Diskuzní fórum
https://diskuze.rvp.cz/

Burza metodických vychytávek ve výuce na ZUŠ
https://diskuze.rvp.cz/viewtopic.php?f=585&t=18803
Stránka 2 z 3

Autor:  Návštěvník [ pát 16. zář 2011 22:11:09 ]
Předmět příspěvku:  Re: Burza metodických vychytávek ve výuce na ZUŠ

TAKT vysvětluji následovně:
Notičky, které jsme se naučili kreslit, budeme zabydlovat v notové osnově – bude to jejich domeček.
Na začátku notové osnovy bude mít tento domeček označení , jak velké pokojíky /takty/ se v něm nacházejí /označím v notové osnově/.
Například můžeme mít domeček s pokojíky, do kterých se mohou nastěhovat 2 čtvrťové notičky = 2/4 takt /obvykle i předškolní děti znají podobu číslic – ověřím – pokud ne, naučím je tyto číslice rozeznat – dvojka je labuť, čtyřka židle, trojka má dvě bříška/.
V tomto momentě přeměníme kouzlem čtvrťové noty na kočičky.
Vezmu 2 židle a předvedu „pokojíček“, ve kterém jsou tyto židle připraveny pro 2 kočičky, na každé židličce sedí jedna kočička.
Vepíšeme do notové osnovy 2 čtvrťové noty /píšu je do první mezery/.
Když už jsou kočičky zabydleny, zavřeme pokojíček = taktová čára.
Další pokojíček můžeme obsadit jinak.
Namísto dvou kočiček se může usadit přes dvě židle pejsek = půlová.
Předvedu – „zalehnu“ obě kočičí židle 
Ukážeme pro pochopení ještě na „rodokmenovém“ obrázku not - půlová = pejsek, pod „pejskem“ se větví 2 kočičky – pejsek může obsadit místa dvou kočiček.
Napíšeme půlovou do notové osnovy , zavřeme pokojíček /taktová čára/ - už máme v domečku obsazeny 2 pokojíčky.
Podobně postupuji dál – namísto 1 kočičky si mohou sednout na její židličku 2 myšičky = osminové.
Atd. – postup stejný – předvedu, zapíšeme – kombinujeme takt se 4 „myšičkami“ anebo 2 myšičky + 1 kočička.
Až máme v „domečku“ hodně pokojíčků, zamkneme ho /dvojitá taktová čára/.
Další procvičování ve třídobém taktu, do čtyřdobého „pokojíčku“ se konečně může ubytovat i „prase“ = nota celá /chudák maminka všech not – dožívá se proměny v prase/.
Ani v této situaci se nezmiňuji o počítání, nevytleskáváme.
Teď následují domácí úkoly /nejdříve procvičíme v hodině/:
Doplňování taktů.
Nadepsaný „dům“ – určím takt – napíšu na začátek notové osnovy – „zabydluji“ – s komentářem, průběžně opakujeme pojmy – vynechám místo – vynechané místo označím pod notovou osnovou = tady je třeba doplnit notu /zvířátko/, které se do pokojíčku podle nápisu na domečku /označení taktu/ ještě vejde.
Žáčci na místě slovně určují, „koho“ dají do pokojíčku – tím kontroluji, zda úkol pochopili – vepíší až doma.
Vypracováním DÚ zároveň procvičují psaní not /pro malé děti docela obtížný úkol – vzhledem k tomu, že noty v notové osnově musejí být malých rozměrů – děti ještě neovládají vždy dostatečně zručně přesné kreslení drobných útvarů – pomalu a postupně usměrňuji – aniž bych se vyjádřila jakkoliv negativně o výsledné podobě „jejich“ not – třeba se zmíním, že některé notičky hodně papaly – až budou víc sportovat, vejdou se do notové osnovy lépe – atd., improvizačka podle situace/

Autor:  Návštěvník [ pát 16. zář 2011 22:12:48 ]
Předmět příspěvku:  Re: Burza metodických vychytávek ve výuce na ZUŠ

