Diskuzní fórum https://diskuze.rvp.cz/ |
|
Burza metodických vychytávek ve výuce na ZUŠ https://diskuze.rvp.cz/viewtopic.php?f=585&t=18803 |
Stránka 2 z 3 |
Autor: | Návštěvník [ pát 16. zář 2011 22:11:09 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Burza metodických vychytávek ve výuce na ZUŠ |
TAKT vysvětluji následovně: Notičky, které jsme se naučili kreslit, budeme zabydlovat v notové osnově – bude to jejich domeček. Na začátku notové osnovy bude mít tento domeček označení , jak velké pokojíky /takty/ se v něm nacházejí /označím v notové osnově/. Například můžeme mít domeček s pokojíky, do kterých se mohou nastěhovat 2 čtvrťové notičky = 2/4 takt /obvykle i předškolní děti znají podobu číslic – ověřím – pokud ne, naučím je tyto číslice rozeznat – dvojka je labuť, čtyřka židle, trojka má dvě bříška/. V tomto momentě přeměníme kouzlem čtvrťové noty na kočičky. Vezmu 2 židle a předvedu „pokojíček“, ve kterém jsou tyto židle připraveny pro 2 kočičky, na každé židličce sedí jedna kočička. Vepíšeme do notové osnovy 2 čtvrťové noty /píšu je do první mezery/. Když už jsou kočičky zabydleny, zavřeme pokojíček = taktová čára. Další pokojíček můžeme obsadit jinak. Namísto dvou kočiček se může usadit přes dvě židle pejsek = půlová. Předvedu – „zalehnu“ obě kočičí židle Ukážeme pro pochopení ještě na „rodokmenovém“ obrázku not - půlová = pejsek, pod „pejskem“ se větví 2 kočičky – pejsek může obsadit místa dvou kočiček. Napíšeme půlovou do notové osnovy , zavřeme pokojíček /taktová čára/ - už máme v domečku obsazeny 2 pokojíčky. Podobně postupuji dál – namísto 1 kočičky si mohou sednout na její židličku 2 myšičky = osminové. Atd. – postup stejný – předvedu, zapíšeme – kombinujeme takt se 4 „myšičkami“ anebo 2 myšičky + 1 kočička. Až máme v „domečku“ hodně pokojíčků, zamkneme ho /dvojitá taktová čára/. Další procvičování ve třídobém taktu, do čtyřdobého „pokojíčku“ se konečně může ubytovat i „prase“ = nota celá /chudák maminka všech not – dožívá se proměny v prase/. Ani v této situaci se nezmiňuji o počítání, nevytleskáváme. Teď následují domácí úkoly /nejdříve procvičíme v hodině/: Doplňování taktů. Nadepsaný „dům“ – určím takt – napíšu na začátek notové osnovy – „zabydluji“ – s komentářem, průběžně opakujeme pojmy – vynechám místo – vynechané místo označím pod notovou osnovou = tady je třeba doplnit notu /zvířátko/, které se do pokojíčku podle nápisu na domečku /označení taktu/ ještě vejde. Žáčci na místě slovně určují, „koho“ dají do pokojíčku – tím kontroluji, zda úkol pochopili – vepíší až doma. Vypracováním DÚ zároveň procvičují psaní not /pro malé děti docela obtížný úkol – vzhledem k tomu, že noty v notové osnově musejí být malých rozměrů – děti ještě neovládají vždy dostatečně zručně přesné kreslení drobných útvarů – pomalu a postupně usměrňuji – aniž bych se vyjádřila jakkoliv negativně o výsledné podobě „jejich“ not – třeba se zmíním, že některé notičky hodně papaly – až budou víc sportovat, vejdou se do notové osnovy lépe – atd., improvizačka podle situace/ |
Autor: | Návštěvník [ pát 16. zář 2011 22:12:48 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Burza metodických vychytávek ve výuce na ZUŠ |
