Já si zase umím představit, že pokud se věnujete se stejným nasazením jako této diskusi svým žákům, tak mohou mít docela zajímavou školu. V některých bodech se s Vámi shoduji, některé jsme už opravdu probrali tolikrát, že k nim nelze nic nového říct, a někde ještě budu reagovat.


To máte pravdu. Důvodem k přípravě opatření (která mohou mít nějaký větší efekt až za několik let) není ŠVP ve skříni, ale dlouhodobý a hluboký propad vzdělávacích výsledků českých žáků a podložené pochybnosti, zda ho dosud provedené reformní kroky zvrátily. Standardy mohou ležet také ve skříni, ale výsledky testů by tam neměly skončit. Přinejmenším je dostanou rodiče, kdo další, to je otázka, kterou - jak jsem psal - rozhodne až příští vláda, která je poprvé dostane.


Nechci standardizovat učitele ani studenty učitelství. To mi přijde proti smyslu reformy. Reforma řekla, že každý postup, který dokáže děti dovést k cílům vzdělávání, je povolen (pokud samozřejmě není v rozporu s právy dítěte atd.). Myslím, že jste psala, že vyučujete některé předměty neaprobovaně. To byste byla první obětí důsledné standardizace. Kupodivu ministr chce přivést do škol víc lidí, kteří neprošli pedagogickou fakultou, snad to opravdu může školy oživit.


Souhlas. To je cesta zvolená v Německu, která asi funguje. Ale oni také investují peníze to standardů, testů... a považují to za klíčové.


Ano, to je velká neznámá. Názory diskutujících se liší. Uvidíme, co přinese pilotáž na vzorku škol, které se dobrovolně přihlásily.

Díky za příměří a hezký večer.

K navrženým standardům mám jednu praktickou připomínku. Absolvent 1. stupně ZŠ musí umět násobilku a další základní výpočty. Tím myslím automatickou a podvědomou znalost. Je to totiž základní dovednost pro práci s výrazy a rovnicemi. Je to možná nemoderní, ale nutné. Naučit se to dá jen neustálým opakováním a procvičováním. Pokud se to nenaučí, tak např. žák sice pochopí řešení rovnice, ale nenapadne ho, že má krátit ap. Matematika se pro takového žáka stává něčím, co nechápe, co se mu nelíbí a co se nerad učí.
Všechny uvedené dovednosti ve standardu jsou pěkné, ale pokud žák neovládá tzv. "kupecké počty", tak je pro něho matematika španělskou vesnicí.
Zažil jsem to bohužel mnohokrát. Zkoušel jsem žáka, který řeší rovnice a očividně tápe. Snažím se ho navést k řešení. Pak vyjde najevo, že nevidí možnost krácení čísel. Na přímý dotaz, kolik je 24 : 6, po chvilce přemýšlení odpoví, ale v rovnici to nevidí. Základní formulace standardů pro 1. stupeň - národní školu je známa již dávno: ČÍST, PSÁT, POČÍTAT!

Ani zde s Vámi nemohu plně souhlasit. SŠ naberou žáky s vysvědčením plným trojek nebo dokonce se čtyřkou. Chtějí mít dost žáků? Záleží jim na kvalitě? K čemu budou testy?

Chci reagovat na poslední otázku: Může výsledky žáků 5. a 9. ročníků v testování zkreslit skutečnost, že bude (chystané) testování probíhat na počítačích, tj. elektronicky? - Po zkušenostech s testováním 9. ročníků elektronicky se u starších žáků zkreslení neobávám, resp. s určitou mírou náhodných výsledků se počítá předem. Ale pro páťáky jsme objednali testy pro naše současné evaluační testování papírové. Prosím o zkušenosti ostatních, kteří zkusili páťáky testovat elektronicky. Elektronické testování díky počítačové výbavě na škole rozhodně nezvládneme najednou, větší problém bych tušila v pochopení a orientaci v testu a ve zohlednění dětí s dys - problémy.Prosím o názory zkušenějších. Díky, Milena

Dobrý den,

reaguji za svou kolegyni, učící matematiku v 5.r. a počátečních třídách II.stupně na naší škole. Po prohlédnutí návrhu standardů postrádá úlohy s početními výkony s přirozenými čísly. Je v plánu jejich zařazení nebo nejsou předmětem šetření tzv. "kupecké počty"?

