Kolega Stolář mě navedl na úvahu, co patří do vzdělávacích oborů, konkrétně do Výchovy k občanství, a to právě na tomto konkrétním tématu „přelidněnost světa“.

Nejdříve se vyjádřím obecně. Očekával jsem, že se v oboru Výchova k občanství objeví například téma/témata k morálnímu rozvoji jednotlivce, jak jej strukturoval Kohlberg (pre-konvenční, konvenční, post-konvenční úrovně) a jak následně Kohlbergův přístup ostře kriticky napadla Gilliganová, že jeho přístup je abstraktním morálním uvažováním, je machistický, učeně řečeno androidický (z pohledu muže). Už to samo o sobě je zajímavý příběh pohledu muže a ženy na morálku. Když k tomu přidáme Heinzovo dilema o smrtelně nemocné ženě, zištném lékárníkovi, zoufalém manželovi a doktorovi, který je žádán o eutanazii, je o čem diskutovat i v devítce. Ale jsem si vědomý toho, že takový problém není možné testovat na úrovni Pavlovových slintajících psů (rozuměj behavioristický přístup ve vzdělávání). To, o čem mluvím, si žádá alespoň esej (přístup konstruktivní) a tam už je potřeba odborný, nikoliv řemeslný pohled. Beru na vědomí, že ve Výchově k občanství se objevila „přelidněnost světa“.

Kladu si otázku, jak se téma „přelidněnost“ světa jako globální problém dostalo do Výchovy k občanství? Když je problém globální, tak jak je to na lokální/regionální úrovni? Již od 80. let se v českých školách učí v zeměpisu o demografické revoluci. Ve světě se tomu říkalo a říká demographic transition. V této koncepci/modelu je podle mého soudu třeba hledat odpověď na „přelidněnost“ světa. Tvůrci českého kurikula a hodnotícího standardu se asi nechali inspirovat „revoluční/rychlou společenskou změnou“ v globální společnosti, v globálním občanství a toto téma dali do vzdělávacího oboru Výchovy k občanství. S Výchovou k občanství to má jen společné ty lidi. Kulisy, představy, morálka, významy, prostředí, kultura, dostupnost zdrojů, historie, prostorovost chybí. Alespoň jak naznačuje zadání a charakter tohoto testovacího úkolu. Ale možná učitelé si s tím dovedou poradit, ale já v tom tápu.

Dobrý den,
proč chudáci? Mám dojem, že za většinou problémů (nejen ve školství) stojí to, že něco "přešijeme horkou jehlou" a vydáváme to za dokončené dílo.Jestliže se však pod něco podepíšu, mělo by to být na takové úrovni, abych se za to nemusela stydět.Nedbalý přístup autorů snad posílí pana ministra v tom,aby zrušil různé ústavy, které školství "pomáhají" jen v uvozovkách. A já mu držím palce, aby to dokázal.
Eva Beranová

V RVP ZV část 5.3 se uvádí:
Dovednosti získané ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie umožňují žákům aplikovat výpočetní techniku s bohatou škálou vzdělávacího software a informačních zdrojů ve všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání. Tato aplikační rovina přesahuje rámec vzdělávacího obsahu vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie, a stává se součástí všech vzdělávacích oblastí základního vzdělávání.

Díle se zde mimo jiné uvádí:
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

• schopnosti formulovat svůj požadavek a využívat při interakci s počítačem algoritmické myšlení
• porovnávání informací a poznatků z většího množství alternativních informačních zdrojů, a tím k dosahování větší věrohodnosti vyhledaných informací
• pochopení funkce výpočetní techniky jako prostředku simulace a modelování přírodních i sociálních jevů a procesů
• zaujetí odpovědného, etického přístupu k nevhodným obsahům vyskytujících se na internetu či jiných médiích

K tomu uvádím svúj osobní názor:
1) Definici poměru mezi Informatikou a užitím ICT v dalších vzdělávacích oblastech považuji za správnou, která nepotřebuje změnu.
Cilové zaměření vzdělávací oblasti považuji za maximalisické, které nerespektuje vývojové fáze abstraktního myšlení u žáků. Stačí si srovnat tyto požadavky s poznaným rozvojem abstraktního myšlení, tak, jak se po staletí využívá v matematice, aby byly zřejmá nereálnost uvedených požadavků.
Je nutno vzít v úvahu také fakt, že střední hodnota IQ v populaci je 100 (od 65 - 70 do 130 – 135). Po odvedení vybraných žáků ze ZŠ do výběrových škol klesá střední hodnota ID žáků v ZŠ pod 100. Standardy by mělo plnit nejméně 95 % žáků základních škol (když budeme počítat 5% propadlíků), tedy také žáci s IQ = 70.
Je velmi těžké plnit standardy v těch ZŠ, kde není potřebné technické a programové a komunikační vybavení. To v současné době nikdo negarantuje.
Měření pedagické práce škol podle standardů se může zvrhnout na měření IQ žáků a chudoby rodin, z kterých žáci pocházejí. Jednou Mgr. Václav Klaus ml. z PORG Praha napsal, že možná nejvyšší přidanou hodnotu dává žákům ZŠ z Chánova. Platí to ještě?

Ing. Jan Vaněk, učitel ZŠ a MŠ Litvínov . Janov

Oficiální diskuze byla ukončena!

S ukončením oficiální veřejné diskuze toto diskuzní vlákno zamykáme.
Děkujeme za všechny náměty a připomínky! Pracovní skupiny se ale nyní budou snažit maximálně využít to, co zaznělo v diskuzi do této chvíle.