A nyní k vlastní hodině:
Hodina byla vedena profesionálně a s přehledem, ovšem sympatický výkon učitelky dle mého soudu příliš ustupoval moderním metodickým požadavkům. Výsledkem je obětování obsahu formálním znakům: hodina byla skutečně v pohybu, dynamická, byly v ní zastoupeny triviální projevy občanské, komunikativní a určitě ještě nějaké jiné kompetence, pracovalo se ve skupinách atd. Úroveň jednotlivých formulací a kognitivních obsahů však neopustila hranice brainstormingu, který je z pro mne neznámých důvodů vydáván za metodu (kritického) myšlení. O dosažení koncipovaných „cílů“ hodiny nelze hovořit: o faktorech způsobujících „proměnlivost norem“ týkajících se sexuality nebylo řečeno nic, otázka o vztahu mezi etikou a sexualitou nebyla ani položena. Zdá se, že být dynamický, plynulý a kompetence prohlubující znamená zůstat povrchní. Možná je to psychologickým cílem kurikulárních reforem.

Nechci Vám pochopitelně brát Váš názor. Je Váš a jiště si jej dokážete obhájit. Nevím, nač reagovat dříve. Proč je braistorming metodou kritického myšlení, Vám tu vysvětlovat nebudu. Nevím, kolik o tomto modelu učení víte. Mohu se zeptat, u koho jste případně kritické myšlení absolvoval? ( Lektorka, lektoři?)
Nemyslím si, že dynamický = povrchní.
V hodině jsme neměli jít do hloubky daných problémů, to se ani nedalo. Chtěla jsem jen načrtnout s pomocí svých žáků, kde se etické problémy v oblasti lidské sexuality objevují.
Pokud byste položil konkrétněji formulovanou otázku, ráda na ni odpovím.

Někteří žáci už znají např. myšlenkové mapy, brainstorming, ale to je asi tak vše. Musím si je tak říkajíc "naučit". Ale zatím se učit novým metodám výuky chtějí, z čehož mám radost. Někdy to berou jako dobrodružství - zase něco nového přinesla, jak budeme pracovat dnes apod. Myslím, že při opakovaní určitých metod již většinou pochopili, k čemu jsou dobré a vědí, že jim tento styl práce přinese více, než když jen sedí a píší si případně má slova.