Mám trochu pochybnosti o tom, že existuje nějaký pravý "smysl" vzdělání, resp. že lze jasně říci, co smysl vzdělávání není. Komenský a Pitr by se možná shodli, že hlavním smyslem vzdělání je připravit žáka pro dobrou smrt (=tedy pro takový život, který neohrozí spásu duše, která v okamžiku smrti předstoupí před Soudce všech lidí). Ale věřím, že i Učitel národa by se shodl s přízemnějšími pragmatiky, že vzdělání má také připravit člověka pro to, aby si uměl vydělávat na denní chléb, než před svého Soudce předstoupí. Komenský neměl nic proti tomu, aby se dítka naučila latinská či německá slovíčka, myslím. Takže věřím, že není proti smyslu vzdělávání vyzkoušet, zda děti slovíčka umějí.

Systém, v němž o některých věcech rozhodují zvolení politici, je ten nejlepší ze všech špatných systémů, které zatím dějiny lidsva vynašly. Navíc v případě standardů a testování nejde politická vůle proti odborné. Opakovaně jsme zde uváděli řadu zahraničních i domácích expertních názorů, které ověřování vzdělávacích výsledků doporučují.
Někteří odborníci kritizují způsob a harmonogram přípravy standardů, ale samu podstatu věci ne. Zrovna tak se se diskutuje o tom, zda testovat plošně nebo výběrově a jak s daty naložit, ale rozhodně nelze říci, že by myšlenka testování byla v rozporu s převažujícím odborným názorem.

No, to je velice zjednodušené. Myslela jsem, že k tomu bychom se nemuseli uchylovat. Ale, jen tak mimochodem, když už jste se zmínil (byť poněkud sarkasticky) o víře - není náhodou v tom zakopaný pes? V naší "ateistické" (vědomé zjednodušení) zemi buď člověk studuje kvůli zájmu bez očekávání dobrého výdělku (o tom něco víme my, lékaři i další ) nebo nestuduje, protože to nepotřebuje.
Je někde ve výsledcích PISA (žákovský dotazník) otázka po hodnotách? Ne. Takže o tom nevíme nic, jenom můžeme tušit.

Myslím, že celou dobu upozorňujeme na to, na co už jinde přišli a tak bychom nemuseli být průkopníky slepých cest. Pro standardy jsem, ale současně jsem přesvědčena, že žádné testování nepovede jinam než k nácviku testovaných dovedností. Nedovedu si představit baterii testů, které by to zvládly jinak- to bychom od září do června nedělali nic jiného než objektivně testovali:
"Důraz na standardizované testy vytvořil zvláštní vzdělávací klima. Stát vytváří testy a učitelé jsou pod vysokým tlakem produkovat výsledky a jsou nuceni přizpůsobovat výuku tak, aby jejich žáci v testech uspěli. Méně času se věnuje výuce vědomostí, důležitý je především nácvik testových dovedností. Školy jsou zodpovědné za výsledky v testech, a to, co se netestuje, se neučí. Standardizované testy zjišťují úroveň čtení, nikoliv nabyté vědomosti. Obsah vyučovaných předmětů se zužuje a vědomosti žáků jsou jen povrchní."
cit.http://www.ceskaskola.cz/2011/02/precte ... pouze.html

Napadlo mě levné a jednoduché řešení problému propadu v testech PISA: co kdybychom se tohoto testování neúčastnili? Žáci by se mohli rozvíjet podle svých možností a schopností (moje velice nadaná žákyně byla z předního místa přijata na uměleckou školu, ale rovnici ze slovní úlohy nesestaví; matematik nemá páru o syntaxi a češtinář zase nezná elementární kombinatoriku atd.) a my bychom zatím v klidu zrestaurovali vzdělávání na pedagogických fakultách tak, aby odtud vycházeli "celostně" vzdělaní učitelé, kteří sami hoří, a proto mohou zapalovat žáky a zvyšovali bychom prestiž povolání náročných na vzdělání a na odpovědnost vůči ostatním. Ti, co vynakládají své úsilí na tvorbu standardů, by se věnovali tomu "restaurátorství". Jediný, kdo by přišel zkrátka, jsou odborníci na testování.

