Jana Vejvodová píše:
Pracujete s filmem pouze v literárních seminářích, nebo i v běžných literárních hodinách? S kterými filmy či dvojicemi spisovatel – režisér (Hrabal – Menzel, Körner – Vláčil, Hrubín – Vávra apod.) se Vám v hodině dobře pracuje?
Práce s filmem se mi v hodinách ČJL a literárního semináře osvědčila. Snažila jsem se ale dbát na to, aby
žáci měli nejprve přečtenou knižní předlohu. Interpretace díla pak šla tedy po linii knižní i filmové, včetně porovnání těchto podob uměleckého díla, využívání různých uměleckých prostředků.
S čím jsem například pracovala v běžných hodinách:
2. ročník G
- povídka E. A. Poe:
Jáma a kyvadlo- film Kyvadlo, jáma a naděje (režie Jan Švankmajer, 1983, 15 minut)
- povídka
Zánik domu Usherů- film Zánik domu Usherů (režie Jan Švakmajer, 1980, 15 minut)
- z praktické stránky je výhodou délka povídky a 15minutová stopáž filmu
- odbočka: další možnosti interpretace díla Zánik domu Usherů nabízí povídka Usher II z Marťanské kroniky (Ray Bradbury)
4. ročník G
- kniha L. Fuks:
Spalovač mrtvol- film Spalovač mrtvol (režie Juraj Herz, 1968, 96 minut)
- zde považuji za nutné opravdu nejprve přečíst knihu a mít možnost "vymodelovat" si svého pana Koprfkingla, výborný Rudolf Hrušínský st. svádí k tomu, že poté, co zhlédneme jeho výkon, si ani jiného spalovače představit neumíme
- výbornou možnost pro konfrontaci knihy a filmu nabízí hudební /zvuková rovina díla - v knize je několik postav pojmenovaných po hudebních skladatelích, velmi často se objevují hudební motivy, ve filmu je jsou tyto motivy přeneseny do zvukové roviny a spoludotvářejí tak atmosféru filmu (vzhledem k tomu, že se jedná o klasickou hudbu, tak tyto hudební motivy žáci při čtení "neslyší").
Alena Hesová
