Zdroje, jakými jsou například:
považuji za dobrý odrazový můstek pro další postup. Především se mi na nich líbí, že jdou za hranici ICT a zabývají se "smyslem". Ačkoliv s některými detaily nesouhlasím, byl bych rád, kdybych se s podobnou snahou "věc uchopit", setkával na více místech.
Sleduji několik indikátorů, které mi napovídají jaký je stav přístupu ke vzdělávání u lidí, kteří naši společnost vedou.
Například:
Zákonné vymezení a usnadnění užití audiovizuálních děl pro výukové účely.
Podpora organizací a jedinců, kteří se ve svém volném čase a na své náklady podílí na zlepšování situace ve vzdělávání.
Omezení financování projektů bez odpovídajícího efektu a přesun těchto prostředků do projektů, které svou smysluplnost každodenně prokazují.
RNDr. Pavel PEŠAT, Ph.D. píše:
Nechci se zde příliš vyjadřovat k testování - pro vlastní potřebu učitele a potřebu žáků a jejich rodičů zřejmě není nezbytné. Považuji ho však za velmi vhodné pro vzájemné srovnání škol.
Obávám se, že tento přístup by mohl být, v našem nevyzrálém vzdělávacím prostředí velmi destruktivní.
Stejná negativa, jaké má testování žáků, může mít i testování a "de facto" hodnocení škol. Ovšem v mnohem větším měřítku.
Domnívám se, že tím, kdo by měl znát situaci na škole, být schopen rozpoznat slabé stránky jednotlivých pedagogů a pomoci ke zlepšení, je ředitel školy a ve vyšším měřítku školní inspekce. Bohužel, to co členy školní inspekce nejčastěji zajímá jsou správně vyplněné dokumenty. Nejspíš je to pro to, že taková věc se snadno kontroluje a hodnotí, na rozdíl od mnohem méně uchopitelných věcí jako je třeba vedení výuky. Také je jednodušší říkat, "tady ten papír je špatně, protože proškrtnutí má být z levého horního rohu do pravého dolního, a vy to máte obráceně", než hodnotit jak učitel motivuje žáky a jak vhodně používá ICT prostředky.
Pokud se z testování stane hodnocení, stane se z prostředku podpory vzdělávání a zpětné vazby cíl vzdělávání. Začne být důležitější, aby žáci dosáhli dobrých výsledků v testu, než aby se naučili používat prostředků ICT. Toť můj názor.
Pokud tedy chceme hodnotit školy, nechť je v podobném vztahu školní inspekce a školy, jako jsou žáci a učitel. Díky znalosti svých žáků nepotřebuji testy, abych věděl o tom kde jsou, s čím se potýkají, kde potřebují povzbudit a kde potřebují popohnat. Navíc tu máme indikátory, které mohou školy použít a nejsou to testy:
RNDr. Pavel PEŠAT, Ph.D. píše:
Je totiž mnoho škol a učitelů a učitelek, jejichž příspěvky zde nenajdete a kteří jsou rádi, že se o výsledky jejich výuky pokud možno nikdo nezajímá. Někteří jiní se sice zajímají, ale aby zvládli na prvním stupni to, co vy, museli by se ještě učit, učit, učit...
Mou výhodou je, že se o oblast ICT zabývám většinu života. V průměru denně věnuji 5 hodin osobnímu rozvoji (a i tak mi to přijde málo). 5 hodin denně si mohu dovolit, protože ve škole nemám plný úvazek. Živí mě poradenství, správa a programování pro komerční firmy. Také pro to, že mám dobré rodinné zázemí.
I přes to mě hryže svědomí a vím, že má výuka by mohla být lepší, bohatší, zábavnější, efektivnější, kdybych se mohl věnovat jen rozvoji v této oblasti a tvorbě příprav.
Nezlobil bych se tedy na učitele, že v některých oblastech nedrží krok. Zlobil bych se, pokud se zatvrzele nechtějí pohnout ani o píď vpřed. Zlobím se na vedení našeho státu, že lije peníze do nesmyslných projektů, o kterých se dopředu ví, že dopadnou špatně, nejen pro to, že mají špatně nastaveny vstupní a výstupní parametry a minimální kontrolní mechanismy. Zlobím, se že konkrétní lidé, kteří o věcech rozhodují, neposlouchají jiné, kteří mají rozsáhlé zkušenosti z praxe. Zlobím se že honba za penězi má navrch nad morálkou a grantokopectví se dostalo tak daleko, že už se považuje za legitimní způsob osobního obohacení.
Mnoho lidí, kteří by tuto oblast mohli posunout dál ztratilo chuť to dělat, protože to stojí dost energie i bez toho, aby jim někdo házel klacky pod nohy a ponižoval je. Uzavřeli se do své ulity, byť se stále pro své žáky snaží připravit co nejlepší výuku, nemají potřebu se o svou práci podělit.
Také jsem byl od dob Indoše zalezlý. Zrušení pedagogických center nebo uzemnění Domu zahraničních služeb tomu jen napomohlo.
V poslední době však sytě červená barva několika indikátorů malinko pobledla, tak jsem zkusmo vystrčil tykadla.
Snad nastal obrat k lepšímu. Nerad bych strávil život bojem s vládními mlýny.
Na střední škole bylo už tenkrát pozdě.
