Pověst prvního krále Angličanů má Offa, který po roce 740 použval titul rex Anglorum. To není o moc dále než naše Velká Morava, ne? Vznik a vzestup angličtiny je ale daleko pozdější (stejně jako i češtiny), angličtí baroni začali mluvit anglicky až v době Chaucerově (Churchill, Zrození Británie).

Výstup RVP: Žák - popíše a demonstruje průběh zámořských objevů, jejich příčiny a důsledky

Indikátory pro testování deváťáků, zaměřil bych je především na důsledky zámořských objevů a objasnění jevů především současného světa, držím se dna
např. žák pojmenuje objevitele Ameriky
žák objasní, proč v USA žijí Afroameričané
žák vyjmenuje příklady kulturních rostlin pocházejících z Ameriky
žák uvede příklady slov z indiánských jazyků

Klikačka: Ameriku objevil a)b)c)d)
Afroameričané přišli do USA jako a)b)c)d)
z Ameriky nepřišla a)b)c)d)
který název plavidla pochází z jazyka amerických indiánů a)b)c)d)

Tak tohle mě, pane Dvořáku, nadzvedlo na židli - snížit dějepis ve prospěch finanční gramotnosti - že jste to nemyslel vážně?!
Tak radši zformuluji otázku, aby Vás náhodou nenapadlo to ministrovi navrhnout (i když jestli si to přečte, ani nemusíte).
Na zvýšení finanční gramotnosti stačí v češtině předložit žákům smlouvu o půjčce (patřičně nevýhodnou nebo neplatnou), nechat je podepsat (většina to udělá, protože jsou zvyklí poslouchat pokyny učitele) a pak jim detailně ukázat, co podepsali (od té doby každý můj pokyn revidují); dále v matematice jim navrhnout, že jim dáte každý den půl milionu po dobu minimálně 31 dnů, když oni vám budou platit první den 1 haléř a každý další den dvojnásobek platby z předešlého dne. A můžete jim slíbit, že kdo to vypočítá bez chyby, dostane to, co spočítá. U mě ve třídě bylo 15 minut hrobové ticho a počítali i ti, které jinak matematika vůbec nezajímá. Až do chvíle, než se dostali k 30. dni... Počítejte s tím, že se pak rozvine diskuse na téma soudnictví apod.
Ale teď k tomu dějepisu.
A nebo ne, nesouhlasím s testováním, už vůbec ne on-line, tak vám nebudu psát žádné otázky. Leda byste mi slíbil, že se testovat nebude. To bych vám jich pak poslala, kolik byste chtěl.
P.S.: Nezdá se vám to, učím matematiku i dějepis (aj.), protože jsem neaprobovaná učitelka a mohu učit všechno, co mě baví (zatím)

Jak to myslíte - "co si má žák odnést v dějepisu ze 6. nebo 7. třídy?" Vy tedy už víte, čemu se tam má vyučovat? Víte, co je "v 6. třídě v dějepisu?", a prroto očekáváte, že si z toho má něco odnést, anebo to myslíte "Tak navrhněte, o čem z minulosti bychom se s dvanáctiletými měli ve škole bavit"? Jestli tím myslíte, že v osnovách 6.třídy tradičně je třeba starověk, tak asi nemusíme dělat žádný standard a testovat si obsah osnov a učebnice může každý učitel podle svého, ne?

Co kdybychom uvažovali o tom, co by měl normální absolvent ZŠ znát a čemu dobře rozumět z historie počátků evropské civilizace, a proč že chceme, aby právě to a ne kdeco jiného pamatovali i chápali?
Ne každá odpověď by byla hned závazná pro výuku, protože bychom se museli takto ptát a odpovídat si i o dalších obdobích, a dalších kulturách. A najednou by toho učiva bylo přes míru. Možn by žáci měli také porozumět nčemu jinému než jevům z jednotlivých dob - například tomu, zda a proč je pro nás dnes důležité sebe vidět jako koneček dlouhatánského řetězce vývojového, anebo to právě důležité není! A taky by přece mohli znát a chápat nějaké principy nebo ustálené pochody, kterými se lidské děje odehrávají: třebas to, jak různě se lidi u moci střídávají volbami ze stařešinů, nebo vykastrováním bratra, nebo zmasakrováním věštšiny poddaných, atp.až po hezký dnešek.
Mám pocit, že jsme někdy v polovině 90. let napsali se skupinou učitelů z praxe Standardy na II. stupni očima učitelů. Vyšlo to ve Stromu, byl to grant tuším od Ministerstva zdravotnictví (MŠMT o takové věci nejevilo zájem...). Myslím, že tam bylo i něco z dějepisu. Nemohlo by se to jistě použít jako závazný předpis, však po tom taky nikdo netouží.

