Michal Rubáš píše:
A nyní k vlastní hodině:
Hodina byla vedena profesionálně a s přehledem, ovšem sympatický výkon učitelky dle mého soudu příliš ustupoval moderním metodickým požadavkům. Výsledkem je obětování obsahu formálním znakům: hodina byla skutečně v pohybu, dynamická, byly v ní zastoupeny triviální projevy občanské, komunikativní a určitě ještě nějaké jiné kompetence, pracovalo se ve skupinách atd. Úroveň jednotlivých formulací a kognitivních obsahů však neopustila hranice brainstormingu, který je z pro mne neznámých důvodů vydáván za metodu (kritického) myšlení. O dosažení koncipovaných „cílů“ hodiny nelze hovořit: o faktorech způsobujících „proměnlivost norem“ týkajících se sexuality nebylo řečeno nic, otázka o vztahu mezi etikou a sexualitou nebyla ani položena. Zdá se, že být dynamický, plynulý a kompetence prohlubující znamená zůstat povrchní. Možná je to psychologickým cílem kurikulárních reforem.
Nechci Vám pochopitelně brát Váš názor. Je Váš a jiště si jej dokážete obhájit. Nevím, nač reagovat dříve. Proč je braistorming metodou kritického myšlení, Vám tu vysvětlovat nebudu. Nevím, kolik o tomto modelu učení víte. Mohu se zeptat, u koho jste případně kritické myšlení absolvoval? ( Lektorka, lektoři?)
Nemyslím si, že dynamický = povrchní.
V hodině jsme neměli jít do hloubky daných problémů, to se ani nedalo. Chtěla jsem jen načrtnout s pomocí svých žáků, kde se etické problémy v oblasti lidské sexuality objevují.
Pokud byste položil konkrétněji formulovanou otázku, ráda na ni odpovím.