Zdraví Alice Běhounková, SoZŠ Integrál

V pátém ročníku bych si rozhodně nepřála testování z čehokoli, už vůbec ne elektronicky, natož z matematiky. Děti jsou zvyklé na své úhledné, přehledné písmo, na svůj styl výpočtů. Jejich ovládání klávesnice je velice nedokonalé. V deváté třídě by se testování muselo omezit na uzavřené otázky (neumím si představit, jak řeší v testu rovnice, upravují výrazy) nebo klikání správných odpovědí, přičemž by většinu času stejně počítaly na papír. Ze zpřístupněných ukázek standardů vůbec nevyplývá, jaký rozsah učiva by se měl testovat, tudíž se k nim nedokáži vyjádřit. Také není jasné, jak dlouhý čas by byl k řešení dán k dispozici. Ze zkušenosti vím, že průměrný deváťák za 40 minut spočítá tři slovní úlohy střední náročnosti.

Mám dojem, že opět někdo má snahu vymýšlet něco... Ale mám pocit, že autoři možná nikdy, možná kdysi dávno stáli před žáky běžné třídy.
Různých testů je až dost (např. scio), žáci jsou z nich znechuceni a vyplňují je jako sportku. Je tam tlak na čas. Žáci obecně dost špatně čtou, proto je testy nebaví a výsledky neodpovídají skutečným znalostem ani schopnostem.
Z vlastní zkušenosti vím, že pokud dám dětem na staré úlohy z testů čas, jsou schopni je vyřešit, ale 1 min na příklad jim nestačí. O dys ani nemluvím.

Nevím, co rozumíte pojmem běžná třída, ale prohlédnete-li si pracoviště většiny členů autorského týmu v úvodním příspěvku, tak nebudete tak rychle soudit. Vaše názory nás zajímají a děkujeme za ně. Na mnohé Vámi položené otázky naleznete odpověď i v dalších tématech této diskuze.

Dobrý den, přispěji i svou troškou do diskuze.
Učím na 2.stupni ZŠ, učila jsem i na SŠ.
Dovolím si upozornit na publikaci http://goo.gl/939ND. Domnívám se, že to, co hledáme je v ní napsáno. Nebo ne?
Dále jsem nepochopila, proč se na každé škole tvořil individuální ŠVP, když jej teď zpět svážeme závazným modelovým ŠVP či standarty. Proč?
Domnívala jsem se, že výstupy z RVP jsou závazné, tak proč ještě standarty? Přijdou mi stejné, jen se jinak jmenují (výstup X identifikátor). Nevím, možná jsem to dostatečně nepochopila...

1. Jsou navržené indikátory srozumitelné? Ano
2. Je způsob zpracování standardů přehledný? Dle mého názoru je vše přehledné
3. Jsou indikátory dostatečnou konkretizací RVP ZV? (Dokážete si k jednotlivým indikátorům představit konkrétní učební aktivity?)
Hojně ve výuce využívám úlohy z testů SCIO a musím říct, že se setkávám i s pozitivní zpětnou vazbou u žáků. Pro mě jsou tyto aktivity chlebem.
4. Mohou ilustrační úlohy sloužit k lepšímu pochopení indikátorů (konkretizací RVP ZV)? Mohou, pokud je však někdo nepřebere jako dogma. Matematika by neměla vést pouze k přípravě na testy. Jak říkám žákům, matematiku musí žáci využívat k řešení situací ze života.
5. Může výsledky žáků 5. a 9. ročníků v testování zkreslit skutečnost, že bude (chystané) testování probíhat na počítačích, tj. elektronicky? Nikdy se neubráníme tomu, že se při jakémkoli testování najdou žáci, kteří hrají Sportku. Tady bych to viděla fiftyfifty. Jinou stránkou je subjektivní vztah ke čtení z monitoru a z papíru. To záleží na jednotlivci. Jistým způsobem by to pak mohlo mít na výsledek testování vliv. Na žáky spíše působí časový tlak. Pokud jim věnuji na testovou úlohu déle než dvě minuty, počítají ve větším klidu. Všude posloucháme o individuálním přístupu, který opravdu v otázce osobního tempa je na místě, ale při testování jakoby nic neplatilo. Co se týká mě, pro mě je důležitý výsledek. V životě bude důležitější, že si člověk nějak poradí a dojde k výsledku.