Děkujeme za připomenutí. Současná diskuze nepředkládá hotové standardy, ale jen návrh jejich možné podoby. Mohl byste dokumentovat svou představu na konkrétním návrhu? I členům pracovních skupin je zřejmé, že cesta od obecného záměru ke konkrétní podobě je mnohem náročnější, proto uvítáme i jen dílčí návrh, který bude ale konkrétní.
Z této diskuze může následně vyjít důležitý podnět pro další práci.

Jsem tu dnes poprvé a teprve se "rozkoukávám". Nicméně, než se přenesu technicky k tomu, že se dostanu až k oněm stadardům, musím podotknout, že vzdělávací program Základní škola (který byl, z pro mne nepochopitelných důvodů, zavrhnut)obsahoval krásně zpracovnané standardy. Budiž nám tento materiál oporou. Jasně daný obsah učiva v příslušném ročníku a jasně dané "zelené rámečky", co má žák zvládnout. Tam jsme měli všichni jasno.Na základě toho si učitel stanovil plán a jakým způsobem to dokázal žáky naučit, bylo již odrazem jeho pedagogické osobnosti. Zda použil projektové vyučování, frontální či skupinovou výuku, bylo jen na něm. Určitě však i těmito formami své práce učil děti všem současným kompetencím. Jen se tomu tak neříkalo a nepotřebovalo se k tomu tolik cizích slov a tolik popsaného papíru.

Ad ČJL-5-1-12 čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas :
V tomto testování bych vynechala děti se SPU, protože ty nebudou nikdy zapadat do žádného elektronicky zpracovatelného standardu. Jejich úroveň (vlivem stupně a závažnosti SPU)je velmi individuální a povětšinou mají tito žáci upravený vzdělávací plán, takže leckdy nemusejí obsáhnout vše "standardně", ale prakticky pro život. Při poskytnutí větší časové dotace by mohl i tento žák zvládat indikátory za předpokladu, že čte s porozuměním.Je však otázkou, kdo a jak posoudí, na jaké úrovni toto čtení s porozuměním u daného žáka s SPU je.

Ad Vyber z nabídky nejvhodnější nadpis k uvedené ukázce: (D)
Domnívám se, že žák plně nepochopí význam slova "biotop" a také slova Antarktida a Arktida jsou velice podobná.Žákům se SPU tato slova splynou a nerozliší pak podstatu textu vztahující se k jednotlivým slovům.
Přiklonila bych se k použití ryze českých textů bez cizích slov a jiných méně používaných výrazů v dnešní běžné mluvené i psané řeči. Krom toho ukázka úzce souvisí se zeměpisnými znalostmi.Pokud tyto žák nemá, neurčí správně nadpis.Mohl by jako správnou odpověď určit i C.

Ad Které z následujících tvrzení je pravdivé? Vycházej z uvedeného textu! (B):Děti budou zřemě hledat ještě nějaký text a slovo tvrzení také nepatří do jejich běžného slovníku.
Celou otázku bych formulovala jinak : Která z následujících vět je podle textu pravdivá?

Ad Jazyková výchova (Nauka o slově – lexikální význam)
V některých učebnicích se pracuje s pojmem mnohoznačné, tak aby děti věděly, co je vícevýznamové slovo, když to znají pod jiným pojmem.

Ad Komunikační a slohová výchova (KaSV)
Jazyková výchova (JV); Literární výchova (LV)
1. Napiš, o které zvíře se jedná. (ČJL-5-1-12; veverka) - myslím, že to žáci poznají, ale opět to má hlubokou souvislost se znalostmi z jiného předmětu.Pokud se má hodnotit Čj, držme se pouze znalostí Čj.
2. Která věta nebo věty pro jeho poznání nejsou důležité? Napiš
jejich číslo. (ČJL-5-1-13; 4) - Z tohoto množství vět to průměrný žák nevystihne. Zredukovala bych nabídku na 3-5 vět.
3. Vypiš z vět číslo 2, 3 a 5 podstatnou informaci o hledaném
zvířeti.
Např.: Podle věty číslo 1 napíšeme – žije v lese. (ČJL-5-1-13)- Takto položenou otázku děti nepochopí.Nebudou vědět, co mají "vypsat".Ono se to ve skutečnosti ani nevypisuje, ale mají to defakto logicky vyvodit (jak chápu z požadované odpovědi).
6. Pokud je v 1. větě přídavné jméno měkké, vypiš je. (ČJL-5-2-11; - Zde asi dítě nebude vědět, že má napsat slovo "není". Zadání by mělo být jednoznačné : Zakroužkuj správnou odpověď : v 1.větě je - není přídavné jméno měkké. Pokud ano, napiš jej __________ .
8. Vypiš číslo větného celku, který odpovídá vzorci: V1 a V2.
(ČJL-5-2-14; 10) - Zde bych zvážila délku textu a množství vět.Zdá se mi, že v ukázce je dosti záludných možností, než se dítě dostane až k 10.větě se správnou odpovědí.
9. Kterým spojovacím výrazem by bylo možné spojit věty č. 11 a č.
12? (ČJL-5-2-15; protože) - V zadání bych doplnila : Kterým spojovacím výrazem by bylo možné spojit věty č. 11 a č.12? Můžeš přitom změnit slovosled (nebo pořadí slov) ve 12.větě.
10. Vyber z nabídky jiný vhodný název pro výchozí text (ČJL-5-1-
12) - Toto je velice subjektivní a tvořivé.Dá se jen těžko najít nějaké hodnotící kritérium. Myslím, že by nebylo špatně, když dítě vybere jako správnou odpověď B, pokud má rádo veverku.
Nebo otázku specifikovat jinak. Např. : Která z následujících odpovědí by nejlépe nahradila nadpis našeho článku?
11. Výchozí text je úryvek z (ČJL-5-3-07) - Toto děti mohou také snadno zaměnit s encyklopedií, protože mnohé jsou už dnes psané populárně naučnou formou a děti to nerozlišují.Spíše by bylo vhodné dát 2 krátké ukázky dvou textů a aby dítě přiřadilo, co je encyklopedický text a co populárně naučný.