Vzdělání je to, co zbyde, když člověk všechno zapomene.

Řekla bych, že odsouvat přínos víry (a originálněji i vzdělání) kamsi do věčných lovišť, přísluší úplně jiným myslitelům, něž byl Komenský.
Například kdybychom se všichni řídili přikázáním Nepokradeš, vypadala by naše země úplně jinak.

Nenadávej na zrcadlo, když máš křivou hubu... (Gogol) Když nám testy PISA (mimochodem, zaměřené na kompetence pro život, nikoli znalosti) ukázaly naši křivou hubu, vyřešíme to, že se jich nebudeme účastnit?

Nezlobte se, ale v logice této věci mi komunisti nedovolili celé mládí podívat se dál než k ostnatému drátu na Šumavě, abychom se u nás nerušeni tím, jak to vypadá jinde, mohli věnovat klidně tvořivé práci. Výsledkem bylo samozřejmě jen tragické zaostání celé společnosti (byť v dílčích aspektech nebylo vše tak špatné).

To, co navrhujete, je cesta do pekel. Půvabné je na ní opravdu jen to, že bude v prvních několika letech levná a jednoduchá. "I kdyby se dnes dosavadní pokles zastavil, zhoršení výsledků od r. 1995 by zemi do r. 2050 stálo v ekonomickém vyjádření odhadem až 11 % HDP ročně. To představuje v dnešní situaci cca 400 miliard Kč." (Studie McKinsey)To je cena za levná řešení.

No, už nejsem nejmladší, a tak to s tou dobrou smrtí vůbec nemyslím sarkasticky, protože smrt už je taky součástí mé perspektivy. Jen mi šlo o to, že vzdělávání má vždycky mnoho "smyslů" a cílů. Myslím, že dobré vzdělání připravuje člověka i pro pobyt na zemi, i pro cestu do nebe (budoucího života atd. - podle jeho vyznání). Jenom si nejsem jist, zda má základní škola plnit všechy tyto cíle ve stejném rozsahu. Podle mne za trigonometrii odpovídá víc škola a za hodnoty víc rodina. Ale to je otázka názoru.

V sekulární zemi se svobodou náboženského vyznání žiju rád. Jak je to s těmi hodnotami a vzdělávacími výsledky, to je ale zajímavá otázka. Skandinávci naznačují, že větší konzervativnost finské společnosti může být příčinou finských úspěchů v PISA, když Švédové a Norové (liberálnější) se zhoršují. Taky by mne zajímalo, proč se reforma možná daří v Polsku víc než u nás...

To je velmi zajímavý aspekt. Díky za něj. Ukazuje, že je asi důležité rovnovážně rozvíjet u dětí pocit (právo) na svobodu a zároveň určitou míru povinnosti (odpovědnosti) jako protiváhu přílišné svobody. A záreň ukazuje na propojení školského systému se stavem společnosti a rodiny. NEudělali jsme zde za posledních dvacet let chybu přílišným zdůrazňováním jednoho aspektu - svobody (což děti často berou jako možnost dělat si co chtějí)?

Vážíme si Vašich příspěvků upozorňujících na širší souvislosti tématu standardy a testování, ale v tématu Strategie testování by bylo vhodné se držet právě strategie testování a pro obecnější - celospolečenská témata založit téma nové, nebo - a to je vhodnější - se podívat, zde se již mezi tématy Základního vzdělávání neobjevilo. Děkuji.

Ano, máte pravdu, byla to jen taková provokativní nadsázka. Chtěla jsem tím naznačit, že se výsledkům testů přikládá až příliš fatální význam. Že je potřeba něco s našim žactvem (možná i učitelstvem) dělat, je jasné i bez PISA.