jednak pojetím cílů. OSV se více specializuje na osobní rozvoj lidí ve společnosti, jakožto na množinu silných individualit, zatímco EtV se zaměřuje na rozvoj jednotlivce rovnocenně spolu s rozvojem prosociálních vztahů, EtV považuje profit jednotlivce za stejně důležitý jako profit společnosti, je nadčasová, EtV rozvíjí stejnou měrou jedince i jeho sociální skupinu/y. Nechť si každý sám zodpoví, je-li koncepce EtV, ktré se daří tyto cíle naplňovat, pro jednotlivce a pro společnost postradatelná. Ovšem jedinečnou devizou EtV, oproti jiným předmětům, je výchovný styl a erudice proškolených pedagogů jej vzorově ve škole uplatňovat.
Z praxe mohu říci, že Etická výchova podle Projektu R. Olivara, vedená jako prožitková pedagogika (nikoliv jako nauka!) je opravdu účinná při výchově dětí k zodpovědnosti za chování a postoje. Stimuluje dobré mezilidské vztahy, kázeň a radostnou pracovní atmosféru v celé škole, ba co víc, zřetelný je transfer do života. Mohu to říci i ve srovnání s mými dalšími aprobacemi OV/ZSV, RV/SP a Pří/Bi, a proto chci Etickou výchovu učit.
Na základě současných RVP lze EtV vyučovat jako předmět povinný, nepovinný, volitelný, jako projekt, a to pro žáky či učitele, nebo jako součást jiného předmětu, třeba RV. Školy tedy sice teoreticky mohou Etickou výchovu do ŠVP zařadit a pokrýt tak povinnost výuky průřezového tématu OSV, v praxi tomu ale brání řada překážek. Nejde jenom o jednoznačnější ukotvenení EtV v RVP jako doplňujícího oboru, ale také o plošné, celorepublikové informování odborné a laické veřejnosti a zejména škol o možnosti využití a zařazení ověřeného obsahu EtV v rámci ŠVP. Už proto děkuji touto cestou všem, kteří se podílejí na organizaci a vedení této diskuze. Chybí tu dosud jakási mediální kampaň. Přitom jde o zájem celospolečenský. Je tu vynikající nabídka, ale poptávka nenastává, protože se o nabídce neví. Přitom školám není radno otálet se zařazením EtV do konkrétních ŠVP, protože obtížněji to půjde po revizi ŠVP. Což mne vrací k aktuálnímu původnímu požadavku explicitního zavedení EtV do RVP jako doplňujícímu oboru. Seznámení škol s výhodami nově se etablujícího oboru není možné plošně a rychle učinit zezdola, od nás jednotlivců, kteří s tím máme dobrou zkušenost. Ačkoli školy EtV učit mohou, úspěšnost programu EtV jim zatím byla představena nedostatečně. Kdyby EtV byla v RVP uvedena přímo jako doplňující obor (tak, jak to už platí v RVP pro gymnázia), snáze by se ke školám dostala koncepčně ucelená, na pilotních školách deset let úspěšně ověřovaná metodika, jak učit OSV, a nejen tu. Školám by přitom byla ponechána svoboda, zda si cestu EtV jako povinného či volitelného předmětu k naplňování povinných cílů vzdělávání vyberou (doplňující obory povinné nejsou), třeba podle toho, zda-li proškoleného pedagoga už mají.
