Nejsem ani učitel ani vychovatel. Přesto nepřistupuji k této diskusi jako nezaujatý pozorovatel. Straním etické výchově (EtV), a to z dobrých důvodů. Po léta sleduji úsilí pedagogů o zavedení EtV do výuky a působení škol. Nemám pochyb, že to je nejúčinnější a nejúspěšnější cesta, jakou máme k dispozici. Je to cesta komplexní, ověřená a doložená výsledky domácími i zahraničními. Nesetkal jsem se s větším radostným zaujetím pro dobrou věc, pro smysl vlastní práce, než u lektorů a u pedagogů, kteří absolvovali kurz etické výchovy Etického fóra a Univerzity Hradec Králové. Mohou doložit své výsledky příklady z vlastní praxe, jsou mimořádně úspěšní a nepochybně prospěšní. Oslnili a překvapili i zahraniční odborníky. Mají oprávněný pocit, že jejich výchovný úspěch je prospěchem celé společnosti. Jestli jim něco chybí, pak je to často pochopení nadřízených, kteří nejsou dostatečně a do hloubky informováni. Nevytvářejí pro EtV přiměřené podmínky, atmosféru, nekooperují v potřebné míře. Chybí i širší podpora ministerstva, státní správy, vysokých škol. Ani Etické fórum nepostupovalo vždy optimálně. Je tudíž třeba hledat cesty, jak etické výchově do škol pomoci. Snad tato diskuse pomůže nalézt optimální cestu k účelnému zařazení do školní praxe.

V dokumentech tří odborníků ( spíše dvou směrů) cítím spíše technicistní zaměření. Postrádám uvědomění si základního a poslání a cílú, jimž má pomoci EtV a její vhodné začlenění. Zejména autorům Valentovi a Srbovi jako by unikalo, že cílem musí být přirozené přijetí a vštípení mravních zásad mladému člověku. To je základem fungování společnosti, její kooperativnosti a solidarity. Dnešní rozpad společenského pořádku, odmítání autority, egoismus a tendence k šikaně i násilí není nikde patrnější, nežli právě u mladých a ve škole. Takovému vývoji společnosti je třeba zabránit, dokud je čas. Etická výchova umí negativním jevům předcházet a účinně je minimalizovat, a to lépe, než kupř. OSV, občanská výchova a další. Bez EtV je další vývoj společnosti ohrožen. Rodiny v překvapivě vysokém procentu výchovu samy nezvládají, potřebují pomoc školy. Jakmile si jmenovaní autoři i odpovědné orgány uvědomí tyto skutečnosti, jistě přispějí k posílení pozice a k zavedení EtV v maximální možné míře. Bezpochyby mohou pomoci hledáním dalších cest i při zdokonalování EtV. Je třeba jim dát za pravdu, že nejméně jedno téma ve zpracování podle španělského vzoru (Roche-Olivar) nese stopu katolicismu minulého století, který by mohl v našich poměrech nežádoucím způsobem iritovat. Naproti tomu námitky druhu „latentní náboženská výchova", „politická podpora" nebo „konkurenční výhoda EF proti jiným občanským sdružením" apod. považuji za účelové překážky, které mají posloužit prosazení zcela jiných zájmů. Etické fórum nehledá žádné konkurenční výhody a jestliže se najde vhodnější cesta, budu usilovat spolu s dalšími o to, aby ji Fórum podpořilo, ať již bude jejím nositelem kdokoliv. Až trestuhodně podcenilo získání politických momentů k podpoře EtV a doporučuji mu, aby se ucházelo o podporu dalších velkých stran, protože se jedná o úkol celonárodní a nadstranický. A ona „latentní religiozita" v morálce EtV? Navzdory jisté erozi zůstává hodnotová orientace celého euro-atlantického civilizačního okruhu v podstatě založena na židovsko-křesťanském základě. Tuto a ne jinou morálku respektuje společnost, rodina i škola. Ale to všichni vnímáme a nemáme to za důvod k podráždění.

Takže více morálky a více prostoru a podpory pro etickou výchovu ve škole! Více světla a dobré vůle! To je naše společná odpovědnost, které musíme dostát.

