Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 18 ]  Přejít na stránku: 1, 2  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Předměty, klíčové kompetence atd.
PříspěvekNapsal: úte 18. led 2011 14:15:18 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: úte 18. led 2011 10:49:02
Příspěvky: 257
Rád bych se vyjádřil ke dvěma otázkám, které zazněly v diskusi:

1. Proč jsou ve světě většinou standardy podle strukturované podle školních předmětů, a proč považuju za vhodné, že se to předpokládá u nás?

U nás jsme ještě hodně okouzleni klíčovými kompetencemi. Svět si zase začíná myslet (nebo si to nikdy myslet nepřestal), že staré dobré školní předměty jsou v podstatě logickým vyjádřením základních dovedností a že bez vytvoření základních dovedností nelze rozvíjet ani ty klíčové.
Povšimněte si, že OECD testy PISA stále strukturuje na čtení / matematickou gramostnost / přírodní vědy, a stejně tak i TIMSS/PIRLS. (Pomiňme teď problém, zda současná výuka češtiny obsahuje rozvoj čtenářské gramotnosti, to je vážná otázka, ale na jinou diskusi.)

Také Evropská unie zdůrazňuje: "Získávání základních dovedností v oblasti čtenářské gramotnosti, matematiky a přírodních věd na školní úrovni je zásadní pro rozvoj klíčových kompetencí v rámci kontinuity celoživotního učení." (30. 11. 2010)
Celý dokument zde: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2010:323:0011:0014:CS:PDF

Stále se zhoršující schopnost českých žáků rozumět čtenému, počítat nebo řešit úlohy z oblasti přírodních věd (ale i občanské znalosti) maří pokusy rozvíjet u nich "vyšší kompetence". Jak chcete rozvíjet třeba finanční gramotnost, když žák nebude rozumět procentům? Myslím, že se musíme trochu pokorně vrátit k češtině, matematice atd. a definovat minimální požadavky, bez nichž nelze dosáhnout vyšších cílů v oblasti gramotnoti. Dobře to chápe hodně učitelů z praxe, a asi i proto mají nedůvěru k reformě, která dosud předměty trochu podceňovala.

Standardy vidím také jako příležitost dále diskutovat o tom, jak rozvoj klíčových gramotností propojovat s výukou tradičních předmětů, které budou strukturovat přípravu i práci učitelů určitě i v blízké budoucnosti.

2. Standardy "ve čtvrtém koši" nejsou zpracované stejně podrobně jako ukázky z jiných předmětů.

Ostatní předměty mají od začátku těžké postavení. Tvůrcům návrhu bylo jasné, že je není možno testovat ve stejném rozsahu jako češtinu nebo matematiku (tolik testů žádný systém neutáhne). Na druhou stranu vypustit je z testování by byl signál, že jsou druhořadé. A tak se hledalo řešení, jak dostat do "čtvrtého" testu nikoli detaily vhodné pro televizní soutěž, ale základní oborové dovednosti. Představa řešení v této oblasti je zatím nejvolnější, diskutují se různé možnosti (např. postupně střídat testy zaměřené na některou oblast učiva, tedy např. na přírodní vědy, na společenskovědní učivo apod., aby byla důkladně zmapována úroveň znalostí a dovedností). Hledání koncepce ovlivnilo podobu výsledku v této oblasti ještě více než v jiných předmětech. Každá dobrá rada nebo zkušenost budou vítány.

D. Dvořák


Nahoru
 Profil  
 
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Předměty, klíčové kompetence atd.
PříspěvekNapsal: úte 18. led 2011 15:21:39 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: čtv 29. říj 2009 17:20:26
Příspěvky: 447
Dominik Dvořák píše:
Ostatní předměty mají od začátku těžké postavení. Tvůrcům návrhu bylo jasné, že je není možno testovat ve stejném rozsahu jako češtinu nebo matematiku (tolik testů žádný systém neutáhne). Na druhou stranu vypustit je z testování by byl signál, že jsou druhořadé.
Vypuštění vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie de facto celou diskuzi o jakémkoli standardu vylučuje. To je ignorance reality nejvyššího kalibru.


