Pavlína Hublová píše:
Klára Močičková píše:
Musím jen souhlasit s názorem, že dětem chybí vůle a chuť překonávat se. Pokud jim vše nenaservírujeme na zlatém podnose, nejlépe v podobě jasných pravidel a algoritmů, nenajdou v sobě vnitřní sílu k přemýšlení a samostatnému vyřešení příkladu či úlohy. Je to podle mě jeden z důvodů, proč je geometrie u žáků tak neoblíbená – žádné předem dané pravidlo neexistuje, k řešení naopak vede dokonce více cest než pouze ta jedna správná.
Milá Kláro,
děkuji za podnět k přemýšlení. Napadá Vás (nebo i ostatní) čím to je, že "se jim nechce"? Učivo je moc lehké/těžké? Nemají dostatečné znalosti/zkušenosti?
Souvisí tyto otázky s málo rozvíjenou matematickou gramotností (tedy podle výsledků PISA)?
Je těžké hovořit o všech žácích všeobecně. Každý má samozřejmě jíný přístup k výuce, ale ve většině případů vidím problém už jen v přípravě na hodinu - žákům trvá několik dnů, než si začnou nosit rýsovací pomůcky. Neříkám, že to je hlavní důvod, ale jeden z mnoha. Když už si pomůcky přinesou, neumí s něma správně pracovat. Když už pokročíme tak daleko, že máme pomůcky a umíme je používat, nastoupí popisy konstrukcí, které naše děti vůbec nechápou a nerozumí jim a je to už třetí věc v této kapitole, která je strašně otravuje a nebaví a to jsme v podstatě teprve na začátku. Za tak dlouhou dobu nepocítili žádný úspěch a motivovat je, je velmi těžké. V geometrii vede velmi dlouhá cesta ke konečným poznatkům a možná proto je neoblíbenou. Je potřeba umět a znát spoustu věcí naráz - žák musí umět manipulovat s rýsovacími potřebami, musí znát matematické symboly, musí znát všechny možné věty a pravidla, které v geometrii platí. Je málo těch žáků, kteří zvládají všechno naráz. Tak snad proto?
