Naše školství je ve vleku tradic. V zákoně jakoby máme, že se na železnici používá k tažení vagónů parní lokomotiva. Když jsem byl poprvé v nizozemské škole překvapilo mě, že tam děti nastupují při dovršení čtyř let (průběžně během roku). Samozřejmě nejprve jsou ve skupině nejmenších (4-5), kde se pracuje "školkovým" způsobem. Pak postoupí do vyšší skupiny (6-7), kde je už práce náročnější. A tak to jde dál. Našim problémům s tzv. školní zralostí nějak nerozuměli. Vše plyne přirozeně. I u nás máme mnoho škol s názvem ZŠ a MŠ, ale existuje v nich ta tradiční bariéra, která brání propojení MŠ a 1. stupně ZŠ a která přináší a pokud se uvažování i zákon nezmění bude stále přinášet problémy.

Obě holčičky půjdou po prázdninách do třetí třídy, i když šly "o rok dříve" do školy, vše zvládají na výbornou, rodiče nelitují, že holčičky šly do školy dříve.