anunaki píše: Zdravím babičko, znám podobný případ. Hold pravda na začátku bolí. Psycholožka radí výborně-kluk potřebuje vidět svět jinými brýlemi, než těmi co mu nasadili rodiče. Ty negativa co v sobě má, to jsou nevyřešené problémy rodičů(jejich sny a životní cíle), které přecházejí na děti a zřejmě jich bylo tolik že tento batoh problému chlapec neunese a objevuje se nemoc(nemá v jeho moci batoh unést). Tak nějak potřebuje "vystřízlivět" z jejich výchovy. Navíc rodiče se nevědomě více věnují "chytřejší" holčičce u které se dá "ještě něco dělat" a chlapec to cítí, i když to neumí vyjádřit nebo nechce vyvolávat konflikt. Příkladem je sparťanská výchova kde chlapec po osmi letech odešel od matky a naučil se být mužem. Dnešní "mozkově prázdné" matky (3/4 populace) nemají propojení se svými předky a neumí dáti dětem pevné kořeny. Ty děti následně jdou z extrému do extrému. Život učí, škola pouze vychovává.
Tedy tyhle "analýzy na dálku" miluju. Co svým příspěvkem sledujete? Mimochodem, neříká se sparťanská, ale spartánská výchova.
A k původnímu příspěvku: občas se stává, že se děti u nového, neznámého psychologa jeví nezralejší, než jsou. To, že se dítě s dysfázií může psychologovi, který je vidí prvně, zdát například opožděné, rozhodně není nic neobvyklého. Kromě vyjádření psychologa je ale podstatný i klinický obraz dítěte, to, jak se jeví doma i ve školce. A pedagogové u zápisu mají také většinou reálný odhad schopností dítěte.
Osobně bych požádala o nové vyšetření, ideálně u jiného psychologa.
Jsem speciální pedagožka, s podobnými případy jsem se setkala, není to nic neobyklého a rodiče mají právo se vyjádřit.
Držím palce!
|
. Vydržte!