|
Dobrý den, dovolím si také přidat několik postřehů a názorů coby učitel elektronických klávesových nástrojů (EKN). Nesouhlasím s názorem, že na EKN chybí práce s nuancemi. To je nesmysl pramenící z neznalosti zvláště kvalitnějších nástrojů. Chtěl bych také upozornit na rozdíly nebo specifika elektronických klávesových nástrojů (elektrických klavírů, syntezátorů, keyboardů, masterkeyboardů, workstationů… ) a klasických klavírů. EKN je na trhu široká nabídka v různých cenových relacích. Liší se např. počtem kláves, odporem klaviatury, váhou, počtem zvuků, možnostmi MIDI komunikace, atd. Často se setkávám s názorem, že el. klávesy jsou nástrojem méněcenným, sloužícím jen k reprodukci „užité hudby“ a podobně, zatímco na klavír je možno hrát všechny styly hudby klasické a současně i hudbu populární. S tím já ale nemohu souhlasit. Je pravda, že ani nejlepší modely nedovedou dokonale napodobit zvuk klavíru, ale ani varhan, akordeonu, cembala, atd. V tom však nevidím jejich hlavní smysl. Veřejnost dnes málo ví, jaké úžasné možnosti elektronické klávesy nabízejí. Je to celá řada ovladačů (BC, AT, MW, RB, tahové kontrolery, různé nožní pedály… ), kterými můžeme měnit hlasitost, barvu, výšku tónu, přidávat různé efekty, atd. Například po úhozu do klávesy lze after touchem (AT) „dotvořit“ tón přidáním jemného vibráta, pokud s citem přitlačíme na klávesu. Páskovým ovladačem (RB) můžeme zvýšit výšku, modulačním kolečkem (MW) změnit barvu, dechem (BC) zesílit a nožním pedálem přidat reverb… Všechny tyto prvky lze všelijak kombinovat, tím se nám otevírá doslova „oceán“ nových možností jak při hře dosáhnout co nejlepšího zvukového a uměleckého dojmu. Je zřejmé, že hra na elektronické klávesy svou barevností a ovládáním i těch nejjemnějších zvukových nuancí může vysoce převyšovat hru na klasický klavír. Navíc není vůbec pravda, že do kláves na el. klávesách se nemusí uhodit. pokud hrajeme na klávesy s dynamickou klaviaturou, což je naprostá většina (kromě velmi starých, případně současných velmi levných typů) nástrojů, musíme do kláves uhodit, aby se zvuk pěkně rozezněl. Klávesy se „nemačkají“, ale do kláves se měkce uhodí! Zmáčknete-li klávesu u EKN, je zvuk naprosto neuspokojivý. A dále z žáka, který se od mala učí na EKN by měl vyrůst schopný klávesista, který dovede zahrát na různé druhy klaviatury. Samozřejmě vše záleží na píli a talentu. Pochopitelně umí zahrát i na klaviaturu klasického klavíru. A čím více cvičil na klávesy se simulací kladívkové mechaniky, tím rychleji se může přeorientovat na kl. klavír. To platí i obráceně. Hráči na klasický klavír dělá problém zahrát na klávesy, zvláště s měkkou klaviaturou. Jenže v praxi je často potřeba zahrát na koncertě, kde klavír není (na náměstí, v kostele, v televizním studiu, atd.). Pak je nejjednodušší vzít lehké klávesy a ty mají také lehký dohmat. To ale není žádné zlo, „ničící úhoz“. Je to pouze tak, že u každého hudebního nástroje potřebujeme ke hře trochu jiné pohyby a zapojíme více či méně jiné svaly, abychom dosáhli co nejlepšího výsledku. No a pokud má žák opravdu mimořádný talent a píli, může se z něj jednou stát klávesový virtuos mezinárodní úrovně stejně jako klavírista, houslista, kytarista…
Problémem u kláves je však v současné době nedostatek literatury, která by plně využívala věci výše zmíněné. Jako velký nadšenec jsem se se svými žáky dostal až na absolutní vrchol soutěžního klání u nás. Úspěšně jsem se zúčastnil i soutěží v Německu a na Slovensku. Vždy jsem však viděl kromě řady zajímavých výkonů i nepříliš šťastné využití možností kláves (alespoň z mého pohledu). I proto jsem vydal Školu hry na EKN a následně sbírku skladeb (Veselé etudy), kde je řada skladeb, ve kterých žáci zapojí do hry také kolečko ohýbání tónu (Pitch Bend), které je dnes již velmi rozšířeno u mnoha typů kláves.
Na závěr bych dodal, že nejsem rozhodně kritikem klavíru, ale naopak obdivuji vrcholná díla Bacha, Mozarta, Beethovena, Chopina, Rachmaninova a mnoha dalších.
Klávesy jsou dnes však také díky svým dalším možnostem nástrojem velmi atraktivním. Mohou napodobovat nástroje klasické (což ale obráceně nelze). Mají ovšem řadu svých vlastních zcela originálních syntetických zvuků. Lze je využít k nahrávání hudby s počítačem i bez něj. Vítaným zpestřením zvláště u menších dětí jsou též automatické doprovody. Jak radostné může být pro žáka hra s „celým orchestrem“, který z kláves zní! Žák si tak přitom zábavnou formou upevňuje rytmické cítění, namísto suchopárného cvičení s metronomem.
Další jednoznačnou výhodou je také hmotnost, umožňující snadnou přepravu. A v neposlední řadě možnost nastavení hlasitosti podle potřeby nebo připojení sluchátek. Své názory ale rozhodně nikomu nevnucuji.
Radek Lička
|
|
), ale fakt, že ti, kteří by chtěli očekávané výstupy v daných modulech naplnit, musí čerpat pouze ze své studny kreativity a samostudiem získaných vědomostí, nikoli z vědomostí získaných standardním studiem, mne z pozitivní a radostné pozice vrací opět na zem. 