REPRODUKCE RYTMU ZE ZÁPISU Příprava: Vrátím se k pojmu „rytmus“ jako jedna ze základních součástí hudby, zmíním se o tom, že směřujeme k dovednosti hrát z not – budeme se věnovat nejdříve této podobě hudby – naučíme se rytmus vytleskat ze zápisu /tleskání rytmu už děti znají z předchozích lekcí – např. formou hádanky – uhodni podle vytleskaného rytmu známou písničku/. Předvedu z některého předchozího společného zápisu vytleskání taktu, ve kterém jsou pouze čtvrťové noty – kočičky: Např. 2/4 takt – tleskám a počítám = první /kočička/druhá/kočička/. Půlová =namísto dvou kočiček = tlesknu a napočítám první i druhou „kočičku“. V tomto momentě je třeba vysvětlit pojem „slabika“ – děti chodí ještě do MŠ anebo některé začínají navštěvovat 1. třídu ZŠ a s pojmem „slabika“ se ještě nesetkaly. Vysvětlím takto: Dej si ruku na bradu – řekni slovo /např. máma/ - brada udělala 2 pohyby dolů = každý pohyb je 1 slabika. Převedu na počítání – pojem slabika je jasný. Převedu na situaci v taktu – vysvětlím počítání na „myšičky“ = každá myšička se tleská na jednu slabiku. A je to Zbývá procvičování – podle potřeby i v rámci DÚ. Obvykle touto metodou děti naprosto bez problémů pochopí všechno – není potřeba nic doplnit, ve všem mají naprosto jasno. Poté mohou následovat pomlky /vysvětlím jejich funkci = ticho, které má určitou délku/– kočičková pomlka /letící ptáček/, pomlka prasátková - celá /svítidlo přimontované ke stropu/, půlová – pejsková /sedící cihlička/, osminová – myšička /kolébka s nožičkou/ - nácvik psaní přímo do notové osnovy, doplňování taktů pomlkami. Vytleskávání = jak se „vytleskávají“ pomlky – procvičit – jako součást úkolu doplňování taktů pomlkami – vypracovaný domácí úkol vytleskat = je to současně kontrola správnosti. V hodinách je takto velmi často bezva zábava, vznikají situace, kdy se baví nejen žák, ale i učitel, lze různě improvizovat a na některé hry se děti velmi těší. Je jasné, že i při takto odlehčeném způsobu výuky si učitel ve skutečnosti nehraje – ač se často náramně baví spolu se žáky. Musí mít na zřeteli cíl, ke kterému veškerou zábavu posouvá. Nenápadně Takovýto postup ovšem vyžaduje větší časový prostor. V úvazku není čas – 1 vyučovací hodina týdně, ve které učitel klavíru a kláves musí zvládnout naučit nejen praktické hraní, ale též teorii, v žádném případě nestačí. Nastavuji – v rozvrhu mám okna a učím navíc = dotuji české školství. Snažím se přitom nepodlehnout „blbé náladě“ /občas se mi to podaří/ a za různých daných nepříznivých podmínek i formou vyučování grátis být v souladu s hodnotami, které jsou pro mě v životě důležité. Na druhé straně je to investice, která se velmi vyplatí – své metodické postupy mám během své letité praxe promyšlené a navazující na sebe, mám svou základní filozofii ve výuce a stavění vědomostí a dovedností v podobě bytelného domečku s pevnými základy umožňuje v dalších ročnících rozvíjet u žáků samostatnost, což se později projeví jako časová úspora. |
Autor: | Návštěvník [ pát 16. zář 2011 22:29:37 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Burza metodických vychytávek ve výuce na ZUŠ |
Svými předchozími příspěvky jsem se snažila doplnit metodické postupy, které jsem při založení tématu BURZA nabídla. Vlastních metodických postupů ve výuce mám samozřejmě víc - každý učitel má "svůj rukopis", osvědčené finty "fň" atd. a ráda bych se o takových postupech "odjinud" dozvěděla též. Ráda počkám na takový příspěvek - uvolním prostor dalším event. nápadům do burzy. Moderátorkám se hluboce omlouvám za svou nešikovnost - k prozkoumání a vložení příspěvků na Digifolio jsem se ještě nedostala. Srdečně zdravím*********************************************** |
