Dovolím si tuto problematiku shrnout do několika bodů:
1) I když soutěž není pro žáky povinností, v okamžiku, kdy se žák zúčastní soutěže, je jeho účast součástí výuky.
2) Účast pedagoga na soutěži na jakékoliv úrovni (okresní, krajské, ústřední kolo), i když jeho žáci nesoutěží, je možné považovat za určitou formu dalšího vzdělávání učitelů - je to výborný interpretační seminář, který prohlubuje znalosti o současné úrovni příslušného oboru.
3) Pokud je pedagog členem poroty, je to ocenění kvalit pedagoga a pro školu, na které působí, je to i určité vyznamenání. V Zásadách pro činnost uměleckých rad se účast v porotách považuje za odborně i společensky významnou činnost, kterou by ředitelé škol měli podporovat.
4) Pokud mám zkušenosti, dobrý učitel svým žákům hodiny, kdy byl na soutěži, nahradí sám, ale může to být i jinak, než jen výukou: např. žáci, kteří sami nesoutěží, mohou soutěž navštívit a sledovat, sami hodnotit atd.
Domnívám se proto, že ředitelé by takové pedagogy měli jednoznačně podporovat, nikoliv jim vypočítávat hodiny, které mají nahradit. Jedním z faktorů, který v tom může hrát svou roli, je argument rodičů, že žáci mají „zaplaceno“ a přicházejí tak o výuku. To ovšem není pravda. Úplata za vzdělávání je použita na úhradu provozních výdajů a výuka je prostřednictvím krajů nebo obcí plně hrazena státem.