Existuje obava, že Etickou výchovu bude učit kdokoliv neaprobovaný. Stalo se to např. s rodinnou výchovou, která se povinně na školách zavedla, aniž byl dostatečný počet absolventů RV z pedagogických fakult. Výuka rodinné výchovy byla leckde náhle zadána jako povinnost učitelům jiných aprobací, aniž k RV přirozeně tíhnou, takže jsou z toho otrávení, stejně jako žáci, kteří takové hodiny RV absolvují, aniž by jim přinášely něco kloudného.
Naproti tomu návrh zařadit Etickou výchovu do RVP ZV jako obor DOPLŇUJÍCÍ je velice moudrým kompromisem, protože obor Etická výchova se terpve etabluje. U doplňujích oborů, ke kterým se chce EtV přidat, totiž každá škola sama určuje, jestli předmět bude učit. Nemůžeme čekat, že se jen tak někde vychrlí tisíce potřebných kantorů EtV, když zatím žádný z Rámcových vzdělávacích programů (kromě snad GV) v reálu nezaručuje, resp. nedává školám (ani pedagogickým fakultám!) běžně respektovanou oporu, že mohou učitelé EtV (kterých již dnes existuje několik stovek) ve škole svou aprobaci učit. Samozřejmě, ideálem, který zatím nelze plošně aprobovaně realizovat, je zavedení EtV jako povinného předmětu, vycházejícího z povinného oboru/oblasti.
Navrhované zavedení EtV jako doplňujícího oboru je v této fázi řešení koncepčně lepší než současné spoléhání na stávající povinné průřezové téma OSV, a to přesto, že poskytuje prostor ke spekulacím nad schizofrenií mezi povinností učit průřezové téma a nevázaností učit doplňující obor. Vždyť podobně bychom mohli začít spekulovat nad stávající Dramatickou výchovou, mj. oborem velmi dobrým, která s OSV souvisí velmi úzce, a to nejen tím, že za jejich curriculárními obsahy a garancí vzdělávání jejich učitelů stojí tentýž vynikají autor doc. Josef Valenta.
Etická výchova v postavení doplňujícího oboru je tedy řešení kompromisní, rozhodně však v současnosti nejlepší možné. Je-li totiž pravda, že dnes nepovinná EtV se v mnohém kryje se stávajícím povinným průřezovým tématem OSV, tak vlastně mnohé z EtV se sice už dnes učí povinně, avšak NEAPROBOVANĚ. Učitelé k povinné výuce OSV neprochází žádným plošným povinným vzděláváním! Ačkoliv běžně jsou učitelé jiných aprobací povinni psát ŠVP, jakoby k tomu kompetentní byli. Jaký paskvil, v praxi neuplatnitelný, asi z takového ŠVP vznikne?! Ředitelé škol to flikují tím, že vysílají zástupce učitelského sboru na různé, mezi sebou vzájemně nespolupracující, a tudíž nekoncepční semináře a školení, nebo tím, že si do školního jednorázového projektového vyučování pozvou odborníka, který to za školu udělá. Víme všichni, že v praxi se o průřezovost předměty nejedná, ani nemůže.
Souhrnem, kvalifikovaných učitelů etické výchovy nepřibude, dokud se EtV neetabluje jako samostatný vzdělávací obor. Pedagogické fakulty se nemají o co opřít, chtějí-li obor EtV otevřít studentům. Základní, mateřské a odborné střední školy se nemají o co opřít, chtějí-li předmět EtV učit plošně. Odněkud se začít musí. Tedy začněme kompromisem, tedy optimálním řešením. Vyhlašme etickou výchovu doplňujícím vzdělávacím oborem a nechme na školách, budou-li učit EtV učit, a pokud, tak jestli povinně či povinně volitelně.