Autor: | Pavlína Hublová [ sob 17. zář 2011 12:00:04 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Burza metodických vychytávek ve výuce na ZUŠ |
Děkuji za všechny učitele hudební výchovy (nejen) na ZUŠ a těším se, že přidají další kolegové. Databanka v DIGI byla aktualizována. |
Autor: | Marek Frnka [ ned 25. zář 2011 8:49:08 ] |
Předmět příspěvku: | Inspirace alternativními nástroji |
Rád bych si časem pořídil do třídy pro zpestření výuky různé rytmicko-melodické nástroje. Lze začít některými podomácku vyrobenými orffovými nástroji ( škola pokud už je vůbec koupí,tak leda tak do nauk, rozhodně ne do tříd výuky hlavních nástrojů...). Populární je např. BRUMLE, dostupná za přijatelnou cenu okolo sto korun... Více o Hapi drum,brumli i o netradičních nástrojích zde: http://mafr.blogy.rvp.cz/2011/09/25/net ... -nastroje/ Znáte HAPI DRUM ? Rozhodně stojí za úvahu! ...návod na výrobu by bylo možné dát do sekce WIKI ! (kdo má vlastní zkušenost podělte se!!!). |
Autor: | Návštěvník [ pát 20. led 2012 21:07:42 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Burza metodických vychytávek ve výuce na ZUŠ |
Ačkoliv se prozatím nenaplnil můj záměr nastartovat některými svými nápady burzu metodických vychytávek - doposud zjevně není zájem od jiných kolegů přispět svými nápady, zkusím ještě přidat něco - třeba to bude k něčemu...... Během let praxe se mi osvědčilo "stavět na pevných základech", proto učím "po svém" v rámci hodin klavírní hry i některé kapitoly z hudební nauky - např. STUPNICE Příprava ke hře stupnic - úvodní hodiny - začátečníci /někteří žáci PHV, 1. ročník/. Situace - co už umíme: Hra podle sluchu - pětiprstová poloha, hra tenuto všemi prsty, orientace v oktávách, hudební abeceda, rytmus, takt, noty v obou klíčích, posuvky /pojmy půltón a celý tón/, všechny názvy not s posuvkami /též zápis not s posuvkami/, hra z not tenuto, staccato a LEGATO. Jakmile máme zažité legato, začínáme se seznamovat se stupnicemi. Vycházíme z definice stupnice: Stupnice je řada tónů, které jdou postupně za sebou a jsou uspořádány podle určitých pravidel. Ujasníme si, "co to je", když jdou tóny postupně za sebou /uspořádání podle výšky - předvedu příklad: tóny "napřeskáčku", tóny po sobě/. Následují PRAVIDLA - zmiňována v definici. Skládáme podle různých pravidel různé stupnice - např. celotónovou, stupnici "na černých", střídavě celý tón a půltón - zahraji v řadě vzestupně i sestupně. Zaposloucháme se - jakou mají tyto utvořené stupnice náladu. Např. celotónová stupnice - "diví se, žasne" - jako Alenka v říši divů. Skladatel o Alence chce napsat skladbičku. Má možnost použít všechny tóny, všechny klávesy. Je v podobné situaci, jako malíř, který při malování vybírá jen ty barvy, které se mu do tématu a nálady jeho obrazu hodí. Např. k namalování zasněžené zimní krajiny bude potřebovat jiné barvy, než na letní kvetoucí louku. Skladatel tedy pro skladbu o žasnoucí Alence zvolí tóny celotónové stupnice a utvoří z těchto tónů melodii /předvedu několik krátkých motivů - improvizovaně/. Následuje představení stupnice durové a mollové. Nezvučně stisknu dlaní klávesy od c po c /v jakékoliv oktávě/, vyhledáme půltóny - které jsou na klávesách dobře rozeznatelné, zjistíme počet kláves /vysvětlím pojem "stupeň" - jako na schodišti anebo žebříku stupínky/ - určíme si, mezi kterými stupni jsou půltóny /podle definice hledáme PRAVIDLO/. Po