Etiku vyučujeme od března do cca konce dubna (maturitní ročník), je rozdělena na celek etiky teoretické a praktické. V etice teoretického hovoříme o základních etických kategoriích, významných osobnostech, které se k těmto kategoriím vyjadřovaly.
V etice praktické je vždy nastoleno určité téma, které probíráme vždy cca 2 hodiny. Do hodin je zakomponován přístup k tomuto problému - např. sebevražda u stoiků, epikurejců, křesťanů, podmínění sociokulturním prostředím atd.

Bohužel mě to příliš nepřekvapilo. Asi to určitým způsobem svědčí o celkové atmosféře ve společnosti - hledáme spíše věci, které bijí do očí, ale těch "obyčejných" si příliš nevšímáme. Já jsem je nechtěla nikterak odrazovat od jejich nápadů - to se ani při této metodě nedělá. Prostě je pro ně asi jasnější "úchylka" než manželství.

Ráda bych se i zde, v on-line diskuzi zeptala na to, co je předmětem samostatného diskuzního tématu. Jaké metody hodnocení žáků v OSZ preferujete?

Někteří žáci už znají např. myšlenkové mapy, brainstorming, ale to je asi tak vše. Musím si je tak říkajíc "naučit". Ale zatím se učit novým metodám výuky chtějí, z čehož mám radost. Někdy to berou jako dobrodružství - zase něco nového přinesla, jak budeme pracovat dnes apod. Myslím, že při opakovaní určitých metod již většinou pochopili, k čemu jsou dobré a vědí, že jim tento styl práce přinese více, než když jen sedí a píší si případně má slova.

V průběhu školního roku běžně píšeme cca 1 x za měsíc test z probíraného učiva. Zakomponuji do něj otázky, na něž existují jednoznačné odpovědi, ale zároveň i otázky, v nichž žák prokáže, zda tématu porozuměl a udělal si na něj vlastní názor, zda nad ním přemýšel a tyto myšlenky dokáže zformulovat.

S výjimkou maturitních tříd v tomto předmětu, pokud sám někdo nechce, ústně nezkouším - mohou se průběžně vyjadřovat v hodinách.

Zadám i práce ročníkové (v současnosti např. společenskovědním semináři) či v psychologii vytváříme portfolia žákovských prací - hodnocení probíhá podle předem daných kritérií.

Tak to je dobrá zpráva , alespoň člověk ví, čím je zaujmout.
Myslíte, že tedy studenti jsou rádi v akci? Baví je tvořit hodinu?
Zařazujete i jiné metody (mimo RWCT)? Např. drama?

Vycházel jsem z toho, že žáci nedisponují žádným "poznatkovým základem", takže dle mého názoru v té hodině nebylo co "dynamizovat". Vaše jiné sdělení naopak naznačovalo, že se žákům dostalo nebo dostane poučení v hodině, kterou jsme neviděli. Děkuji za vstřícnou reakci.

Domnívám se, že žáci v tomto věku vedle získávání znalostí potřebují o věcech hovořit, diskutovat a tím si věci ujasňovat. Výzkumy ukázaly, že extrovertů je v populaci 70 % a tito lidé potřebují mluvit, aby si věci ujasnili. V tom vidím největší klad této hodiny.

Žáci v maturitním ročníku již rozhodně disponují "poznatkovým základem" - sexuální výchova je u nás zařazena na nižším stupni gymnázia. Zároveň jsou některá témata (stereotyp, předsudek, sexuální chování a orientace, proměnlivost norem, ... ) zařazena v průběhu studia na vyšším gymnáziu především v rámci sociologie. Co máte za onen "poznatkový základ" ? Možná Vás zcela nechápu.

V následující hodině jsem si neměli vysvětlovat, jednotlivé pojmy, hodina měla vést k zamyšlení nad tím, jaké případné etické rozměry vlastně lidská sexualita má, jak je chápou moji studenti.