Návštěvník píše:
Jiří Holubec píše:
Ptám se Libora, i ostatních diskutujících: rytmické figury, patterny pro perkuse, píšete do not, nebo spíše předzpíváváte? Jak daleko se "dostáváte" v rytmické výchově? Noty-tedy zápis? Nebo spíše procvičování bez zápisu?
Buď předzpívání nebo předehrání, pak se osvědčily rytmické slabiky a až potom zápis.
Mně se osvědčila kombinace více metod. Nejprve rytmické slabiky (zvláště u mladších), rytmické hry typu "Na ozvěnu", "Štafeta", "Poznej, co vytleskávám (dle tabule ) apod. Poměrně oblíbené bylo vytleskávání rytmu dle notového zápisu (na jedné notové lince). Při nácviku rytmicky obtížné písně jsme si rytmicky přeříkávali text, příp. obtížná místa vytleskali. Doprovodné nástroje přišly na řadu vždy až po perfektně zvládnutém zpěvu písně. (V hodině jsem toho stihla méně než p. profesor Sládek, ovšem, měla jsem větší časovou dotaci.) Zkoušela jsem i rytmické diktáty. Ty byly pro žáky, příp. studenty obtížnější. Někdy stačilo nechat je zapsat rytmus známé lidové písně (a poradit jim, v jakém je taktu). Oblíbené bylo spojení rytmické výchovy s pohybem - nemyslím tím jen klasickou hru na tělo, ale též prvky taneční výchovy (oblíbené u osmáků - ovšem stávalo se, že se nezapojili všichni).