této "inventuře" zahraji stupnici vzestupně i sestupně a zjišťujeme podle slyšeného "náladu" této stupnice /děti napadají různé výrazy pro charakter této stupnice, podle situace někdy "prozradím", že tato stupnice je veselá/. Stejně postupuji u představování mollové stupnice /aiolské/. Poté obě stupnice zahraji po sobě - pro porovnání. V tuto chvíli je více zjevný rozdíl v charakteru stupnic - slyšíme jasněji, že je mollová smutnější a durová veselá. Můžeme si vyzkoušet práci skladatele. Abychom měli základ pro písničku /jde o formu/, zvolíme si nějakou krátkou básničku /úplně postačí 4 verše/. Pokud dítě žádnou básničku nemá ve svém "repertoáru", vybereme nějakou říkanku anebo improvizovaně vymyslím /anebo vymyslíme společně/ krátkou rýmovačku - často i "na míru" danému žáčkovi, text zapíši. Podle toho, jaké je téma textu /veselé anebo smutnější/, zvolíme stupnici, ve které se budeme pohybovat. Zásada: začínáme a končíme základním tónem. /Poznámka: pojem základní tón už známe - vysvětlím ještě v době, kdy hrajeme podle sluchu bez znalosti jakékoliv jiné teorie: základním tónem obvykle písničky končívají, s jistotou jej rozeznáme tehdy, když máme pocit, že jsme "doma, u maminky" a nikam se nám už odcházet nechce = "pocit" základního tónu. Využíváme v počátečních beznotových hodinách též ke hře obouruč - doprovod základním tónem k melodii - střídáme ruce v rolích melodie i doprovodu, přidáváme pak k základnímu tónu doprovodu dudáckou kvintu/ Předvedu - improvizace melodie na základě vybraného textu. Poté následuje obvykle okamžitě zdařilý pokus žáka - "složí" melodii, která díky textu a dodržení zásady začínat a končit základním tónem má formu, rytmus i harmonický rámec. Improvizovanou melodii složíme na základě obou stupnic - durové i mollové, následuje domácí úkol - tvořit dále různé melodie, vyzkoušet si doma. Tímto způsobem ihned vidíme, jaký mají stupnice SMYSL, k čemu stupnice slouží. Podle časových možností a podle schopností žáka může následovat v návaznosti na tuto hodinu tvoření durové stupnice od různých kláves pouze na základě pravidla - půltóny mezi 3.4. a 7.8. stupněm, "hotovou" stupnici kontrolujeme sluchem - zní vesele. |
Autor: | Návštěvník [ pát 20. led 2012 21:12:06 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Burza metodických vychytávek ve výuce na ZUŠ |
Pokračování: V této fázi výuky stupnic se mollovou stupnicí načas nezabýváme - odložíme jí "bokem" /při dostatku času ovšem je možné stejným způsobem tvořit i stupnici mollovou/. Můžeme přistoupit k vysvětlení kvintového i kvartového kruhu u durových stupnic - princip, pořadí křížků a béček - základní informace, zapíši do notového sešitu - "vzorem" pro všechny durové stupnice je C-dur - má v jedné kapse stupnice s křížky, ve druhé kapse jsou stupnice béčkové. Postupně každá z těchto stupnic dostane přidáno do svého batůžku další posuvku. O tom, která stupnice dostane přidánu posuvku, se dozvíme, když si napočítáme vždy ve stupnici pátý tón - to bude začátek další stupnice - dostane svůj křížek - atd. Dál myslím už není třeba popisovat - máme "nastartováno", pokračuji klasicky /vše zapisuji žáčkům přehledně do notového sešitu/, jde to opravdu hladce, prověřeno letitou praxí. Snad ještě poznámka: oproti doporučení z osnov i metodiky probírám se všemi svými žáčky ZÁSADNĚ všechny stupnice - píšeme je i hrajeme /samozřejmě včetně akordů/. První stupnici /i s akordy - T5 + obraty/ - C-dur - zapíši jako vzor - ostatní stupnice, které hrajeme postupně v hodinách "prakticky", si žáci vždy postupně píší už sami /při zadání ovšem probereme ústně - určíme počet posuvek + jejich název, žáci vyjmenují, které noty budou ve stupnici, ze kterých konkrétních not - tónů - se bude skládat akord/. Osvědčilo se mi to hlavně proto, že při znalosti všech stupnic získáváme přehled /i nadhled/ v systému stupnic, umíme se pohybovat při hraní skladeb v různých tóninách bez problémů, nelekneme se ani většího počtu posuvek - jsme přece v určité tónině, příslušnou stupnici známe časem teoreticky i prakticky. V neposlední řadě se důkladná znalost stupnic vyplatí později i při tvoření intervalů, např. i septakordů, atd. |
Autor: | Návštěvník [ pát 20. led 2012 21:15:24 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Burza metodických vychytávek ve výuce na ZUŠ |
Pokračování: Ve hře stupnic postupuji takto: Nejdříve durové zvlášť + akordy - způsob hraní akordů pracovně nazýváme "lepené" /tóny akordu hrajeme postupně, zůstávají ale přilepené, jako Popelčin střevíček na schodech/ - vše "do kopečka" i v obráceném sledu /od sextakordu/. Enharmonické stupnice znova nehrajeme - pouze probereme písemně - samozřejmě vysvětlím pojem "enharmonické". Druhé kolo stupnic: durové v protipohybu, mollové zvlášť /aiolská, harmonická, melodická/, akordy tenuto, staccato, rozloženě zvlášť. Dále následují durové rovný pohyb a protipohyb, mollové RP /už pouze harmonická a melodická/, akordy TSR dohromady. Poté durové kombinovaně, mollové RP a PP, akordy tzv. překládaně harmonicky i rozloženě s pedálem. Atd. Na řadu se dostává i hra stupnic 2:3 - duoly kontra trioly, tercie, decimy, sexty, hra v oktávách - tenuto, stacato, lomeně /2 způsoby/ a též stupnice chromatická. Popsaný postup ve způsobech hraní stupnic samozřejmě neprovádíme v jediném ročníku - probírám postupně, v každém dalším ročníku navážeme tam, kde jsme na konci předcházejícího školního roku stupnice opustili. Žáci vždy stupnice v rámci domácího úkolu zapíší - nejdříve v G-klíči, noty celé, později noty půlové /procvičí si správné psaní nožiček not/, může následovat psaní stupnic v basovém klíči s různými tvary not - vhodné pro procvičování psaní not. Jakmile se stupnice stane v jakékoliv /i počáteční/ podobě součástí hodiny, určujeme si tóniny hraných skladbiček /ze začátku pouze u skladeb durových - v návaznosti na probírané stupnice/. Postupně získávané znalosti využíváme jako základ při transpozici /např. prstových cvičení/, při základní harmonické orientaci ve skladbě /určujeme akordy, které se ve hraných skladbách vyskytují/, atd. Domnívám se, že by bylo docela zábavné skládání písní na základě tónů jakékoliv "vlastnoručně" sestavené stupnice též ve výuce HV na ZŠ - bylo by možné využít např. xylofon s chromatickým laděním - označit ve zvolené stupnici hrající dřívka a komponovat. |
Autor: | Návštěvník [ stř 08. úno 2012 7:49:54 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Burza metodických vychytávek ve výuce na ZUŠ |
Tématem mého dalšího příspěvku do burzy je dyslexie a lateralita ve výuce klavíru a kláves. Podrobněji viz příloha. Příloha: RVP - Dyslexie, lateralita.docx
|
Autor: | Návštěvník [ pát 19. dub 2013 11:35:16 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Burza metodických vychytávek ve výuce na ZUŠ |