Nahoru
 Profil  
 
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Předměty, klíčové kompetence atd.
PříspěvekNapsal: úte 18. led 2011 16:45:21 
Offline
Člen Rady starších
Uživatelský avatar

Registrován: stř 14. lis 2007 20:20:52
Příspěvky: 961
Dvořák píše:
"U nás jsme ještě hodně okouzleni klíčovými kompetencemi. Svět si zase začíná myslet (nebo si to nikdy myslet nepřestal), že staré dobré školní předměty jsou v podstatě logickým vyjádřením základních dovedností a že bez vytvoření základních dovedností nelze rozvíjet ani ty klíčové."
Tomu tedy nerozumím. CO myslíte těmi základními dovednostmi? Neskrývají se za tím jen znalosti v daném předmětu? Vždyť každý předmět dává něco, co je možno využít i mimo tento předmět. Dříve se tomu říkalo "transfer", dnes kompetence.
Nebylo by jednodušší tedy změnit zákon a říci, že výstupy na ZŠ jsou povinné? Než přepisovat tyto výstupy do standardů?
Nikde přeci nebylo řečeno, že klíčové kompetence se dají rozvíjet mimo výuku předmětů.
Nemohly by nám být inspirací standardy, které uvádí Zuzana Loubet del Bayle pro žáky I. ročníku gymnázií ve Francii?

_________________
Zdraví Jenda


Nahoru
 Profil  
 
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Předměty, klíčové kompetence atd.
PříspěvekNapsal: úte 18. led 2011 19:06:04 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pon 22. říj 2007 23:25:19
Příspěvky: 429
Janek Wagner píše:
Dominik Dvořák píše:
Ostatní předměty mají od začátku těžké postavení. Tvůrcům návrhu bylo jasné, že je není možno testovat ve stejném rozsahu jako češtinu nebo matematiku (tolik testů žádný systém neutáhne). Na druhou stranu vypustit je z testování by byl signál, že jsou druhořadé.
Vypuštění vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie de facto celou diskuzi o jakémkoli standardu vylučuje. To je ignorance reality nejvyššího kalibru.

Nechci tvůrcům standardu nic podsouvat, ale v ukázkách ostatních vzdělávacích oborů nejsou v tuto chvíli zdaleka všechny obory a nezaznamenal jsem zprávu o vypuštění Informační a komunikační technologie. Proto jsme rádi, že její důležitost vyzdvihujete. V souhrnech, které budou sloužit pro další práci na standardech bude, i díky této diskuzi, téma standardu v oblasti IKT určitě zmíněno a nezapadne. Děkujeme za podnět.

_________________
Tomáš


Nahoru
 Profil  
 
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Předměty, klíčové kompetence atd.
PříspěvekNapsal: úte 18. led 2011 21:17:44 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: sob 30. říj 2010 17:01:16
Příspěvky: 28
Souhlasím plně s D. Dvořákem, že je třeba nastavit cestu od nižších kompetencí (základní či minimální úroveň znalostí a dovedností, která ale zásadně podmiňuje další vrstvení poznatků a dovedností) k těm vyšším. Pokud si tuto posloupnost učitel neuvědomí (vlivem každoroční rutiny v práci, apod.), neučí efektivně. V tomto směru si myslím, že dobře nastavené standardy budou vlastně i činitelem zefektivnění výuky, neboť ohlídají, aby některý učitel nepřeskočil důležitý mezičlánek. Dovedu si představit, že tento princip by mohl ovlivnit i tvorbu příštích učebnic.

Řešení velké obsažnosti všech předmětů společenskovědního atd. základu bych řešila také tak, jak je zde naznačeno - postupně v jednotlivých letech prostřídat podle stanoveného pořadi.


Nahoru
 Profil  
 
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Předměty, klíčové kompetence atd.
PříspěvekNapsal: úte 18. led 2011 23:16:23 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: úte 18. led 2011 10:49:02
Příspěvky: 257
Mgr. Jan Zouhar píše:
Dvořák píše:
"U nás jsme ještě hodně okouzleni klíčovými kompetencemi. Svět si zase začíná myslet (nebo si to nikdy myslet nepřestal), že staré dobré školní předměty jsou v podstatě logickým vyjádřením základních dovedností a že bez vytvoření základních dovedností nelze rozvíjet ani ty klíčové."
Tomu tedy nerozumím. CO myslíte těmi základními dovednostmi? Neskrývají se za tím jen znalosti v daném předmětu?


Já zase nevím, co Vy myslíte "jen znalostmi". Obvykle se znalostmi míní "vědomosti + dovednosti". Pak souhlasím, jde mi o diskusi o "zpřesnění mimálních potřebných vědomostí a dovedností jednotlivých předmětů". Znovu: nemůžeme úspěšně rozvíjet klíčové kompetence, pokud čeští žáci zaostávají za svými vrstevníky "jen" v dovednostech a vědomostech školních předmětů jako čeština, matematika atd.

