Jaký je váš první dojem z návrhu desatera? Co vás při čtení napadlo? Máte nějaký jiný komentář?
Zdravím všechny diskutující, po delší době jsem zase hledal, co je nového v souvislosti s problematikou leváctví, a narazil jsem na tuto diskuzi. Cíle spojené s pravolevou orientací, uvědoměním si pravé a levé strany mi připadají jako realistické, i když bezpečné zvládnutí LPxPL orietace zvládají děti mnohem později a někdo s tím zápasí po celý život. Správný je, podle mého názoru, požadavek na vytvoření návyků při držení psacího a kreslicího náčiní, tzv. špetky, i uspořádání pracoviště při kreslení, malování, psaní a všelijakém tvoření.
Musím však říci, že po přečtení celého textu jsem si okamžitě řekl, že takto stanovené cíle, jsou-li chápány skutečně jako standardy v pravém slova smyslu, jsou pravděpodobně jen velmi málo splnitelné. Především druhá část dokumentu mi připomíná jen zbožné přání někoho, kdo se zasnil, řekl si, co by bylo dobré a přínosné, a napsal to do dokumentu. Vzpomněl jsem si hned na podobné materiály, které k nám na střední školu přišly z min. školství a na naši komisi společenských věd, která kroutila hlavou nad standardy, podle nichž má absolvent SŠ chápat podstatu Nietzscheovy a Hegelovy filozofie a umět je srovnat, když třetina třídy v prvním ročníku neví, co vlastně je pluh, že se obilí sije na podzim i na jaře a slovo "ladem" si druhá třetina třídy spojuje s nějakou variantou osobního jména Lada. Vysvětlit pak v dějepise podstatu trojpolného hospospodářství je nadlidský úkol.
Rozhodně se necítím odborníkem na předškolní výchovu a vycházím spíše ze zkušeností rodiče, zkušeností s dětmi mých přátel a množství historek našich studentek z pobytu v MŠ na praxích a samozřejmě komentářů mých kolegyň.
Mám však neodbytný pocit, že když běžným učitelům nadřízený orgán předloží přehnaný, "přefouknutý" a nerealistický cíl, nebudou se tím chtít zabývat vůbec. Co si mám i jako rodič šestiletého dítěte představit pod předloženým standardním výstupem "rozumět běžným okolnostem a dějům, jevům a situacím, s nimiž se běžně setkává (rozumět tomu, co se ve známém prostředí děje)"?
Co se děje ve školce nebo v televizi? Na zahradě nebo na internetu? Rozumět rozchodu vlastních rodičů?
Přiznám se, že čím déle jsem ve školství, tím méně rozumím tomu, proč chceme mít všechno do detailu popsané, rozpitvané a zapapírované, jako kdybychom neuměli učit a vychovávat, nepoužívali zdravý rozum a správnou dávku intuice?
S pozdravem Ivo Vodička
|