REPRODUKCE RYTMU ZE ZÁPISU
Příprava:
Vrátím se k pojmu „rytmus“ jako jedna ze základních součástí hudby, zmíním se o tom, že směřujeme k dovednosti hrát z not – budeme se věnovat nejdříve této podobě hudby – naučíme se rytmus vytleskat ze zápisu /tleskání rytmu už děti znají z předchozích lekcí – např. formou hádanky – uhodni podle vytleskaného rytmu známou písničku/.
Předvedu z některého předchozího společného zápisu vytleskání taktu, ve kterém jsou pouze čtvrťové noty – kočičky:
Např. 2/4 takt – tleskám a počítám = první /kočička/druhá/kočička/.
Půlová =namísto dvou kočiček = tlesknu a napočítám první i druhou „kočičku“.
V tomto momentě je třeba vysvětlit pojem „slabika“ – děti chodí ještě do MŠ anebo některé začínají navštěvovat 1. třídu ZŠ a s pojmem „slabika“ se ještě nesetkaly.
Vysvětlím takto:
Dej si ruku na bradu – řekni slovo /např. máma/ - brada udělala 2 pohyby dolů = každý pohyb je 1 slabika.
Převedu na počítání – pojem slabika je jasný.
Převedu na situaci v taktu – vysvětlím počítání na „myšičky“ = každá myšička se tleská na jednu slabiku.
A je to
Zbývá procvičování – podle potřeby i v rámci DÚ.
Obvykle touto metodou děti naprosto bez problémů pochopí všechno – není potřeba nic doplnit, ve všem mají naprosto jasno.
Poté mohou následovat pomlky /vysvětlím jejich funkci = ticho, které má určitou délku/– kočičková pomlka /letící ptáček/, pomlka prasátková - celá /svítidlo přimontované ke stropu/, půlová – pejsková /sedící cihlička/, osminová – myšička /kolébka s nožičkou/ - nácvik psaní přímo do notové osnovy, doplňování taktů pomlkami.
Vytleskávání = jak se „vytleskávají“ pomlky – procvičit – jako součást úkolu doplňování taktů pomlkami – vypracovaný domácí úkol vytleskat = je to současně kontrola správnosti.

V hodinách je takto velmi často bezva zábava, vznikají situace, kdy se baví nejen žák, ale i učitel, lze různě improvizovat a na některé hry se děti velmi těší.
Je jasné, že i při takto odlehčeném způsobu výuky si učitel ve skutečnosti nehraje – ač se často náramně baví spolu se žáky. Musí mít na zřeteli cíl, ke kterému veškerou zábavu posouvá. Nenápadně 

Takovýto postup ovšem vyžaduje větší časový prostor. V úvazku není čas – 1 vyučovací hodina týdně, ve které učitel klavíru a kláves musí zvládnout naučit nejen praktické hraní, ale též teorii, v žádném případě nestačí.
Nastavuji – v rozvrhu mám okna a učím navíc = dotuji české školství. Snažím se přitom nepodlehnout „blbé náladě“ /občas se mi to podaří/ a za různých daných nepříznivých podmínek i formou vyučování grátis být v souladu s hodnotami, které jsou pro mě v životě důležité.
Na druhé straně je to investice, která se velmi vyplatí – své metodické postupy mám během své letité praxe promyšlené a navazující na sebe, mám svou základní filozofii ve výuce a stavění vědomostí a dovedností v podobě bytelného domečku s pevnými základy umožňuje v dalších ročnících rozvíjet u žáků samostatnost, což se později projeví jako časová úspora.

Autor:  Návštěvník [ pát 16. zář 2011 22:29:37 ]
Předmět příspěvku:  Re: Burza metodických vychytávek ve výuce na ZUŠ

Svými předchozími příspěvky jsem se snažila doplnit metodické postupy, které jsem při založení tématu BURZA nabídla.
Vlastních metodických postupů ve výuce mám samozřejmě víc - každý učitel má "svůj rukopis", osvědčené finty "fň" atd. a ráda bych se o takových postupech "odjinud" dozvěděla též.
Ráda počkám na takový příspěvek - uvolním prostor dalším event. nápadům do burzy.
Moderátorkám se hluboce omlouvám za svou nešikovnost - k prozkoumání a vložení příspěvků na Digifolio jsem se ještě nedostala.

