Vážený kolego,
omlouvám se za opožděnou reakci. Takže moje reakce zdaleka nebude vyčerpávající a určitě neokemontuji vše, čím jste přispěl do diskuse. Dokonce Vaše argumenty nepostrádají logiku a jsou konzistentní. V čem je tedy rozdíl v mém - nyní budu mluvit za sebe - a Vašem pohledu. (Předesílám, že kdybychom se setkali, pak bychom se velmi pravděpodobně v drtivé většině názorů shodli.)
Základní rozdíl v našem pohledu je v akcentu. Pro mě je věc "špatně" natavena v okamžiku, kdy různě potrénujeme komunikační dovednosti a pak teprve příjde na řadu téma dobré/špatné, morální/nemorální atd.(s. 93 na konci OSV). A takto je OSV strukturováno (podrobně si přečtěte co je obsahem OSV, který je uveden na s. 92 - explicitně o morálním či nemorálním nenajdete ani slovo). Jistěže tam je např. o chování podporujícím dobré vztahy apod. a téma dobro/zlo je po kouskách a jaksi v druhém plánu. A přečtěte si, co je explicitně v plánu prvém...
Je to podobné jako při výcviku asertivních dovedností. Léta je v různých oblastech školím. Jsou účinným nástrojem jak pro dobro věci (dobře využitelné pro prosazení správných "věcí"), ale současně jsou to dovednosti velmi zneužitelné k manipulaci s druhými lidmi. A vysoce "kvalitně" vytrénovaný jedinec může právě díky zneužití uvedených dovedností páchat zlo rafinovaněji a účinněji než nevycvičený. Zkrátka bez důkladně zpřítomňovaného etického rámce to nejde. V tom vidím ten morální relativismus a jednostrannou až převažující orientaci na komunikační "techniky" v nejširším slova smyslu. Pro mě obojí musí jít ruku v ruce. Na druhou stranu OSV a některé další části PT jsou obrovkým pokrokem od ničeho (rozvoj osobnosti v naší škole zcela zanedbaná záležitost) přeci jen blíže i k etickým tématům. Je to podobné jako v případě hodnot. Přišel čas hovořit o hodnotách jako takových. Např. tématem poučování a rozvíjení je zodpovědnost jako taková (jako hodnota sama o sobě, jako vlastnost atd). Nestačí děti pouze k zodpovědnosti "nepřímo" vést. A to vše by se mělo "učit" moderními zážitkovými metodami.
Etická témata tu a tam v RVP ZV nalezneme. Decentně roztroušena a stále se zřejmě počítá s tím, že MV bude prolínat tzv. veškerou výukou. To je socialistický blábol. Tedy všude a nikde. Model EtV a prosociální výchovy není bez chyb a nejedná se o jediný možný přístup. Nicméně má odzkoušenou metodiku, oporu v literatuře, určité teoretické zázemí, potenciál v rámci primární prevence vytvářet vnitřní zábrany před porušováním norem a odolávání nejrůznějším svodům současného světa a především se v praxi opakovaně osvědčil. Mám k němu výhrady, ale nic propracovanějšího v etické výchově k dispozici v Česku nemáme. Času je málo a voda stoupá. Můžeme dále čekat až nějaký dokonalejší model zpracujeme, ale začnou se uplatňovat parciální zájmy (ješitnost, know how, peníze atd.) a mravy dětí budou nadále chátrat. Jen doufám, že hlavním motivem Vašich připomínek není "konkurenční" motivace. Pak bych považoval tento text za zbytečný. Mě jde o věc samu.
Samozřejmě, že dochází k určitemu zdvojování a křížení témat. V oblasti vytváření mravních návyků a mravního přesvědčení jedině dobře. Zvyšuje se šance, že opravdu na etická témata v pro děti přijatelné podobě ve škole "přijde řeč". Proto předmět, aby se tato témata stala sama o sobě objektem zkoumání. O tom píšu podrobně jinde. Proto předmět, aby se to nedalo ošidit, vypustit, obejít... Jistě by to měli učit lidé školení, ale nejen v modelu EtV Roche Olivara, ale i v dramatické výchově, osobnostně sociálním výcviku atd.
A vůbec bych se necítil modelem Roche Olivara a Lencze svázán. Záleží na každém, jak třeba dětem přiblíží co je čestné a nečestné jednání. Dělali jsme k těmto otázkám výzkum v souvislosti se školním podváděním. Věřte, že absence etické dimenze ve škole, v učivu, v chování dětí i pedagogů atd. vede k tomu, že se zcela rozostřuje schopnost pojmenovat právě např. kategoirie čestný/nečestný a sice i u budoucích učitelů... Relativizace mravních kategorií bohužel začíná u našich otřesných politiků všech úrovní už pouhou morálně děsivou větou "co není zakázáno, to je povoleno".
Náboženství a etické fórum: jistě nalezneme mezi lektory EtV více věřících než mezi běžnou učitelskou populací. Ale to je tak všechno. Pokud by někdo chtěl šířit etickou výchovu na náboženském základě v sekularizovaném Česku - nemá šanci. Ano, metodické příručky pro kurzy EtV jsou v některých pasážích nastaveny z křesťanského pohledu, ale to přece nebrání nikomu, aby zvolil jiné přístupy či zdroje. Těch možností je celá řada. A Vy jste zřejmě příkladem, že umíte do OSV etická témata přirozeně dodat. I obyčejný výcvik neverbální komunikace může mít etický podtext ve smyslu jejího využití a zneužití...
S přátelským pozdravem Pavel Vacek