Dobrý den,
před chvílí jsem se vrátila z knihovny. To je tak, ve škole bydlím, pracuji a "mám" tzv. místní neboli obecní knihovnu. Popíši vám moje dnešní knihovnické chvilky a to bude možná odpověď na otázku:
Děti čtou, jestliže...
Jak byste větu doplnili?
Místní knihovna má provozní dobu 2 hodiny týdně, letos to mám tak, že ve čtvrtek o velké přestávce knihovnu otevřu a to hlavně pro dojíždějící děti, protože jinak se odpoledne do knihovny nedostanou. Dnes o velké přestávce - návštěva 7 dětí s kamarády, které si přišly knihy vyměnit, také "něco" na referát o..., návštěva tří prvňáčků, kteří se přišli na mě "podívat" a taky na tu knížku o koních, jeden pan učitel, jedna paní asistentka, domluvena výměna knih pro dvě babičky žákyň, které bydlí mimo naši obec. Uf, zvoní, dvacet minut je pryč rychlostí blesku.
Odpoledne - dospělí čtenáři a mezi nimi dětští, chovají se "ukázkově", jsou tu přece ještě jiní lidé, maminka s předškolačkou, která mi pyšně podává "svoji" průkazku, protože si půjčuje knížky pro sebe (na rok je poplatek pro děti a studující 20,- Kč
), deváťák, který svým chováním, přivádí učitele na pokraj zoufalství, přijde vyměnit knihy svému nemocnému kamarádovi (dnes Ray Bradbury), prvňáček jde pro knížky také svému nemocnému kamarádovi (nějak se to dnes sešlo), ale zapomněl, co chtěl,... maminka s holčičkou s postižením, pro kterou jsou knihy živé bytosti, na internetu najdeme její hrdiny a já pak jednou za měsíc vyrobím černobílé omalovánky...
Pracuji ráda na "malé" škole (počtem dětí) v nevelké obci, ... Každý den dětem po obědě v družině čtu, nikdo mi nechce věřit, že Ti "divočáci" jsou klidní a poslouchají, ale je to tak, někdy přijdou na "pohádku" i druhostupňáci, kteří si rádi "zavzpomínají". Já čtu hrozně moc ráda a četba bývá dramatická (musí být na mě pohled!), ale děti mají kolikrát pusu dokořán... a pak si knížku přijdou vypůjčit (je to docela prosté).
Občas musím zastupovat nemocné učitele a zrovna v současnosti ve spojené 2. - 3. třídě - v Čj abecední pořádek slov, Čajsu "člověk" - ideální čas pro hodinu v knihovně s encyklopediemi (jak s nimi pracovat, jak mi mohou pomoci při výuce atd.)
Když se s knihami přirozeně žije, tak to pro alespoň pár žáčků je také přirozené.
Na vesnici to "mám" prostě jednodušší, žádné velké akce, žádné cizí prostředí, kdo chce, cestu ke knize si tedy může najít (občas si do knihovny chodí děti jen tak popovídat, svěřit s problémem a to je také fajn).
Ať i vy potkáte dobrou knihu!
J. P.
(Víte, kolikrát se nad knížkou s dětmi zachechtáme, až se za břicha popadáme... Dobrý pejsek pro kokínko přeskočí i přes hovínko nebo básničky Pavla Šruta minulý pátek v 1. třídě
)