Eva Staňková píše:
Definování požadovaného rozsahu standardů je pro mě nesrozumitelné. Např. slovní zásoba k jednotlivým tematickým okruhům??? Co to je? Je někde přesně určena? Kolik slovíček a jakých má znát čistokrevný čtyřkař? Co jsou to plnovýznamová slovesa běžného denního styku? Existuje jejich katalog? Kolik jich je? Každá škola totiž používá jinou sérii učebnic, má jiný ŠVP. Nebylo by smysluplné ujednotit požadované kompetence KONKRÉTNÍ UČEBNICÍ, podle níž potom budou standardy sestaveny. Ano, vím, vracíme se k zavrženým komunistickým jednotným osnovám a učebnicím, ale vězte, že venku číhají rodiče, kteří po skandálech s maturitami dalšímu testování příliš nefandí.
Nyní konkrétně: gramatických jevů je příliš mnoho a žáci je nejsou schopni pochopit ani v češtině. Velmi obtížná je pro ně tvorba otázek a záporu v prostém čase s pomocným slovesem. Minulý čas bych vůbec nezařazovala. Nesnažme se zahltit děti zbytečně velkým množstvím tematických okruhů, jejich paměť je spíše krátkodobá a vyžaduje systematické opakování tématu v každém ročníku a jeho případné rozšíření. Vynechejme zeměpisné údaje, čtyřkaři je neznají ani česky.
Děkujeme za komentáře jednotlivých úloh, budeme brát v úvahu vaše poznámky k obtížnosti poslechu, čtení i psaní. Všem dovednostem vévodily poznámky k rozsahu a obtížnosti slovní zásoby. Budu tedy reagovat na tuto část vašeho příspěvku.
Tematické okruhy jsou stanovené v RVP, ale není definován jejich rozsah. Zeměpisné údaje tedy mohou znamenat třeba jen dvě slova England, London. Máte pravdu, že dosud není definované, kolik zvířat či jaká slovesa má znát jedničkář v 1.třídě, trojkař ve 4.třídě apod. V matematice je jednodušší stanovit, v jakém ročníku by měl žák počítat do 20, resp. do 1000 či do 1000000. V jazyce nelze žákovi nařídit, kolika přesně slovíčkům má rozumět a kolik jich má umět použít. Sami tuto potřebu cítíme, ale v rámci daného času jsme tuto myšlenku neposunuli dále. I díky reakcím veřejnosti v této diskusi se tím budeme zabývat dále. Máme štěstí, že se jako jazykáři můžeme opřít o mezinárodní jazykové úrovně A1, A2, ze kterých můžeme brát inspiraci. Myslím si, že se ale nemáme řídit učebnicemi teď ani v budoucnu, které i nadále zůstanou různorodé a na učiteli bude si zdroje pro svou výuku vybírat a kombinovat. Měly by pro nás být závazné výstupy, ne obsah jedné učebnice.
Co se týče gramatiky, např. tvorba otázek se ve standardu neobjeví ve formě testové úlohy Utvoř otázku, ale otázka bude součástí krátkého textu, při jehož čtení i čtyřkaři vyvodí, že jde o otázku a ne větu oznamovací a pochopí její význam. Ve standardech se soustředíme na rozvoj jazykových dovedností, k čemuž má podle nás výuka směřovat, ne k biflování gramatických struktur.
Žáci by měli vazby a ona gramatická pravidla chápat intuitivně, procvičováním, mluvením, hrou apod. i za cenu, že budou mluvit s nějakou tou chybou, ale jejich angličtina bude plnit i tak funkci dorozumívací. Diskuse je tak trochu i obrazem, jak u nás výuka angličtiny vypadá (diskuse o úrovni výuky angličtiny na portálu RVP také již proběhla). 
Pokud diskutující odmítají či „zásadně“ nesouhlasí se zařazením minulého času či jiné „gramatiky“, je to sice jejich názor, ale o tom, jaká „gramatika“ ve zkoušce bude či nebude, by diskuse podle mého názoru být ani neměla. Znovu poukazuji na mezinárodní Cambridgeské zkoušky Young Learners ve třech úrovních Starters, Movers a Flyers, ve kterých jde pouze a jenom o porozumění a na gramatice nezáleží. Znám spoustu žáků, kteří tyto zkoušky složili a problém s gramatikou neměli, protože zkouška umožňuje správně vyřešit úkol i bez znalosti gramatického učiva. Tento tzv. „gramatický“ pohled nebo dokonce přístup k cizímu jazyku, je jistě způsobený češtinou, neboť my Češi od vstupu do školy s gramatikou v českém jazyce „bojujeme“. Ale pokud chceme zavést zkoušky z angličtiny po 5. třídě, měly by se co nejvíce přibližovat mezinárodním zkouškám, a to svým stylem i obsahem. Pokud to bude české „specifikum“, přimlouval bych se raději v současné době zkoušky z angličtiny nezavádět a počkat, až se úroveň výuky na našich základních školách „polepší“. 
