm názorům vracet.
3) respektovat u studentů změnu názoru, avšak na základě argumentace, nikoliv vůdce Zde upozorňuji, že v diskusi i sám jako kantor si opravuji své názory a nemusím mít vždy pravdu. Bylo pro mne důležité tento můj názorový posun studentům říci, i s rizikem, že si tzv. naběhnu. Ale jde o kritické myšlení. Troufám si tvrdit, že čím víc kantor projde takovými diskusemi, tím je i ve vedení diskuse jistější. Připomenu, že se mně stávalo a stává, že v jedné skupině převažovat jeden názor, ve druhé jiný názor. Ale to pro mne není problém.
4) nenutit studenty do diskuse, pokud nechtějí. To musí vyplynout ze situace, případně studenty na určité téma, které je zajímá, připravovat a při vhodné příležitosti diskusi "spustit". Proto jsem byl na začátku Vaší hodiny tak zvědavý na oznámenou diskusi, protože přiznám se, že před kamerami by se mně i případně mým studentům (asi většině) diskutovalo se zábranami. Ale to jde asi o zvyk a častý trénink a znalost problematiky a hlavně ztotožnění se se svými názory činí diskusi zajímavou pro všechny zúčastněné. Odbočka: možná si zvykneme, až budou v každé třídě "bezpečnostní" kamery. To bude mít Orwell radost.
Mohl bych pokračovat dál, ale sám nemám rád dlouhé texty
Shrnuji: více názorů, posun v názorech (ale být názorově konzistentní), přijímat názory druhých a reagovat na názory druhých ("nemlet si stále svou") - to jsou podle mého názoru kvality, které jdou proti ideologii, která ohrožuje vzdělávání, i geografické, dosud. Pokud "jedu podle učebnice", a zvláště podle jedné, je tu riziko možná až jistota, že mohu být ideologický.
Ale toto pane kolego v žádném případě neplatí o Vaší hodině.
Přeji hezké prožití Velikonoc a v této duchovní době hezčí témata do diskuse.
Jaroslav V.

Děkuji za trefnou odpověď... a připomínky na Orwella, jehož dnes mají moji žáci v maturitních tématech jako "sakra otázku..." ... a my ho hltali rádi a ochotně jako samizdatovou literaturu...
Co k tomu všemu ještě dodat, že...?...
Mějte se... Pavel Bendl