No, dal jsem tam smajlíka, takže za ministrem se s tím nápadem nechystám, ale v zásadě myslím, že není trvale udržitelný stav, kdy dějepis na druhém stupni mívá dvojnásobnou časovou dotaci než dohromady politologie, ekonomie, psychologie (včetně motivace, sociální, duševního zdraví a patologie), sociologie, právní výchova, kulturní antropologie, poučení o sociálním systému, etika atd. Průřezová témata to řeší poněkud nesystémově, jak ukazuje neustálé množení výchov, o kterém tu někdo psal.

I ta finanční gramotnost je trochu víc než smlouvy a úroky, měla by být chápána jako výchova k ekonomickému myšlení, a pak je to dosti obsáhlé učivo (viz třeba www.councilforeconed.org nebo www.ncee.org).

Děkuju, že jste nabídl jednu z možných odpovědí na otázku panu Zicha.

Takže vám dlužím vysvětlení. Asi jsem se vyjádřil nepřesně, měl jsem na mysli historii Anglie, kde jsou nějaké ty prameny ke starověku a ranému novověku.

Už několik let se rozhlížím po ŠVP, ve kterém by bylo učivo dějepisu postaveno nějak jinak, než bylo ve Vzdělávacím programu Základní škola. Třeba mi poradíte Vy nebo někdo z návštěvníků tohoto fóra. Do té doby předpokládám, že cosi jako "učivo 6. a 7. ročníku" de facto existuje, protože tradice má ve školství velkou moc.

Ale vždyť to všechno je právě v tom dějepisu! Nebudu vám tu psát učebnici, ale aspoň příklad: na čem líp odučíte právní výchovu než na antickém Římu (6. třída - v té době mají žáci zvýšenou vnímavost ke spravedlnosti - někdy až moc)? Přesah do současnosti je pak v 9. třídě velmi jednoduchý (zvlášť v dnešní době ). Nebo poučení o sociálním systému - vynálezy, průmyslová revoluce, její sociální důsledky, válka Severu proti Jihu (8. třída) a pak zase mostem v čase do současnosti v 9. třídě... Takhle nebo i podrobněji bych mohla pokračovat na několik stran.

Dvořák: není trvale udržitelný stav, kdy dějepis na druhém stupni mívá dvojnásobnou časovou dotaci než dohromady politologie, ekonomie, psychologie (včetně motivace, sociální, duševního zdraví a patologie), sociologie, právní výchova, kulturní antropologie, poučení o sociálním systému, etika atd

A není přirozenější hledat tu politologii, ekonomii nebo etiku právě v dějepisu? On totiž dějepis má něco, co tyhlety ostatní vědy mít nemohou. Totiž příběh. Z tohoto pohledu má dějepis potenciál na víc než jen dvě hodiny týdně

P.S. Nechci, rozhodně nechci pokračovat ve strkání o hodiny pro jednotlivé předměty nebo oblasti, ale kolik hodin týdně mají třeba v Anglii na přírodní vědy? U nás je to obvykle 6 hodin přírodopisu, chemie a fyziky. A z těchto předmětů moc té politologie, ekonomie nebo etiky nevytřepete. Co?

To – bohužel – máte pravdu. Setrvačnost je setrvačnost. Nejenom v dějepisu. V zeměpisu se také mnoho nezměnilo.

Takže taky díky, že jste dala odpověď panu Zichovi, který pochyboval, zda si mají v deváté třídě žáci něco pamatovat z šesté třídy. Ty římské základy právního systému by se hodily, ne? Stejně tak třeba vztah mezi lokací středověkého města a obchodními komunikacemi, to se hodí každému, kdo chce mít hospodu nebo trafiku. Z faktografie tradičního učiva sedmé třídy mi připadá aktuální mj. islám.

Dá se to ale klidně vzít i obráceně: protože politické systémy, ekonomiky, náboženství mají svou historii, tak lze říci, že dějepis je v nich. Proto v některých zemích neopakuje (vyšší) gymnázium znovu výklad dějin, který proběhl na nižším stupni (v primě až kvartě, šestce až devítce), ale historii jednotlivých problémů (státní zřízení, náboženství) analyzuje v rámci sociálněvědních disciplin. Čili jednou dějepis ano, dvakrát už ne, resp. podruhé historie jinak než chronologické politické dějiny. Třeba to takto už nějaká gymnázia u nás dělají, o gymnaziálních ŠVP moc nevím.

Takto odpovídám i panu S. - asi se shodneme, že není podstatné, jak se ten předmět jmenuje, podstatné je, zda se žáci setkají s těmi přesahy do současnosti a do jiných sociálněvědních disciplín.

Nejsem si ale jist, že takto se dějepis obecně vyučuje, a že ho tak děti chápou. Stále si myslím, že by dobré standardy mohly trochu zaměřit výuku tímto směrem.

P.S. Když zmiňujete ty učebnice, podílel jsem koncipování dvou řad učebnic vlastivědy (nyní ČJS), kde jsou ty vazby pojednané takto a v intencích toho, o čem píše O. Hausenblas. Pokud vlastivěda (ČJS) není věrna své původní koncepci z počátku 20. století, kdy hraničila s výchovou k nacionalismu, dává prostor pro to být moderními integrovanými "vědami o společnosti".