Samozřejmě! Viz http://www.novinky.cz/veda-skoly/223368 ... zakon.html

Já ve svém příspěvku nevidím nic o tom, že by pro fungování školství bylo plošné testování absolutní prioritou". Já tam píšu, v situaci, že kdy české škoství rychle zhoršuje, lze dobře prodat veřejnosti myšlenku testování. A testovat bez předchozí diskuse o obsahu testů, je opravdu problém.

Proto vidím jako prioritu pracovat na zpřesnění obsahu vzdělávání, které má smysl i v případě, že k testování vůbec nedojde. V tomto cíli se ostatně iniciativa MŠMT shoduje s řadou našich nezávislých expertů, kteří v současnosti nebo nedávné minulosti tvrdili přesně totéž. Výhrady zaznívají hlavně k tomu, jak je nastaven harmonogram procesu tvorby standardu. A to už je věc, kde podle mne lze dosáhnout kompromisu.

Cituji materiál, který mne naplňuje optimismem:
http://eduin.cz/tiskove-zpravy/autori-o ... h-skolach/

Přestávám proto považovat za nutné hájit samo právo standardů na existenci. Pokud jde o testování, o něm je určitě třeba diskutovat, ale my bychom se teď potřebovali vrátit k práci na standardu, protože víme, kolik práce je ještě před námi.

Vážený pane Dvořáku, tady snad nejde o prodej čehokoli veřejnosti, ale o zvýšení konkurenceschopnosti mladé generace na trhu práce. Jaký je hlavní očekávaný přínos standardů? Řekla bych, že mnoho lidí si může klást otázku, jaká je šance, že standardy přežijí v praxi déle než jedno volební období?

Od konce: Já samozřejmě nikomu nechci bránit, aby kladl sobě nebo druhým otázky. Na druhou stranu mne nebaví odpovídat na stejnou otázku pořád dokola. Už vám asi ke smyslu standardů nic nového říci neumím. Proto jsem rád, že potřeba standardů je zřejmě chápána stejně i nezávislými odborníky, kterých si vážím, a že to třeba někdo z nich dokáže vysvětlit lépe než já.

Proč české školství potřebuje standardy, dokonce pro jednotlivé ročníky. vysvětluje hezky Jana Straková tady (body 1 a 2).
http://www.ucitelske-listy.cz/2010/12/j ... ledky.html

Pokud jde o prodej myšlenky testů veřejnosti, to jen popisuju realitu. Až si veřejnost uvědomí rozsah problému, tak bude chtít řešení, a někdo jí to řešení nebo "řešení" nabídne. To je prostě fakt.

P. S. Mimochodem, redukovat vzdělání na kvalitu pracovní síly, jak to popisujete, je dost krutá redukce smyslu lidského bytí.

Vážený pane Dvořáku, tady se shodneme: 1. Vámi citovaný článek paní Jany Strakové je výborný. 2. Vzdělávání přináší do života jedince a jeho okolí úplně nové rozměry, vzdělání nelze redukovat jen na jeho ekonomický přínos. Ovšem měla jsem za to, že současné reformní kroky (včetně standardů) si kladou tyto minimalistické cíle – zajistit, aby školy produkovaly inovativní práce schopné mladé lidi. 3. Také mě naplňuje optimismem skutečnost, že autoři výzvy Plošné testování zabrání zkvalitnění výuky navrhují postup, jak zkvalitnit práci základních škol (citováno výše).

Výše vedená diskuse je dokladem toho, že i na hloupé otázky lze dostat chytré odpovědi. Mám dojem, že téma “Strategie testování” zde bylo již probráno ve všech možných souvislostech.
Všem zdejším diskutujícím bych chtěla za jejich příspěvky poděkovat. Velmi si vážím toho, že se zde setkali přední odborníci s pedagogy z praxe i s rodiči žáků (moje maličkost). Za velkou trpělivost bych chtěla poděkovat panu Dominiku Dvořákovi. Nám všem přeji fungující kvalitní vzdělávací systém.

Na závěr citát z LN http://www.lidovky.cz/v-nedostatku-pene ... s=110106_0

“...Česká je republika dílnou Evropy. To je výborný recept na prosperitu dnes a na její zhroucení zítra, až globalizace postoupí zas o pár poledníků dál..... Jediné, nač lze vsadit, je stále kvalifikovanější práce, špičková řemesla a vrcholné technologie, aplikace vědy. Anebo zůstat tou dílnou, kde se však bude platit stále hůř a pro niž bude stále méně práce.... Buď tvořivá země plná vzrušujících novinek, nebo krajina velkoskladů, levných ubytoven a plechových výrobních hal s minimální mzdou. Třetí cesta není..... Pro tu lepší potřebujeme – pro začátek – vzdělaný národ. Na schopnostech dnešních dětí závisí budoucí prosperita ČR víc než na čemkoli jiném. McKinsey & Co. uvádí, že při nezměněném trendu přijdeme z tohoto důvodu do roku 2050 o 11 procent HDP, což by byla katastrofa; žádné slabší slovo se nehodí.”