Závěrem :
Ostatní body byly vyhovující, proto jsem je zde neuváděla. Je to pouze názor učitelky s 21 letou praxí.Možná jsem ovlivněna tím, že mám v současné době čtvrťáky, ale i výsledky SCIO testů mých "odchovaných" žáků potvrdily,že mé vyučující metody nejsou špatné.

No, zní to sice logicky, něco chceme – zdůvodněme, ale to pak budou Standardy vycházet zřejmě v několika svazcích. Také bych velice rád viděl nějaký konkrétní příklad, jak si ono zdůvodňování představujete.

Jen krátká připomínka: nemyslím, že je nutné používat větné vzorce (V1 a V2). Přikláním se k termínům věta jednoduchá a souvětí složené z ... vět.

Možná by bylo dobré začít tím, že se češtináři pokusí sepsat, co z jejich předmětu všichni žáci stoprocentně využijí v praktickém životě a co využije jen hrstka (např. budoucí bohemisté). Zajímalo by mě, jak velká shoda mezi učiteli češtiny bude u takového výčtu...

To by sice dobré bylo, ale MŠMT si dalo termíny, které takové myšlence nedávají možnost ani začít. Máme se vyjádřit k podobě standardů, ale současně je dáno pilotní testování. Pokud se někomu podaří pozastavit pana ministra, pak ten čas bude. A pak i možná lepší nálada mezi učiteli.

V úvodu ukázky standardu český jazyk a literatura se píše "pro test z českého jazyka není vhodné požadavky atomizovat do
samostatných úloh. Ty totiž budou vyžadovat řadu textů poskytujících nezbytný jazykový
materiál pro řešení těchto úloh a rozsah testu neúměrně naroste, což je nevhodné zvláště pro
žáky mladšího školního věku (týká se tedy především testu po 5. ročníku)." - což bude mít za následek neustálé rolování. Takže podle mě bude mít elektronické zpracování vliv na výsledek. Nezavrhuji ho, ale přikláním se i k papírové podobě.

Z uvedených ukázek mi přijdou ty pro páté třídy "těžší" - nelíbí se mi zvolený text, který předpokládá znalosti z jiného oboru (slovo biotop mi nevysvětlil ani sedmák).
Pozitivní dopad v podobě rozšíření slovní zásoby se dostaví až ex post. (Co mám udělat s žáčkem,který se mě zeptá při testu, co je biotop či co znamená slovo zarmoutit?) Trochu se děsím toho, že hodnotíme velikost slovní zásoby, která je velmi individuální a není ovliněna jen školní výukou, ale také rodinou, jejím společenským zázemím a ůrovní, osobním zkušenostmi a dalšími faktory.
Také mi přijde nejednoznačně zadaná úloha 9 u textu pro 5. třídy Poznáte mě?
Indikátory určitě upřesňují RVP.

Obecně si myslím, že jsou standardy krok správným směrem - otázkou je, co je ten standard.

Vážená paní kolegyně, příkladové úlohy jsou pouze návodné ukázky pro autory testů - takže nemusíme "pitvat" jejich obsah, ale spíše formu, podoby těchto úloh. Cokoli se Vám nezdá v zadání úlohy, rádi přijmeme jako podnět k revizi.

Souhlasím s Vámi, že pokud testování bude pouze v počítačové podobě, nebudeme moci doporučit autorům testů, aby zadávali delší ukázky a komplexnější úlohy (zvláště ne v 5. ročníku).

Naprosto správně zde Radek reaguje - znám školu, která v 9. třídě vice než měsíc "pilovala přechodníky" - je to sice možná dobré, ale naprosto zbytečné. Důležitý je faktor - využití v praktickém životě. Uvedu naprosto nevhodný příklad - pan Škvorecký několikrát opakoval - že dělení desetinných čísel nezvládá a nezvládl. Je to možná otřesné, ale je to tak. Stačí se vrátit třeba k problému DAR DYSLEXIE - to je opravdu dar.