Píšete: Nebylo by jednodušší tedy změnit zákon a říci, že výstupy na ZŠ jsou povinné...

"RVP ZV stanovuje očekávané výstupy na konci 3. ročníku (1. období) jako orientační (nezávazné) a na konci 5. ročníku (2. období) a 9. ročníku jako závazné. (Citace RVP ZV)"

...než přepisovat tyto výstupy do standardů?

Proč se jeví vhodné konkretizovat výstupy do standardu, jsem už dneska vysvětloval na jiné diskusi. Tak jen opakuju citaci z expertizy McK:
"Standardy výsledků vzdělávání by měly jasněji a nad rámec současných rámcových vzdělávacích programů (RVP) definovat, co by studenti v určitém věku měli znát nebo být schopni zvládnout." "V nejlepších systémech však existují ještě konkrétnější standardy stanovující absolutní úroveň znalostí a dovedností, a to například i pro jednotlivé ročníky."

Jiná věc je, jak moc se to různým pracovním skupinám u prvního návrhu povedlo. Myslím, že někteří z autorů se opravdu bojí specifikovat cokoli nad rámec RVP, protože jsme se teď pár let masírovali tím, že by to bylo špatně.

D. D.


Nahoru
 Profil  
 
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Předměty, klíčové kompetence atd.
PříspěvekNapsal: stř 19. led 2011 17:51:36 
Offline
Člen Rady starších
Uživatelský avatar

Registrován: ned 21. čer 2009 12:14:57
Příspěvky: 673
1. Dvořák (Stručnost prosím neberte jako nezdvořilost.) píše: Obvykle se znalostmi míní "vědomosti + dovednosti".

To mi naopak připadá velmi neobvyklé, znalosti=vědomosti a dovednosti=dovednosti. Jak vlastně chápete ony "základní znalosti"? Které jsou (nebo budou) nadzákladní? Vida, opět si budeme muset ujasnit terminologii.

2. Dvořák: Znovu: nemůžeme úspěšně rozvíjet klíčové kompetence, pokud čeští žáci zaostávají za svými vrstevníky "jen" v dovednostech a vědomostech školních předmětů. :?:

Oddělujete od sebe KK a předmětové znalosti/dovednosti. Toto je zcela v rozporu s RVP. Nelze na jedné straně budovat předmětové znalosti/dovednosti a na straně druhé jakési KK. Nelze čekat, až žáci získají předmětové znalosti/dovednosti a pak se vrhnout na klíčovky. KK by se měly utvářet prostřednictvím předmětů. KK nejsou nějaká odbouratelná nadstavba.

3. Zpět k Dějepisu. Váš indikátor D-9-1-02.1 ovšem KK odbourat dokázal zcela dokonale. Co (jaké KK) vlastně prokázal žák, který odpapouškoval, že máme prameny takové a makové? To jsou ony "základní znalosti"?


Nahoru
 Profil  
 
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: Předměty, klíčové kompetence atd.
PříspěvekNapsal: čtv 20. led 2011 0:22:11 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: úte 18. led 2011 10:49:02
Příspěvky: 257
Mgr. Zdeněk Sotolář píše:
Znalostmi míní "vědomosti + dovednosti". To mi naopak připadá velmi neobvyklé, znalosti=vědomosti a dovednosti=dovednosti. Jak vlastně chápete ony "základní znalosti"? Oddělujete od sebe KK a předmětové znalosti/dovednosti. KK nejsou nějaká odbouratelná nadstavba. Zpět k Dějepisu. Váš indikátor...?

Taky stručně a od konce. Nejde mi tu vůbec o to hájit konkrétní příklady zpracování standardu, a už vůbec ne ten dějepisný. Spíš mi to jen potvrzuje, že pro mnoho učitelů je problém poradit si s úkolem konkretizovat formulace RVP, a to jak po stránce oborové, tak didaktické. Navíc tu působí strach vymezovat učivo nad rámec RVP. Myslím, že za tím nešťastným příkladem byla úvaha, že jedna škola může podrobně probírat třeba Jana Žižku a jiná Anne Frankovou. Průnik "učiva" v obou případech je, že příběh o Janu Žižkovi či Anně Frankové se liší od příběhu dejme tomu Harryho Pottera v tom, že musí být vyprávěn v souladu s něčím, čemu říkáme prameny. Konkrétní formulaci úlohy ponechávám stranou.

