Také píšete povinně pololetní písemky? V čem je jejich smysl? Obešli byste se bez nich?
Pracuje se s písemkami ještě nějak dál? - zpětná vazba, srovnávání tříd apod.

Děkuji za odpovědi.

Ahojky Pavlíno,
také píšeme pololetní práce!
Mám matematiku, tak tam je to celkem běžná věc. Píšu je proto, že je
1) píší i ostatní
2) máme nařízeny shora
3) využívám pro porovnávání svých žáků s ostatními při větší práci.
V ostatních předmětech nevím, jak to je.
Na bývalé škole měli tzv. "vědomostí testy", které se psaly vždy za pololetí. Aby jich žáci neměli mnoho, koordinovalo se to do obou pololetí.

Učím "povídací" předmět a písemné aktivity jsou pro mě i kolegy ve škole záchrana. Jak totiž žáci odloží pera a tužky, začnou klábosit a nelze je utišit. Zkoušela jsem domluvy, náhradní úkoly, tresty, poznámky do žákovské, nepomáhá nic. Pokud každých pět minut musíte čekat, až se ruch ve třídě uklidní, zbude vyučovacího času tak na pár vět, které zapadnou v hluku. Takhle hlučí už šesťáci, když přijdou na 2. stupeň. Nemáte někdo radu, jak děti zklidnit a přimět k práci? Učím pět let, prošla jsem množstvím seminářů a kurzů, ale žádná metoda výuky mi nepomůže - prostě se k ní nedostanu, překřikuju žáky, aby aspoň těch pár vpředu něco slyšelo a dělalo.
Písemná cvičení a prověrky jsou jediným světlým okamžikem, kdy se většina dětí aspoň na chvíli zklidní a soustředí. Budu je muset dávat v každé hodině, i když si umím přestavit mnohem atraktivnější formu hodiny. Ale s jinak se chovajícími dětmi...

Nevím, co jsou to "povídací" předměty. Pokud jsou "povídací", povídá učitel nebo povídají žáci? V případě, že povídá učitel, lze předpokládat, že to žáky nebaví (viz. pyramida učení). V případě, že povídají žáci, lze předpokládat, že budou hlučet. V tom bych neviděla problém, pokud "hlučí" v určitých mezích, chcete-li pravidlech (ty nastavuje učitel) a drží se daného tématu. Je těžké poskytnout radu zvenčí, pokud neznám styl výuky (uplatňované metody a formy), prostředí, složení třídy, způsob výuky ostatních učitelů ..."Dobrá rada nad zlato!"
Pokusila jste "sondovat" i na 1. stupni? Ptala jste se učitelek (učitelů), kteří učili žáky v 5. ročníku (případně dříve), jak to prováděli oni? Zda i oni měli podobný problém? Případně, co tzv. "zabíralo"?
Možná u kolegů získáte radu, potažmo "zlato"...
Dana

V současné době již neučím, ale v mé pedagogické minulosti jsem se setkala s každoročním psaním čtvrtletních, pololetních, třičtvrtěletních i závěrečných prací - na volný list papíru. Žáci napsali, učitelé zkontrolovali, opravili, oznámkovali. Rozdali žákům, ti provedli opravu - do sešitu. Práce byly shromážděny u třídního učitele, na konci roku byly odneseny do archivu...
Z mého dnešního pohledu v takovém systému nevidím smysluplnost (pro žáka, pro učitele). Pravdou je, že "testování" je ńutné. Jako učitelka bych chtěla vědět, zda se mi podařilo splnit cíle, které jsem si stanovila (resp. jsme si stanovili v ŠVP). Chtěla bych vědět, zda se mi postupně daří rozvíjet dovednosti... žáků (KK). Ale zda to testování představují pouze prověrky, o tom přesvědčena nejsem.
Takže - pokud testovat, tak s rozumem, citem a srdcem zároveň. Jejda, jde to vůbec?
Dana

A kdepak je napsáno, že se musí psát? Ví to někdo? Nebo se to jen traduje? Jak je možné, že některé školy takové písemnky zrušily?

Děkuji za všechny příspěvky. Usuzuji z nich, že písemky probíhají, protože:

• jsou povinné (opravdu?);
• patří k tradici (vše se mění...);
• potřebujeme zjistit úroveň znalostí žáků (zaznělo: určitě by to šlo i jinou formou).

Dovolím si nezařadit důvod, aby byli žáci chvíli zticha - předpokládám, že toto nemůže být regulérní důvod.

Souhlasím s tím, že by měl být nástroj, který ukáže

• učiteli, jestli dostatečně vysvětlil a procvičil zadanou látku; současně se také stává velmi důležitým dokladem učitele při případných připomínkách rodičů k hodnocení žáka;
• rodiči (a žákovi), jak dítě zvládá učivo.

Máte ještě další důvody, proč by byly pololetní (a podobné "důležité") písemky povinné?

Nezdá se mi ale nutné, aby byly písemné práce povinné, pokud se s nimi dále nepracuje (viz můj úvodní příspěvek), a vyučující má v daném předmětu dostatek doložitelných podkladů pro hodnocení...

Pokud si je škola dala do ŠVP, pak povinné asi budou.
V matematice píšeme čtvrtletní práce. Nemám je sice ráda, ale nazavrhovala bych je. Myslím, že nevadí, když musí žáci prokázat znalost vědomostí za větší časový úsek. Koneckonců nějakému testování a prokazování svých kvalit budou postaveni celý svůj život. Pokud ale mám spoustu dalších známek za pololetí, tak jedná písemná práce nezvrátí celé hodnocení, ale může být jazýčkem na vahách.

Mě se docela osvědčovalo ověřování toho, co se žáci naučili, vždy po ukončení určitého tématu. Pokud se k tomu hodila písemná forma ověřování, proč ne. Zdá se mi to vhodnější než čtvrtletní a pololetní písemky.

Jiná forma písemného ověřování, která se mi osvědčovala měla charakter komplexního souboru úkolů. Ty se týkaly toho, co by žáci v daném období měli umět. Úkoly byly sestaveny do testů, které měly několik rovnocenných variant na jedné úrovni a žáci po zvládnutí určité úrovně na předepsaný počet bodů postupovali do vyšší úrovně. Testy se hodnotily body, neznámkovaly se. Jednu úroveň mohli zkoušet čtyřikrát. Nebyla to soutěž, ale každý se posouval až na tu úroveň, na kterou měl znalosti a dovednosti. Nebylo to povinné, ale účastnili se téměř všichni i když dosáhli různých úrovní. Tento systém měl vysokou diagnostickou i motivační hodnotu. Pro pořádek dodávám, že se jednalo o pátý ročník v českém jazyce.

To se mi moc líbí. A testy jsou někde dostupné? Pokud už byly takto promyšleně vytvořeny, možná by kolegové byli vděční za jejich zpřístupnění.