Webinář Děti s dyslexií a výuka angličtiny. S nadšením jsem si vyslechla prozatím necelé video z webináře Děti s dyslexií a výuka angličtiny ze 17.4.2013 – viz záznam zde na portálu RVP: http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=6591 Zatím ani nejsem schopna poslouchat dál /+ další video s datem 20.3.2013/ z důvodu velkého nadšení – opět se mi potvrzuje poznání, že plujeme všichni ve stejném moři, přicházíme k podobným závěrům – nezávisle na sobě – a je velmi užitečné vzájemně své poznatky sdílet – ačkoliv jsou třeba i z oblasti jiných oborů, předmětů, témat, než jsou ty „spešl naše“. Ve videu jsem slyšela vlastně potvrzení mnohého z toho, co jsem popsala v tématu o dyslexii a lateralitě /viz příloha v předcházejícím příspěvku/ anebo v jiných svých příspěvcích. Například ve videu zazní mj. upozornění na důležitost mluvit s dětmi /dle mého názoru je toto potřeba nejen při výuce dyslektiků/ o smyslu učení , o jejich pocitech, jak co vnímají, jak postupují ve svých činnostech, jak přemýšlejí – atd. Ráda bych dodala k tomuto tématu něco málo: Ve výuce klavíru – čemuž jsem se léta věnovala – může učitel vidět žáky při odlišných činnostech, než učitel na ZŠ – například i ve výuce jazyků /ale samozřejmě i v jiných předmětech/. „Klavírování“ je dle mého názoru o něco více složitější činnost – vyžaduje používání jemné motoriky obouruč současně, zapojení sluchu, vnímání zrakem - noty, orientaci v prostoru /klávesnice/, vnímání rytmu, vnímání a sdělování pocitu = obsahu hudby, atd. – a toto vše je potřeba dobře koordinovat. Pokud učitel klavíru /případně jiného hudebního nástroje – nemám přehled, nevím o dalších učitelích ve svém okolí, kteří by výuku viděli podobně, jako já/ umí rozeznávat a vnímat různé detaily v reakcích žáka, může opravdu vidět a uvidět víc, než učitel ZŠ /kde žák vykonává méně složité úkony, neprojeví se tak detailně + učitel má ve třídě velký počet žáků, nemůže všechy podrobnosti vnímat a pozorovat/ - a může i hodně žákům pomáhat nacházet svou osobnost, „rukopis“, svůj osobitý pracovní a myšlenkový postup /což má velmi pozitivní dosah všeobecně a široce – i směrem k výuce na „literní škole“ /. K tématu dyslexie /a laterality/ - k těmto tématům ZEJMÉNA, ale týká se to výuky všech žáků - ve výuce klavíru považuji za důležité zmínit se ještě o hlasitém počítání při hraní. Měla jsem možnost věnovat se žákům, kteří navštěvovali výuku u učitelů, kteří hlasité počítání během hraní striktně vyžadují. Hlasité počítání během hraní je další BLOKUJÍCÍ činnost, která je přidávána k výše popsaným činnostem /vyjmenovala jsem je částečně po slovu „klavírování“/. Vede u mnoha žáků k tomu, aby hráli stylem „cvičené opičky“, počítání jde na úkor poslouchání a vnímání vlastní hry a hudby /která má být smyslem a hlavním cílem veškeré činnosti žáka/ - a tím se blokuje i TVORBA, vlastní osobnostní vklad do výsledku práce žáka, ztrácí svobodu a radost z hraní, tvoření, hlasitým počítáním se VYPÍNÁ SLUCH – který je velmi důležitý pro hudbu – logicky . Určitě je možné řešit odpoutání se od mechanických prvků při hře, jakou je i počítání /ať už hlasité anebo „v duchu“/různými způsoby, mohu uvést pouze svá řešení z praxe: Samozřejmě základem je dobře vysvětlit pojem rytmus, takt – své postupy jsem popsala v předchozích příspěvcích. Pokračování následuje. |
Stránka 2 z 3 | Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ] |
Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group http://www.phpbb.com/ |