Znalosti? Pedagogický slovník (P,W,M) píše , že pravdu máme oba. Tradiční pojetí je Znalosti = vědomosti, novější pojetí je Znalosti = vědomosti + dovednosti + postoje atd.

S těmi kompetencemi je to do jisté míry taky jen hra slov. Koncept KK byl vyvinut v oblasti odborného vzdělávání a podnikové personalistiky. Byl trochu nevhodně přenesen do všeobecného vzdělávání. Ale protože diskutuju od rána a musím jít spát, tak jen napíšu, že v zahraničí prostě řadí čtenářskou, matematickou a přirodovědně-technickou gramotnost mezi KK. Pokud by tam byly i u nás, v zásadě by bylo zbytečné diskutovat. Dobrou noc D. D.


Nahoru
 Profil  
 
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA -kde ubrat, aby zbylo na ČG?
PříspěvekNapsal: ned 30. led 2011 13:53:59 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: úte 18. led 2011 10:49:02
Příspěvky: 257
Citace pochází z tématu: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA - pracovní návrh standardů
Ondřej Hausenblas píše:
Paní kolegyně Blažková narazila na to, co dřív nebo později přijít musí:
Mají-li standardy (spravedlivá očekávání kvality žákovy práce) být rozumné a dávat lepší smysl než jen "osnovné učivo" nebo "přijímačky na G" nebo "co nahoře dali do testů"), musíme mnohem líp vědět, O CO JDE V NAŠEM PŘEDMĚTU. Nikoliv "o čem to je" ani "které pojmy a jevy musíme naučit".

Nevidím jiné "o co jde v češtině", než že jde o to, aby se lidi uměli dobře dorozumět (tj. vyjádřit i pochopit vyjádření) + aby měli vztah k mateřštině tak pozitivní a otevřený, že v ní dokážou vnímat i přes hranice své generace a své doby (že jim nebude připadat únavné, jak "pitomě" psali ti spisovatelé nebo vědci před 50, 100 a 500 lety) - to kvůli kulturní kontinuitě národa i kvůli identitě osobnosti každého z nás).
Ale takto pochopený předmět ČJL pořád ještě nemáme, i když se hodně jednotlivin už zlepšilo.

Drobná poznámka 1:
Ale jen se podívejte, jak se na fakultách podává studentům učitelství například pragmatika: naučí se odříkávat různé seznamy "principů" a "maxim", ale rozpoznat, čím se řídí dorozumívání v konkrétní situaci, nebo dokonce tomu přizpůsobit své vlastní řečové jednání, to se nenaučí. A pak ve škole krutě narážejí na žáky, na rodiče, na kolegy, protože ani ti nebyli v řečové komunikaci opravdu rozumně vzděláváni. Obvykle se nanejvýš "o ní" učili... V tom je velký rozdíl tradic: v anglosaském světě byla rétorika chápána nikoli jako "Sladkovský řeční u založení Národního divadla", nýbrž jako "hochu, řekni to pořádně a tak, aby to druzí mohli přijmout!".
Drobná poznámka 2:
O tom, že děti ztrácejí ve škole léta cvičením gramatiky, kterou jakživo nedokážou uplatnit ve vlastním vyjadřování, a už vůbec ne ve vlastním porozumívání, je darmo psát. Nikdo se nechce vzdát učiva, ve kterém se mu zdá, že ho sám jakž takž umí. Ale ouha - když má češtinář žákovi vysvětlit například to, proč je jeden slovosled ve větě pro jeho vznikající text lepší než jiné pořadí slov, mívá žák velké potíže to pochopit. A když má češtinář někomu vysvětlit, k čemu se tolik let ve škole dělají ty větné rozbory, jen naprosté minimum řekne něco lepšího než "to je kvůli logickému myšlení a cizím jazykům", nebo upřímněji "to jsem fakt nikdy nevěděl/a").

