Děti nečtou, a to ani učebnice. Co s tím? Smířit se, bojovat, je to normální...? Není to i vina učebnic?
Ve vedlejším tématu k tomu padlo hned několik postřehů.
David Michálek píše:
Ano, některé děti knihy čtou. I když s dětmi čteme texty, rozebíráme je, dostanou něco přečíst na doma a pak to vysvětlit, tak z hlediska učení velmi málo dětí si přečte učebnice. Většinou to okomentují, že se jim to číst nechtělo a že je to moc dlouhé. Má tudíž cenu, aby škola kupovala učebnice, když se děti z nich neučí? Nebylo by lepší, kdyby si učebnice kupovaly? Jednak by si i učebnic koupených za své peníze vážily více a měly k nim jiný vztah.
Luďka Roubíčková píše:
Učebnice děti nečtou, protože jsme je to neučili. Pro učitele je jednodušší a rychlejší učivo odvykládat, než se v hodině "zdržovat" prací s textem. A hodiny češtiny to nezachrání.
Jak z toho ven?
Radek Sárközi píše:
Nevím, zda znáte výzkum pana prof. Průchy. Analyzoval české učebnice pro ZŠ a vyšlo mu, že jejich jazyková náročnost naprosto neodpovídá věkové skupině, které mají být určeny... Na rozdíl od beletrie pro děti a náctileté, jejíž jazyková náročnost byla v pořádku. Myslím, že je nyní vše jasnější
Mgr. Zdeněk Sotolář píše:
Analyzoval někdo také učebnice pro SŠ?
Chci jen říci, že rozdíl mezi deváťákem na ZŠ v červnu a prvňákem třeba na gymplu v září je - dva měsíce.
Ještě mě udivuje, že naši čtenářsky negramotní žáci se tak snadno vyrovnávají s vyhláškou o silničním provozu. A dokonce i žáci s dyslexií. Že by to bylo v motivaci?
Mgr. Zdeněk Sotolář píše:
Radek Sárközi píše:
Nevím, zda znáte výzkum pana prof. Průchy. Analyzoval české učebnice pro ZŠ a vyšlo mu, že jejich jazyková náročnost naprosto neodpovídá věkové skupině, které mají být určeny... Na rozdíl od beletrie pro děti a náctileté, jejíž jazyková náročnost byla v pořádku. Myslím, že je nyní vše jasnější
Vida, a že všechny mají onu slavnou doložku MŠMT. Jakpak se asi přiděluje?