Na dnešní tiskovku ministerstva ke standardům reaguji v článku na http://www.ceskaskola.cz/2011/02/jan-wagner-testovani-ano-ale.html.

V rámci dotazů novinářů ministr Dobeš uvedl, že výsledky testu v 9. ročníku budou podkladem pro přijetí na střední školu, testy budou proto podle náměstka Němce v dubnu až květnu. Testování proto podporují kraje i hejtmani.

No to je hodně nová informace. Dozvíme se někdy o testování celou pravdu?

Je stále zřejmější, že rychlé a hlavně politicky dobře viditelné plošné testování je pro Dobeše zcela prioritní a standardy – ty jsou jen vedlejším produktem.

Děkuji panu Janku Wagnerovi za velmi relevantní odkaz.

Citace z jeho článku:
“....Testování by mělo být především evaluačním nástrojem pro školy a učitele, nikoli pro tvorbu žebříčků škol. Ministr kritizoval, že dosud byl v této oblasti ponechán velký prostor pro soukromé společnosti.
.....Ministr Dobeš poté zdůraznil, že testování bude elektronické a že ve čtvrtek budou zveřejněny první dvě veřejné zakázky..... výsledky testu v 9. ročníku budou podkladem pro přijetí na střední školu.”


Pokud bych jako žák dostala v písemce tento text a měla odpovědět na otevřenou otázku: “Co z textu vyplývá?”

Odpovídala bych nějak takto: "Dosud se na testování znalostí žáků podílelo několik soukromých společností, nyní stát vybere a finančně podpoří pouze jednu.
Pokud test v 9.ročníku bude podkladem pro přijetí na střední školu, pak lze udělat žebříček škol podle počtu žáků přijatých na SŠ."


Jak bych byla ohodnocena?

Jinak více než obří databáze příkladů vlastněná soukromou firmou, by mě znekliňovala obří databáze osobních dat testovaných žáků - tím spíš, že jde o děti (mezi nimi jsou i děti politiků, podnikatelů, voličů.....).

Pilát mu řekl: "Co je pravda?" (Evangelium sv. Jana, 18,38)

Žádná pravda o testování neexistuje kromě té, že koncepce se hledá a mění, a to dost často.

Právě v této situaci mi připadá, že práce na standardech je relativně stabilizující prvek. Většina lidí se shodne, že by měly být a že mají smysl, i pokud se to celé s testy vyvine jinak. No, a pokud opravdu budou testy a dokonce budou to, čemu se ve světě říká "high stake" (budou mít velký dopad na budoucnost školy nebo dítěte), tak by měly být podklady pro ně udělané dobře. Protože politiky zajímá asi opravdu víc to testování než standardy, nemluví do podoby standardů. Zatím tak obsah standardů ovlivňují hlavně učitelé, kdo se přihlásili do pracovních skupin a kdo mají konkrétní připomínky k návrhům.

Připouštím, že sám mám někdy problém usledovat, která koncepce momentálně platí, tak existuje plausibilní výklad citovaných slov.

V současnosti soukromé firmy určují mimo jiné to, jak vypadají testy, tedy vlastně to, co mají popsat standardy. Školy se neoficiálně poměřují, dostávají zpětnou vazbu, že jsou na tom ve srovnání s ostatními tak nebo onak, na základě kritérií, které si určily soukromé firmy. Tyto firmy rozhodly, z čeho budou žáci škol zkoušeni. (A že to může být pojato různě, naznačují rozdíly mezi koncepcí testů dvou velkých firem v České republice.) Školy samozřejmě reagují, a snaží se v testech uspět, tedy mít takové výsledky, které odpovídají pojetí vzdělávání, jež stanovily příslušné firmy. Dvě nebo tři firmy tak vlastně mohou zásadně ovlivnit pojetí vzdělávání.

Teď jde o to, že administraci a třeba i návrh úloh mohou dál dělat soukromé firmy, ale koncepce testování nebude určována firmou.

Příklad: Některé u nás užívané komerční testy strhávají žákům body za špatnou odpověď. V případě nejistoty je pak rozumnou strategií těžké otázky spíš přeskakovat. A ejhle, naši žáci v mezinárodních výzkumech mají tendenci chovat se podobně - těžké otázky přeskakují.