Když budeme mít společně ohledáno a prozkoumáno. jak jinak a líp bychom mohli pojmout předmět ČJL, uvidíme, jak zásadně jiné budou postupy výuky, a taky uvidíme, že standardní očekávání nemůžeme odvozovat od dosavadního učiva, ani od nejasných nebo nedotažených pokusů v RVP. Budou prostě vznikat docela nové představy. Zda budou dobré, to poznáme podle toho, že budou obsahovat a vnášet do výuky činnosti a pojmy, které člověk opravdu používá v dorozumívání: například právě kladení si otázek nad rozečteným textem, hledání autorského záměru a dopadu, vzájemné porovnávání toho, jak kdo pochopil smysl sdělení, a taky rekonstruování dobrého významu u výpovědí, které někdo neumělý zmotal v úředním lejstru nebo v novinách, a ovšem také čtení a čtení a čtení, prokládané mnohým vlastním psaním (komentováním, pojednáváním, tvořivým vyjadřováním). A činnosti nácvikové (také vemi potřebné: volby předložek nebo předpon s-/z-, ale vždy jen v rozumném kontextu!, zařazování jevů k pojmům, tzv. "určování") budou mít opravdu až druhotné postavení - nebudou osou výuky, nezaberou věštšinu času, nebudou předmětem testování (už vůbec ne státního), a nebudou předmětem učitelova "známkování" žáků.

Chceme vytvářet opravdu dobrý standard, který bude opravdu pomáhat učiteli lépe vyučovat a žákovi se zlepšovat ve zvládání mateřštiny? Pak ovšem musíme nejprve sami dobře pochopit svůj obor v dnešní době. Ale k tomu dnešní češtinářstvo má dost málo vůle i síly. Těší mne, že se učitelé hlásí na kurs Naučíme gramatiku ve slohu, jenomže je jich málo. A nemají ve škole podmínky, aby mohli to, co se naučí, opravdu zavést do výuky, když nad nimi visí všelijaké zpupné přijímačky, státní maturity, tradiční lpění na učebnicích a úkonech rozboru (i rodiče to žádají!). A sami účastníci kursů se k celkovému pohledu na smysl předmětu dostávají pomalu - není divu, vždyť jsme chodili do úplně jiných škol a fakult. Chce to čas a mnoho úsilí a podpory.

Jsem zase zpátky: abychom měli právo vytvářet a zavádět nějaký standard, musíme se sami hluboce "přeškolovat" na lepší porozumění oborům. To, čím se mělo začít, nejsou ani standardy, ani RVP, natož hrozba státní maturitou a testem v páté třídě. Začít se mělo profesním vývojem a rozvojem - s učiteli začít zpracovávat dobrou praxi, s učiteli poznávat a ověřovat lepší postupy, nad zkušeností budovat nové poslání předmětu a jiné uchopení jeho cílů. Tak by byla zároveň s novým kurikulárním rámcem vznikala i (učiteli pochopená) představa o tom, jak vypadá dobrá práce žáka a co se musí ve výuce dělat, aby dobrá byla.
Naše školství však už nejméně deset let kráčí cestou "manažerského" řízení kvality. Prý "nastavíme podmínky", a terén se k nim bude dohrabávat. Pamatuju ještě, jak se při tvorbě Zelené knihy používalo pojmu "steering from distance", tedy ovlivňování zdálky. Ale čím dřív chce MŠMT mít „výsledky“, nebo čím více chce pociťovat svou moc nebo si usnadňovat úřední práci, tím více zblízka, detailněji nastavuje podmínky, a tím víc pak chce přeměřovat a kontrolovat. Pojem subsidiarita je dnes už taky zapomenut: jde o svěřování zodpovědnosti na tu úroveň, kde se kvalita, za niž má někdo ručit, právě vytváří. A pojem zodpovědnosti je u nás vůbec vepsí. Dát učiteli a škole zodpovědnost neznamená je nechat libovolně kazit mládež, ale ani to neznamená jim stát za zadkem, vymáhat tisíce stran výkazů a stále je mechanicky měřit.
Možná je to v jiných předmětech lepší - ale z toho, co znám, se situace vyvíjela moderně snad jen v environmentální výchově, a to proto, že ekologové začali kolem životního prostředí dělat aktivity už v 70. letech 20. století. Mají 30 let náskok! (A i tam se v některých třídách jen odříkávají zpaměti "řetězce".)

Ondřej Hausenblas píše:
...musíme mnohem líp vědět, O CO JDE V NAŠEM PŘEDMĚTU.
Souhlas. Proč taková diskuse nebyla dostatečná v souvislosti s přípravou nejdříve RVP ZV a pak ŠVP jednotlivých škol?

