Dobrý den, hodinu považuji za nejlepší mezi natočenými vyučovacími hodinami. Gratuluji pí Kvasničkové a skládám svůj obdiv především nad dokonalým sladěním pokusů. Jak je možné, že Vám všechny vyšly okamžitě, při natáčení? Dle mého to vyžadovalo dokonalou přípravu a vyzkoušení, o čemž se zmiňujete ve Vašem slovním hodnocení. Zvláště pokus se zavěšenou konvičkou a s "cukáním" nitěmi mi málokdy vychází. Máte nějaký zaručený recept, aby Vám tento pokus vždy vyšel jako při natočené hodině? Jaké nitě používáte (myslím tím pevnost)?
Děkuji Vám za odvahu a gratuluji k velmi pěkné hodině. S pozdravem Lída Šulcová

Dobrý den, děkuji za ocenění hodiny. Abych pravdu řekla, nikdy se mi nestalo, že by pokus s nitěmi nevyšel, mám ve škole normální hedvábnou nit, jen kastrol nesmí být příliš těžký - nit se trhá vlastní vahou kastrolu.
Všechny pokusy jsem samozřejmě předem vyzkoušela, ale to asi děláme všichni, když chystáme pokus na hodinu - mě tedy osobně to nikdy nedá a ze zvědavosti zkouším v kabinetě nebo ve sborovně k pobavení ostatních nefyzikářů.
Jaký je Váš názor na připomínku Prof. Svobody, že bychom měli žákům na začátku hodiny předložit přesně stanovený cíl hodiny? Podle mého bychom často mohli přijít o nové objevování studentů a o překvapení.
Zdravím a přeji hezký zbytek večera
Šárka KVasničková

Hodina se mi taky líbila. Byla jsem překvapena, kolik si toho žáci stihli zapsat a nakreslit. Pokus s konvičkou je hezký,znám ho v jiném provedení, totiž s deskou, ve které je uprostřed šroubek, aby se dal přivázat provázek. Deska se položí na zem, na desku se položí noviny a uhladí. Když taháme pomalu, nadzvedneme desku s novinami, když rychle, přetrhneme i dost silný provázek. Tady je do setrvačnosti zapojen sloupec vzduchu nad novinami. To s tou konvičkou je jaksi průhlednější.
Taky bych netrvala tolik na stanovení cíle na začátku, to jsou takové věci pro hospitaci inspektorů a podobně. Myslím, že žákům to více nepomůže, to spíš je důležitější shrnutí a opakování v závěru.