14. dubna 2009 Stanislav Chýlek

Dobrý den,
pokud někdo v současné době působí na základní škole jako učitel občanské výchovy, rodinné výchovy, výchovy ke zdraví nebo jinak pojmenovaných výchov, tak již několik let s žáky řeší otázky etiky. Nepotřebuje k tomu další povinný předmět. Zásadám slušného chování, dodržování komunikačních pravidel, kladnému hodnocení druhých... se dá učit i v matematice,.... Proto v RVP vznikla tzv. průřezová témata, OSV zahrnuje navrhovaný obsah učiva Etické výchovy. Je to věc každodenní praxe,  a ne zavedení dalšího povinného předmětu. Časová dotace stávajících výchov umožnuje, aby si žáci prožitkovou formou osvojili etická pravidla. Domnívám se, že ani personální podmínky většiny škol nejsou ideální pro další povinný předmět, který jen rozšiřuje učivo již předmětu zavedeného. Poslední připomínka- pokud by se etická výchova zavedla, bude to na úkor časové dotace např. českého jazyka nebo matematiky, již nyní tyto předměty v RVP "přišly" o 1h týdně, nebo se dětem zvýší týdenní počet hodin v rozvrhu?
Na závěr bych dodala, že by bylo lepší se zaměřit na kvalitu a ne kvantitu.

Souhlasím s tím, že EV by měla být součástí ŠVP na všech školách a v podstatě tomu teoreticky nic nebrání ani v současném systému. Proto se snažím EV začleňovat do výuky výchovy k občanství a výchovy ke zdraví formou prožitkové pedagogiky. 

Ovšem vzhledem k časové dotaci těchto předmětů na naší škole VkO - 1 hodina týdně v každém ročníku 2. stupně a VkZ pouze 2 hodiny za celý druhý stupeň a nutnosti naplnit všechny výstupy vycházející z RVP to mohu dělat jen ve velmi omezené míře.

Pokud této myšlence nebudou nakloněni i vyučující ostatních předmětů a vedení školy bude se naplňovat jen těžko. Domnívám se, že EV není pouze o výuce ale i o postojích a chování pedagogů, kdy žáky "učíme v praxi". 

Dobrý den, jsem ještě relativně mladý a v oblasti vzdělávání bez zkušeností, ale četl jsem knihu Emoční inteligence od Golemana a velmi mě to zaujalo. Myslím si, že jedna z nejdůležitějších hodnot, kterou mladým lidem můžeme nabídnout, je tvořit si konstruktivně vlastní názor pomocí různých zdrojů a nebát se, nýbrž se těšit změny vlastních názorů. Pak mi přijde celkem jedno, jestli se budeme více věnovat křesťanství nebo čemukoliv jinému, hlavní bude pojetí lektora, jak bude schopen vyjadřovat svůj vlastní názor (třeba křesťanský) a postoj k názorům, se kterými nesouhlasí. Křesťanství snad nabízí dobrá mravní ponaučení, přijde mi ale celkem jedno, o čem se bude mluvit, hlavně aby to bavilo žáky a aby byl prostor k diskuzi. Děti by měli vědět, že křesťanství nabízí jeden stupínek na cestě za poznáním, po tomto poznání logicky přijde další. Když si vzpomenu na osobní zkušenost s filosofií na školách a reakce spolužáků, vzpomenu si na bezduché tlačení informací do hlavy a následné známkování těchto znalostí, přičemž další pokrok od názorů lektora se nepřipouští. To se ale rozchází se samotným názvem filosofie (láska k moudrosti).
Velmi se mi ale líbí, jak bylo tady v tom projektu napsáno, že cílem je vytvořit postoj k vytváření si a aktualizování vlastních objektivních názorů místo přijmutí názoru lektora. Rád bych se tedy zeptal, bude EV zase jen další tlačení informací do hlavy a známkování, nebo bude skutečně rozvíjet vědecký pohled na svět formou dialogu?
Nejspíš jsem to napsal dost chaoticky, pokud to někdo dešifruje, rád si přečtu odpověď, děkuji :-)

Jane, obávám se, že vám už na otázku nikdo nebude moci odpovědět, neboť diskusi během několika hodin uzavřeme. Vskutku, je to tak. Čas nám vymezený právě minul. 
Děkuji vám všem za ochotu, investovanou energii a odvahu brát se za své přesvědčení.
Doufám, že se sejdeme v září v diskusních fórech na rvp.cz!
Lenka, moderátor fóra