Srdečně zdravím***********************************************

Autor:  Pavlína Hublová [ sob 17. zář 2011 12:00:04 ]
Předmět příspěvku:  Re: Burza metodických vychytávek ve výuce na ZUŠ

Děkuji za všechny učitele hudební výchovy (nejen) na ZUŠ a těším se, že přidají další kolegové. Databanka v DIGI byla aktualizována.

Autor:  Marek Frnka [ ned 25. zář 2011 8:49:08 ]
Předmět příspěvku:  Inspirace alternativními nástroji

Rád bych si časem pořídil do třídy pro zpestření výuky různé rytmicko-melodické nástroje. Lze začít některými podomácku vyrobenými orffovými nástroji ( škola pokud už je vůbec koupí,tak leda tak do nauk, rozhodně ne do tříd výuky hlavních nástrojů...). Populární je např. BRUMLE, dostupná za přijatelnou cenu okolo sto korun...

Více o Hapi drum,brumli i o netradičních nástrojích zde:
http://mafr.blogy.rvp.cz/2011/09/25/net ... -nastroje/

Znáte HAPI DRUM ? Rozhodně stojí za úvahu!
...návod na výrobu by bylo možné dát do sekce WIKI !
(kdo má vlastní zkušenost podělte se!!!).

Autor:  Návštěvník [ pát 20. led 2012 21:07:42 ]
Předmět příspěvku:  Re: Burza metodických vychytávek ve výuce na ZUŠ

Ačkoliv se prozatím nenaplnil můj záměr nastartovat některými svými nápady burzu metodických vychytávek - doposud zjevně není zájem od jiných kolegů přispět svými nápady, zkusím ještě přidat něco - třeba to bude k něčemu......


Během let praxe se mi osvědčilo "stavět na pevných základech", proto učím "po svém" v rámci hodin klavírní hry i některé kapitoly z hudební nauky - např.

STUPNICE



Příprava ke hře stupnic - úvodní hodiny - začátečníci /někteří žáci PHV, 1. ročník/.


Situace - co už umíme:
Hra podle sluchu - pětiprstová poloha, hra tenuto všemi prsty, orientace v oktávách, hudební abeceda, rytmus, takt, noty v obou klíčích, posuvky /pojmy půltón a celý tón/, všechny názvy not s posuvkami /též zápis not s posuvkami/, hra z not tenuto, staccato a LEGATO.
Jakmile máme zažité legato, začínáme se seznamovat se stupnicemi.

Vycházíme z definice stupnice:
Stupnice je řada tónů, které jdou postupně za sebou a jsou uspořádány podle určitých pravidel.
Ujasníme si, "co to je", když jdou tóny postupně za sebou /uspořádání podle výšky - předvedu příklad: tóny "napřeskáčku", tóny po sobě/.
Následují PRAVIDLA - zmiňována v definici.
Skládáme podle různých pravidel různé stupnice - např. celotónovou, stupnici "na černých", střídavě celý tón a půltón - zahraji v řadě vzestupně i sestupně.
Zaposloucháme se - jakou mají tyto utvořené stupnice náladu. Např. celotónová stupnice - "diví se, žasne" - jako Alenka v říši divů.
Skladatel o Alence chce napsat skladbičku.
Má možnost použít všechny tóny, všechny klávesy.
Je v podobné situaci, jako malíř, který při malování vybírá jen ty barvy, které se mu do tématu a nálady jeho obrazu hodí. Např. k namalování zasněžené zimní krajiny bude potřebovat jiné barvy, než na letní kvetoucí louku.
Skladatel tedy pro skladbu o žasnoucí Alence zvolí tóny celotónové stupnice a utvoří z těchto tónů melodii /předvedu několik krátkých motivů - improvizovaně/.
Následuje představení stupnice durové a mollové.
Nezvučně stisknu dlaní klávesy od c po c /v jakékoliv oktávě/, vyhledáme půltóny - které jsou na klávesách dobře rozeznatelné, zjistíme počet kláves /vysvětlím pojem "stupeň" - jako na schodišti anebo žebříku stupínky/ - určíme si, mezi kterými stupni jsou půltóny /podle definice hledáme PRAVIDLO/.
Po této "inventuře" zahraji stupnici vzestupně i sestupně a zjišťujeme podle slyšeného "náladu" této stupnice /děti napadají různé výrazy pro charakter této stupnice, podle situace někdy "prozradím", že tato stupnice je veselá/.
Stejně postupuji u představování mollové stupnice /aiolské/.
Poté obě stupnice zahraji po sobě - pro porovnání.
V tuto chvíli je více zjevný rozdíl v charakteru stupnic - slyšíme jasněji, že je mollová smutnější a durová veselá.
Můžeme si vyzkoušet práci skladatele.

