Ve fóru speciálního vzdělávání se diskutující dotkli tématu tvorby standardu pro ZŠ praktickou.
Ví se něco více o této problematice?

Dobrý den,

na standardy pro základní školy praktické se během přípravy standardů nezapomíná. Jejich příprava bude případně náročná a bude potřeba zohlednit a rozpracovat výstupy z RVP-LMP. Pravděpodobně by se mělo postupovat stejně, jako při tvorbě standardů pro základní školy běžného vzdělávacího proudu. Ke standardům byla sestavena pracovní skupina, která samozřejmě diskutovala i problematiku ZŠ praktických.
Lucie Kuchťáková

...nějak si to nedovedu představit. Před časem jsme dostali nabídku prostřednictvím KÚ zúčastnit se testování praktických škol (CALIBRO). Po přečtení zadaných úloh jsme to rovnou vzdali - podle mé zkušenosti pro VĚTŠINU žáků nereálný výkon. Tvůrci prostě "ponížili" úroveň běžných testů, tzn. co zvládá běžný žák ve 3. třídě zde určili pro 5. praktickou... Jenže mentální retardace není jen o "pomalejším učení", je hlavně o odlišnostech v adaptaci, menší schopnosti přizpůsobovat se změnám, pružně reagovat, o problémech v sociálních dovednostech, o snadné manipulovatelnosti...
Dá se toto postihnout standardy? Potřebujeme je vůbec v tomto typu školy? A co střední a těžké mentální postižení? I tyto osoby srovnáme do standardů?

Dobrý den, odpovídám za sebe, nemusí to být názor jiných lidí z pracovní skupiny.

V zahraničí se uznává nutnost vypracování "alternativních standardů" pro malou část žáků, kteří nemohou být testováni podle "standardů". Zároveň jsem se setkal se snahou omezit počet žáků, kteří podle těchto alternativních standardů smějí být testováni. (Např. že škola smí vyjmout z běžného testování 1 % žáků - to se zřejmě týká běžných škol s integrovanými žáky.) Logika je podle mého chápání ta, že na jednu stranu se uznává, že standard se nehodí pro všechny děti, na druhou stranu je snaha nedovolit školám, aby rezignovaly na práci s dětmi s postižením, ale motivují se, aby se je snažily dotáhnout na minimální úroveň funkčních kompetencí. (Připomínám, že momentálně máme pojetí standard = minimum.) V rámci řešeného úkolu není zatím rozhodnuto.

Problematika úpravy kurikula pro děti se speciálními potřebami mne zajímá. Dříve nebo později to budeme muset řešit i v rámci tohoto projektu, pokud se udrží při životě. Kdybyste mi chtěla třeba poslat přes soukromou zprávu kontakt na sebe, mohli bychom využít Vašicz zkušeností, až se do toho pustíme. D. Dvořák

P. S. Moderátorko, smí se využívat toto fórum k seznamování?

Sice jsem moderátor, ale i přesto odpovím - navazování kontaktů a seznámení je jedním z poslání sociálních sítí a tyto diskuze jsou také jejich součástí. Seznámení, zvláště je-li jeho účelem další práce v tématu daného fóra, je vítáno.

S tím s Vámi naprosto souhlasím. Otázka možných standardů pro tuto oblast je velice složitá a pozornost je nyní zaměřena na hlavní priority, i když ani na tyto otázky se nezapomíná. Standardy pro základní školu praktickou by neměly být tvořeny tak, že bude pouze ponížena jejich úroveň. Měly by být případně zpracovány na základě výstupů z RVP-LMP a specifik mentální retardace tohoto pásma. Potom teprve by mohla být jejich hodnota vypovídající a mohly by být vhodné pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, vzdělávajících se na základních školách praktických. Otázkou je, jaký má taková „standardizace“ smysl. Problematika speciální pedagogiky je tak rozsáhlá a komplikovaná, že by to postihnout standardy tak, aby to bylo objektivní, nebylo možné.

Jsem moderátorka a potvrzuji Tomášovu informaci Naše diskuzní fóra slouží samozřejmě také k navazování vztahů mezi lidmi, jejichž zájmy, potřeby a názory se propojují. Jsme "společenství", podporujeme výměnu zkušeností, podporujeme i vznik menších skupinek lidí, kteří spojuje cosi společného v jejich profesi. A tak uvidíme, co se během měsíce této veřejné diskuze přihodí Seznamujte se.
Lenka

Standardy v praktických školách?
Ve třídách praktických škol je podle státních norem menší počet dětí a to krom jiného vyplývá i z důvodů zvýšeného individuálního přístupu k dětem s LMP. Z osobních zkušeností několikaleté práce s devátými ročníky mohu potvrdit propastné rozdíly jednotlivých žáků v ročníku, které jsou nejen znalostní a vědomostní, ale i věkové (v letošním roce je to od 14 do 17 let), tzn. i ve vyspělosti dětí. Na doporučení jsem si také prošla výše zmiňované testy KALIBRO. Je samozřejmě počítáno s tím, že učitel se žáky jednotlivá témata a otázky projde, ale napadají mě myšlenky, které by mohly souviset i s případnými standardy pro žáky PŠ:
- nakolik můžu "méně chápavého" žáka navést, co bude ještě polopatické vysvětlení a co návodná rada
- testy jsou časově dotované, ale otázky natolik dlouhé, že "my" bychom je za ten čas stačili sotva přečíst
- z důvodů rozdílného tempa jednotlivců při práci a úrovně chápání, je hromadná forma testování takřka nemožná, případně za podmínky, že by každý žák měl k ruce "svého vysvětlujícího učitele"
- hlavní problém, který mě u podobných testů zaráží a často se opakuje je kladení otázek na principu abstrakce a logického myšlení. Jistě ne 100%, ale ve většině případů mají děti s LMP právě největší potíže s logickým uvažování a abstrakcí. A v neposlední řadě také se soustředěním se a udržením pozornosti. Otázky pro ně musím být krátké a jednoznačné, nevyžadující příliš obsáhlé odpovědi. (Často pak raději sklouzávají nejjednodušímu "NEVÍM")
- jak v testování standardů zohledníme žáky, kteří mají individuální plány a jsou také individuálně hodnoceni
Dokážeme toto všechno ve standardech postihnout? Lze srovnávat žáky s tak velice různorodou intelektovou, volní a sociokulturní úrovní?

Umím vám dát jen velmi obecnou odpověď. Ono se opravdu testuje skoro ve všech vyspělých zemích (i když připouštím, že ne všude plošně). Jsou zkušenosti, že lze získat smysluplná data. Testují i národy, které znám jako dosti lakomé, takže asi nějakou hodnotu za své peníze získávají. Takže problémy, o nichž píšete, lze ohlídat. To, jak se konkrétně ošetří, závisí na tom, k čemu testování slouží a jak se provádí v dané zemi.

I když informace v médiích se někdy vzájemně trochu popírají, my nepracujeme na standardech vedoucích ke srovnávání žáků, ale k ověřování toho, zda dosáhli určité úrovně. To nemusí být úplně v rozporu s tím, že se mluví o srovnávacích zkouškách. Smysl má srovnat, kolik žáků v různých školách nedosahuje dané úrovně. Víme, že taková informace není vizitka práce učitelů, ale především obraz složení žákovské populace, a tudíž že má sloužit pro poskytnutí podpory, ne pro "trestání" škol.

Každopádně Vám děkuju za připomínky a otázky, určitě se tím musíme zabývat.

V tématu k angličtině se objevila zpráva, která patří i sem:
Téma diskuze: ANGLICKÝ JAZYK - pracovní návrh standardů