Již je poslední diskusní den, ale nedá mi to. Dovolím si dva komentáře. Jeden určitý a jeden obecný.
První k tématu diskutovanému 30.1.
Taťána Holasová píše:
(...)nesouhlasím s Vaším návrhem různé, co se týká výstupu z literární historie - původně jsme nedoporučili testovat vzhledem k náročnosti učiva, ale nakonec jsme do komplexní příkladové úlohy v 9. ročníku (neuvědomila jsem si, že tento příklad nebyl předložen k diskuzi) dali následující úkol k výchozímu textu z románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války:
Zařaďte dílo Jaroslava Haška do kontextu literárního vývoje:
A) 18. století
B) 19. století
C) 20. století
D) 21. století
Zařaďte dílo Jaroslava Haška do kontextu literárního vývoje:
A) 18. století
B) 19. století
C) 20. století
D) 21. století
Tato testová úloha ukazuje (a omlouvám se za zjednodušení) na zcela chybné pojetí "testování" o Haškově románu u deváťáků (resp. kvartánů). Zařadit Švejka do kontextu podle století je nonsens, smysl má zařadit Švejka do kontextu celého vývoje literatury o hrdinech a hrdinství. Hledáme-li se studenty odpověď na otázku, kam se poděli Achilleové a rytíři, a kde se vzali donové Quijotové a Švejkové, a proč i dnes potřebujeme Johny Ramby a Jindry Pottery, pak se dobereme odpovědi, kde je místo Švejka v kontextu vývoje literatury.
Nedokážu teď přesně říci, jak to "elektronicky" testovat, ale přemýšlím o tom.
Druhý komentář obecný.
Tato diskuse byla pro mě mimořádně zajímavá o vytáhl jsem si z ní řadu podnětů - ergo diskutovat o standardech mi přijde nanejvýš užitečné. Pominu množství témat, které diskuse ukázala, vrátím se jen k jednomu -
Ukazuje se v plné nahotě, že my, učitelé češtiny, vůbec nejsme zajedno v tom, co náš obor má standardně (případně optimálně) reprezentovat (navzdory existenci RVP); ale diskuse o standardech výstupů může být zjevně dobrým začátkem, ne?
Z předchozích stránek mě napadají některá exempla (provokovaná třeba nechutí k doplňku
), chcete-li indikační otázky, jimiž bychom se mohli zkoumat my, učitelé, než se do toho pustíme u žáků - - Jsem schopen vysvětlit žákům, co umějí, když dokážou určit větné členy?
- Jsem schopen jim užitečnost takové znalosti předvést např. nikoli při větném rozboru, ale při interpretaci (uměleckého) textu? V učebnici, kterou užívám při práci se sekundány, je básnička:
Štědrost
Teče voda proti vodě,
vítr do ní fouká;
má panenka modrooká
z okénečka kouká.
Ó nekoukej z okénečka,
vyjdi raděj před dům;
dáš-li mi jen dvě hubičky,
já ti jich dám sedm.
V prvním verši je zjevné příslovečné určení proti vodě,jde o PU místa? Nebo způsobu? Je to jedno? Může nám v určení pomoci fakt, že by první verš mohl být metaforou vztahující se k dalšímu textu básničky a její pointě?
(Kurzívu jsem použil jako demonstraci užitečného propojování jevů různé úrovně.)
- Dokážu najít argument, proč je povědomost o českém přechodníku
dobrá pro pohyb v cizím jazyce?- Jsem schopen využít např. dílo K.V.Raise
při hledání odpovědi na otázku, kde se berou v českém povědomí pravdy a pověry o životě venkovanů, nebo životě na venkově?Atd. ad libitum.
Děkuji organizátorům diskuse za péči o ni a děkuji diskutujícím, kteří mi pomohli v mnoha případech vidět věci jinak či nově.