Abychom měli základ pro písničku /jde o formu/, zvolíme si nějakou krátkou básničku /úplně postačí 4 verše/.
Pokud dítě žádnou básničku nemá ve svém "repertoáru", vybereme nějakou říkanku anebo improvizovaně vymyslím /anebo vymyslíme společně/ krátkou rýmovačku - často i "na míru" danému žáčkovi, text zapíši. Podle toho, jaké je téma textu /veselé anebo smutnější/, zvolíme stupnici, ve které se budeme pohybovat.
Zásada: začínáme a končíme základním tónem.
/Poznámka: pojem základní tón už známe - vysvětlím ještě v době, kdy hrajeme podle sluchu bez znalosti jakékoliv jiné teorie: základním tónem obvykle písničky končívají, s jistotou jej rozeznáme tehdy, když máme pocit, že jsme "doma, u maminky" a nikam se nám už odcházet nechce = "pocit" základního tónu. Využíváme v počátečních beznotových hodinách též ke hře obouruč - doprovod základním tónem k melodii - střídáme ruce v rolích melodie i doprovodu, přidáváme pak k základnímu tónu doprovodu dudáckou kvintu/
Předvedu - improvizace melodie na základě vybraného textu.
Poté následuje obvykle okamžitě zdařilý pokus žáka - "složí" melodii, která díky textu a dodržení zásady začínat a končit základním tónem má formu, rytmus i harmonický rámec.

Improvizovanou melodii složíme na základě obou stupnic - durové i mollové, následuje domácí úkol - tvořit dále různé melodie, vyzkoušet si doma.
Tímto způsobem ihned vidíme, jaký mají stupnice SMYSL, k čemu stupnice slouží.

Podle časových možností a podle schopností žáka může následovat v návaznosti na tuto hodinu tvoření durové stupnice od různých kláves pouze na základě pravidla - půltóny mezi 3.4. a 7.8. stupněm, "hotovou" stupnici kontrolujeme sluchem - zní vesele.

Autor:  Návštěvník [ pát 20. led 2012 21:12:06 ]
Předmět příspěvku:  Re: Burza metodických vychytávek ve výuce na ZUŠ

Pokračování:

V této fázi výuky stupnic se mollovou stupnicí načas nezabýváme - odložíme jí "bokem" /při dostatku času ovšem je možné stejným způsobem tvořit i stupnici mollovou/.

Můžeme přistoupit k vysvětlení kvintového i kvartového kruhu u durových stupnic - princip, pořadí křížků a béček - základní informace, zapíši do notového sešitu - "vzorem" pro všechny durové stupnice je C-dur - má v jedné kapse stupnice s křížky, ve druhé kapse jsou stupnice béčkové. Postupně každá z těchto stupnic dostane přidáno do svého batůžku další posuvku.
O tom, která stupnice dostane přidánu posuvku, se dozvíme, když si napočítáme vždy ve stupnici pátý tón - to bude začátek další stupnice - dostane svůj křížek - atd.
Dál myslím už není třeba popisovat - máme "nastartováno", pokračuji klasicky /vše zapisuji žáčkům přehledně do notového sešitu/, jde to opravdu hladce, prověřeno letitou praxí.

Snad ještě poznámka:
oproti doporučení z osnov i metodiky probírám se všemi svými žáčky ZÁSADNĚ všechny stupnice - píšeme je i hrajeme /samozřejmě včetně akordů/.
První stupnici /i s akordy - T5 + obraty/ - C-dur - zapíši jako vzor - ostatní stupnice, které hrajeme postupně v hodinách "prakticky", si žáci vždy postupně píší už sami /při zadání ovšem probereme ústně - určíme počet posuvek + jejich název, žáci vyjmenují, které noty budou ve stupnici, ze kterých konkrétních not - tónů - se bude skládat akord/.
Osvědčilo se mi to hlavně proto, že při znalosti všech stupnic získáváme přehled /i nadhled/ v systému stupnic, umíme se pohybovat při hraní skladeb v různých tóninách bez problémů, nelekneme se ani většího počtu posuvek - jsme přece v určité tónině, příslušnou stupnici známe časem teoreticky i prakticky.
V neposlední řadě se důkladná znalost stupnic vyplatí později i při tvoření intervalů, např. i septakordů, atd.

Autor:  Návštěvník [ pát 20. led 2012 21:15:24 ]
Předmět příspěvku:  Re: Burza metodických vychytávek ve výuce na ZUŠ

Pokračování:


Ve hře stupnic postupuji takto:
Nejdříve durové zvlášť + akordy - způsob hraní akordů pracovně nazýváme "lepené" /tóny akordu hrajeme postupně, zůstávají ale přilepené, jako Popelčin střevíček na schodech/ - vše "do kopečka" i v obráceném sledu /od sextakordu/.
Enharmonické stupnice znova nehrajeme - pouze probereme písemně - samozřejmě vysvětlím pojem "enharmonické".
Druhé kolo stupnic: durové v protipohybu, mollové zvlášť /aiolská, harmonická, melodická/, akordy tenuto, staccato, rozloženě zvlášť.
Dále následují durové rovný pohyb a protipohyb, mollové RP /už pouze harmonická a melodická/, akordy TSR dohromady.
Poté durové kombinovaně, mollové RP a PP, akordy tzv. překládaně harmonicky i rozloženě s pedálem.
Atd.
Na řadu se dostává i hra stupnic 2:3 - duoly kontra trioly, tercie, decimy, sexty, hra v oktávách - tenuto, stacato, lomeně /2 způsoby/ a též stupnice chromatická.

Popsaný postup ve způsobech hraní stupnic samozřejmě neprovádíme v jediném ročníku - probírám postupně, v každém dalším ročníku navážeme tam, kde jsme na konci předcházejícího školního roku stupnice opustili.
Žáci vždy stupnice v rámci domácího úkolu zapíší - nejdříve v G-klíči, noty celé, později noty půlové /procvičí si správné psaní nožiček not/, může následovat psaní stupnic v basovém klíči s různými tvary not - vhodné pro procvičování psaní not.

Jakmile se stupnice stane v jakékoliv /i počáteční/ podobě součástí hodiny, určujeme si tóniny hraných skladbiček /ze začátku pouze u skladeb durových - v návaznosti na probírané stupnice/.
Postupně získávané znalosti využíváme jako základ při transpozici /např. prstových cvičení/, při základní harmonické orientaci ve skladbě /určujeme akordy, které se ve hraných skladbách vyskytují/, atd.

Domnívám se, že by bylo docela zábavné skládání písní na základě tónů jakékoliv "vlastnoručně" sestavené stupnice též ve výuce HV na ZŠ - bylo by možné využít např. xylofon s chromatickým laděním - označit ve zvolené stupnici hrající dřívka a komponovat.

Autor:  Návštěvník [ stř 08. úno 2012 7:49:54 ]
Předmět příspěvku:  Re: Burza metodických vychytávek ve výuce na ZUŠ

Tématem mého dalšího příspěvku do burzy je dyslexie a lateralita ve výuce klavíru a kláves.
Podrobněji viz příloha.
Příloha:
RVP - Dyslexie, lateralita.docx [29.12 KiB]
409 krát

Autor:  Návštěvník [ pát 19. dub 2013 11:35:16 ]
Předmět příspěvku:  Re: Burza metodických vychytávek ve výuce na ZUŠ

Webinář Děti s dyslexií a výuka angličtiny.

S nadšením jsem si vyslechla prozatím necelé video z webináře Děti s dyslexií a výuka angličtiny ze 17.4.2013 – viz záznam zde na portálu RVP:
http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=6591

Zatím ani nejsem schopna poslouchat dál /+ další video s datem 20.3.2013/ z důvodu velkého nadšení – opět se mi potvrzuje poznání, že plujeme všichni ve stejném moři, přicházíme k podobným závěrům – nezávisle na sobě – a je velmi užitečné vzájemně své poznatky sdílet – ačkoliv jsou třeba i z oblasti jiných oborů, předmětů, témat, než jsou ty „spešl naše“.
Ve videu jsem slyšela vlastně potvrzení mnohého z toho, co jsem popsala v tématu o dyslexii a lateralitě /viz příloha v předcházejícím příspěvku/ anebo v jiných svých příspěvcích.
Například ve videu zazní mj. upozornění na důležitost mluvit s dětmi /dle mého názoru je toto potřeba nejen při výuce dyslektiků/ o smyslu učení , o jejich pocitech, jak co vnímají, jak postupují ve svých činnostech, jak přemýšlejí – atd.
Ráda bych dodala k tomuto tématu něco málo:
Ve výuce klavíru – čemuž jsem se léta věnovala – může učitel vidět žáky při odlišných činnostech, než učitel na ZŠ – například i ve výuce jazyků /ale samozřejmě i v jiných předmětech/. „Klavírování“ je dle mého názoru o něco více složitější činnost – vyžaduje používání jemné motoriky obouruč současně, zapojení sluchu, vnímání zrakem - noty, orientaci v prostoru /klávesnice/, vnímání rytmu, vnímání a sdělování pocitu = obsahu hudby, atd. – a toto vše je potřeba dobře koordinovat.
Pokud učitel klavíru /případně jiného hudebního nástroje – nemám přehled, nevím o dalších učitelích ve svém okolí, kteří by výuku viděli podobně, jako já/ umí rozeznávat a vnímat různé detaily v reakcích žáka, může opravdu vidět a uvidět víc, než učitel ZŠ /kde žák vykonává méně složité úkony, neprojeví se tak detailně + učitel má ve třídě velký počet žáků, nemůže všechy podrobnosti vnímat a pozorovat/ - a může i hodně žákům pomáhat nacházet svou osobnost, „rukopis“, svůj osobitý pracovní a myšlenkový postup /což má velmi pozitivní dosah všeobecně a široce – i směrem k výuce na „literní škole“ /.
K tématu dyslexie /a laterality/ - k těmto tématům ZEJMÉNA, ale týká se to výuky všech žáků - ve výuce klavíru považuji za důležité zmínit se ještě o hlasitém počítání při hraní.
Měla jsem možnost věnovat se žákům, kteří navštěvovali výuku u učitelů, kteří hlasité počítání během hraní striktně vyžadují.
Hlasité počítání během hraní je další BLOKUJÍCÍ činnost, která je přidávána k výše popsaným činnostem /vyjmenovala jsem je částečně po slovu „klavírování“/. Vede u mnoha žáků k tomu, aby hráli stylem „cvičené opičky“, počítání jde na úkor poslouchání a vnímání vlastní hry a hudby /která má být smyslem a hlavním cílem veškeré činnosti žáka/ - a tím se blokuje i TVORBA, vlastní osobnostní vklad do výsledku práce žáka, ztrácí svobodu a radost z hraní, tvoření, hlasitým počítáním se VYPÍNÁ SLUCH – který je velmi důležitý pro hudbu – logicky  .
Určitě je možné řešit odpoutání se od mechanických prvků při hře, jakou je i počítání /ať už hlasité anebo „v duchu“/různými způsoby, mohu uvést pouze svá řešení z praxe:
Samozřejmě základem je dobře vysvětlit pojem rytmus, takt – své postupy jsem popsala v předchozích příspěvcích.

Pokračování následuje.

Stránka 2 z 3 Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]
Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group
http://www.phpbb.com/