1. Už sám název PŘEDMĚT byl politicky nekorektní. Minulý režim překřtil policisty na "příslušníky", gymnázia na "jedenáctileté všeobecně vzdělávací školy" atd. RVP "zásadně" přispěl ke zlepšení vzdělanosti tím, že předměty přejmenoval na "vzdělávací obory". Změnila se nálepka, ne obsah.

2. Koncepci klíčových kompetencí vytvořenou pro odborné a celoživotní vzdělávání jsme přenesli mechanicky do základního vzdělávání. RVP stanovily, že stejné KK jsou hlavním cílem na všech stupních vzdělávání a že předměty jsou druhotné. Zcela se přehlédlo, že v zahraničí mívají mezi KK jak mateřský jazyk, tak matematiku a základy přírodních věd i techniky.

Nic proti KK. Ale protože času a peněz je vždy méně, než bylo potřeba, soustředila se reforma na KK a PT, a koncepční diskuse o triviu zanedbala. Výsledek je, že základní školy stejně dál věnují nejvíce pozornosti triviu (což je dobře), ale to trivium neprošlo reformou, což je problém. Přesněji řečeno, v současnosti máme cíle výuky čtení formulovány jednak v KK, jednak v češtině. Čtení je určitě úkol nejen češtiny, ale skoro všech předmětů, přesto stávající řešení podle mne spíš vytváří zmatek než podporuje společné úsilí o rozvoj čtenářské gramotnosti. (Podobně není dobře vyřešen vztah předmětu vlastivěda, resp. občanská výchova s KK občanskou a PT výchova demokratického občana.)

Jako důležité východisko dalších úvah se mi jeví shodnout se: Tradiční předměty jsou důležité a mají logické hranice. (Tím se nebráním diskusi o propustnější hranici v rámci "vzdělávacích oblastí".) Než můžeme zavádět mezipředmětovou integraci a průřezová témata, musíme dobře vědět, "oč jde v jednotlivých předmětech" (viz O. Hausenblas). Jinak vaříme projekty a PT ze surovin s prošlou dobou trvanlivosti. To reforma zanedbala. Stejně tak je nutné říci, že hlavní příspěvek ZŠ (nebo aspoň prvního stupně k vytváření KK spočívá ve výuce trivia přizpůsobené době počítačů.


Nahoru
 Profil  
 
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

 Předmět příspěvku: Re: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA - pracovní návrh standardů
PříspěvekNapsal: ned 30. led 2011 17:04:05 
Offline
Člen Rady starších
Uživatelský avatar

Registrován: ned 21. čer 2009 12:14:57
Příspěvky: 673
Dvořák píše: RVP stanovily, že stejné KK jsou hlavním cílem na všech stupních vzdělávání a že předměty jsou druhotné.

Nemyslím, že by RVP něco takového jako druhotnost předmětů někde ustanovil. Nikde přece není popřeno, že by se i KK neměly rozvíjet prostřednictvím předmětů. Důraz je kladen na KK a dovednosti vyjádřené výstupy, prostředkem k tomu má být učivo, v RVP nezávazné. Ale ani z toho mi nijak neplyne, že by předměty musely být nějak druhotné.

Stále méně je mi jasné, jak lze udělat kvalitní standardy z tolik kritizovaného RVP a jeho výstupů. Jaký bude další postup? Standard z současných výstupů – pak revize RVP – a dál? Nové standardy podle nových výstupů, nebo nové výstupy podle starých standardů? Je mi teď jedno, co si budou dělat odborné skupiny, asociace, ústavy, jde mi o to, co budou v tom zmatku dělat normální učitelé. Co bude závazné, co závaznější? Vím – tlačí čas (už to opakujete mockrát), ale pomůže nám takový spěch? "Není dlouhodobá koncepce, která by přečkala vládu, každý ministr se snaží protichůdnou koncepcí trumfnout svého předchůdce", říká Dobeš podle UN 1. Ale jak se sám chová? Chrlí nápad za nápadem, na koncepce nemá čas. "Reforma neměla podporu na školách, nebylo dostatečné zapojení učitelů," pokračuje dál. A mají snad současné ministerské nápady podporu na školách? Vždyť pan Ministr opakuje všechny staré chyby. O zapojení učitelů dostatečně promlouvá sama tato diskuse.


Nahoru
 Profil  
 
Hodnocení článku :
Hodnotit příspěvky mohou pouze registrovaní uživatelé.

Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 18 ]  Přejít na stránku: 1, 2  Další

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na: