Pokud se nezaměřím na působení atmosféry soutěží a různé interpersonální vztahy, které vznikají a soustředím se pouze na otázku smyslu soutěže, přicházejí mi tyto myšlenky: Komu soutěž jako taková přinese užitek? A co vlastně lze považovat za užitek, užitečnost? - což jsou v určitém smyslu otázky, které souvisejí se životní filozofií /která může být pro každého jiná/. Tedy užitek materiální, morální, posílení kladných charakterových vlastností, posílení pozitivních a kvalitních životních hodnot........o co všechno může jít ve spojitosti se slovem užitek /alias smysl?/. Soutěž ve sportu. Např. Tiger Woods - golf. Velká sláva, velké peníze, velký mistr - ovšem pouze v kategorii GOLF. Jeho lidská "velikost", lidské kvality - pochybné /podle zpráv z tisku/, resp. deformované - pravděpodobně vlivem neustálé "potřeby" být nejlepší, smysl života je zřejmě pro něho golf a potřeba vítězit. Ostatní životní hodnoty jsou ignorovány.
Je TOTO nějaká hodnota, kterou přináší soutěž? Je takovýto šampión přínosem? V čem je přínosem? Pro koho? = pro pořadatele golfových soutěží, pro tisk, média atd. - zajišťuje sledovanost, zisky atd. Jako člověk ovšem pravděpodobně prázdný. Fotbal, hokej - pokud se team kteréhokoliv státu stane mistrem světa, co to světu přinese? Jaké hodnoty? Dočasný zesílený pocit národní hrdosti? K čemu je taková národní hrdost, která potřebuje být podpořena anebo dokonce tvořena vítězstvím sportovců? Přitom sportovní vítězství dnešních časů závisí na mnoha faktorech, které nemusí být vždy založeny pouze na fyzické anebo morální kvalitě hráčů - naopak /domnívám se...../, viz doping, případná šikovná kamufláž při dopingových testech, tajné domluvy rozhodců na utkáních, úplatky, roli hrají velké peníze kolem sportovních událostí, opět média, udržování pozornosti za každou cenu - sledovanost = peníze, atd....... Kde je tady nějaká skutečná hodnota? Krčí se někde v koutku? Anebo za dokonale vymodelovanou maskou skutečné hodnoty se skrývá něco úplně jiného.....? Soutěže typu X Faktor, soutěže krásy, atd. - o co tam jde? Co čeká vítěze takových soutěží? Závazné smlouvy s agenturami, propagace, umělá senzace, plné bulvární noviny - kvůli čemu? Sledovanost = peníze, zisk. Zisk pro koho? Kde je užitek, nějaká "pravá hodnota"? Krčí se někde v koutku? Vyhublé missky na jedno kopyto, naučené fráze, umělá prsa, umělé řasy, umělé úsměvy, střídání partnerů, velké novostavby rodinných sídel "celebrit", které z takových soutěží vzejdou. Vzory. Vzory???????? Iluze výjimečnosti anebo obzvláště mazaně vytvářená iluzorní výjimečnost? Nedávno jsem zachytila na internetu zprávy o soutěži někde v zahraničí - soutěž krásy malých dívek předškolního věku - přiloženy fotografie i videa z této soutěže. Malé holčičky podstupovaly depilaci, vytrhávání obočí, patlali na ně makeup, učili je "správným" pohybům na pódiu aby vypadaly "dospěle" - jako dívky "na prodej"........ Holčičky brečely během těchto nácviků a mučivých příprav na vítězství za každou cenu. Matky se chovaly jako hazardní hráči, kteří jsou ochotni vsadit i vlastní dítě do banku, jen aby získali "něco" /pozornost okolí? slávu? peníze?/. Tisk i TV byly opět přítomny. Zajistily si opět nějakým způsobem sledovanost = zisk. Jaký hodnotný užitek taková soutěž přinesla? Co se změní na kvalitách člověka, který projde jakoukoli soutěží? V čem bude jiný? Plusy a mínusy - která z těchto položek se posílí, zvětší, ke které položce lze něco přidat? Výčet různých soutěží típnu v tuto chvíli. Pokud obrátím pozornost na soutěže ZUŠ a zeptám se, jaký hodnotný užitek přinášejí pro vítěze a pro všechny zúčastněné, nenacházím toho mnoho. Pro média - nezájem, takže velké peníze jsou pasé - co teda? Možná nějaká malá, dočasná sláva? Nehonorovaná.......anebo možnost přivýdělku pro porotu......pokud vím, porotcování není čestná funkce. V roli takového "čestného funkcionáře" zůstávají většinou soutěžící žáci a jejich učitelé, též rodiče těchto žáků - možná ještě zaměstnanci pořádající školy, pokud je to soutěž "státní". Ostatní se "vezou". Jiné "přínosy"? Pro školu - "lepší" celkové hodnocení školy /?/, známka "kvality" školy /?/. Učitel úspěšného žáka je "lepší kategorie" /?/. Toto je ovšem hierarchie, která se vytváří též na principu soutěživosti - ale podle mého názoru vůbec neodráží pravou skutečnost. Lze najít v soutěžích nějakou užitečnost? Morální a charakterové obohacení, předání nějaké trvalejší hodnoty atd.......? Smyslem hudby je sdílení - sdílení umění, poselství, které prostřednictvím hudby vysílá skladatel, interpret přidá "kus sebe" a má nastat právě to sdílení........které není od toho, aby bylo hodnoceno a tříděno na lepší anebo horší, protože sdílení není možné škatulkovat na áčko anebo béčko případně až zetko. Sdílení buď je anebo není. Anebo je - a pak je znehodnoceno hodnocením.......... Ať to vezmu z kterékoliv strany, nevidím pozitivní smysl, přínos, a i kdybych něco málo mohla "uznat", převálcuje se na placku pod tíhou nafouknuté honby za něčím, co je ve skutečnosti velké a prázdné NIC. A za tím NIC se krčí v koutku ČLOVĚK, umění, komunikace a sdílení = smysl hudby....../anebo smyslem hudby je něco jiného? něco jsem nepohopila?/ Miluji hudbu, miluji svou práci, své žáky i s jejich rodinami beru "doživotně" jako svou rodinu. Soutěže znám. Vím, o čem mluvím. Nemluví ze mě žádná zatrpklost - nejde o nějaké neúspěchy, pocity křivdy atd. /soutěžím se cíleně nevyhýbám, pokud žák do soutěže jít chce, podpořím - pokud nechce, nenutím, nepřemlouvám, respektuji/. Sečítávám své "soutěžové" pocity: atmosféra, pozorovnání účastníků, nelaskavost, chybějící tvořivost, soupeření, atd. Nevidím v tom smysl, nevidím v tom přínos.
|
|