Souhlasím, s paní Hudecovou, že těžiště dějepisného vyučování spočívá v pochopení vztahů, vazeb, souvislostí a procesů, nikoli v množství osvojených faktů.(Pojetí oboru Dějepis v RVP ZV)
Právě proto si ale myslím, že je návrh alternativní verze vzdělávacího oboru Dějepis velmi nešťastný.
Student má, mimo jiné, porozumět co je to demokracie.
Jestliže chceme, aby opravdu něco pochopil, není přece možné omezit se ve starověku jenom na fungování demokracie v řecké polis. Když to uděláme, získá myslící student představu, že demokracie je největší neštěstí, jaké může společnost potkat. Občané se hašteří ve chvíli, kdy je třeba rázně jednat, místo aby naslouchali hlasu rozumu, podléhají demagogii a své hrdiny posílají do vyhnanství, nebo odsuzují k smrti.
Jak má pochopit pojem demokracie, když mu neukážeme despocii v různých podobách? A když si neudělá obrázek o životě pod vládou tyrana?
Důraz na moderní dějiny je také oprávněný požadavek. Každý mladý člověk má beze sporu vědět co je evropské společenství uhlí a oceli, kdo byl Heliodor Píka a jak se točilo československým režisérům na počátku normalizace.
Jenže mnohé z toho může sdělit ZSV, literatura, nebo třeba výtvarná výchova. Bez spolupráce různých předmětů to snad ani nejde.
Na druhé straně jsou informace, které může zprostředkovat pouze dějepis. Kdo si má utvořit názor na význam evropské unie, potřebuje také vědět, kolik válek zmítalo Evropou od chvíle, kdy se tu usadili první zemědělci, dávno před tím, než se vůbec utvořily hranice středověkých států. A také to, jak skončily v minulosti různé pokusy o vytvoření stabilního systému, systému který by dokázal předejít válce prostředky diplomacie.
Kromě toho, kdo jiný nežli dějepisář by si měl uvědomovat, že v historii jsou i jiná naléhavá poselství, nežli varování před hrůzami totality. Co například obtíže soužití národů různou kulturní tradicí? Anebo třeba zkušenosti civilizací, které zlikvidovaly své vlastní životní prostředí?
Kdo jiný nežli vlastník křišťálové koule si vůbec troufne předvídat, které z témat je důležité pro budoucí generace? Stačí si představit, jak by vypadal RVP, kdybychom ho psali za první republiky. Hlavním tématem by jistě byla demokracie, ale demokracie humanitní a důraz bychom kladli na popis boje proti zkostnatělé habsburské monarchii. A přitom dnes už víme, že se tehdy lidem nad hlavami vznášelo úplně jiné nebezpečí. Nebezpečí, jaké si pod ochrannými křídly mocnářství vůbec neuměli představit.
Je možné, že na gymnáziu nedochází k systematizaci poznatků, získaných na základní škole. Ale to je důvod modernizovat metody, ne ustoupit od cyklického uspořádání a rezignovat na výuku dějepisu jako takovou.
Hana Dušková
|